Novodobé znaky obcí si pestrostí a nápaditostí nezadají s erby našich předků

Na více než 210 moravských radnicích a dalších veřejných institucích se dnes objeví moravská vlajka. Akce má v den cyrilometodějského svátku připomenout historii, kulturu a tradice Moravy. Ta totiž oficiálně vlajku nemá, protože v Česku není spolkový zemský systém. A ani pro obce není samozřejmostí mít svůj znak a vlajku. O tom, že svůj ‘erb‘ ještě nemá řada obcí svědčí fakt, že každým rokem předá šéf Poslanecké sněmovny desítky dekretů k užívání obecních symbolů. Naposledy si je bylo v dolní komoře parlamentu vyzvednout hned 43 starostů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obecní znak nese symbol úrodnosti kraje, berla symbolizuje historickou příslušnost k opatovickému klášteru | Foto: Lukáš Peška

Slavnostní předávání dekretů je ale až ta pověstná třešnička na dortu. Od nápadu si znak a vlajku pořídit k okamžiku, kdy si starosta či starostka desky s dekretem od předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové převezmou, to nějakou dobu trvá. Nestačí totiž, aby si s tužkou nad návrhem znaku sedli obecní zastupitelé nebo jej v barvách vyvedli místní školáci. Jsou na to přísná pravidla.

„Vychází se z heraldických pravidel, která jsou dlouhá léta daná, vychází z tradic tvoření znaku a vlajky,“ vysvětlil expert sněmovního podvýboru pro heraldiku a vexilologii Pavel Štulc.

Přehrát

00:00 / 00:00

Sněmovna uděluje dekrety k užívání obecních symbolů několikrát do roka. Podrobnosti v reportáži Věry Masopustové pro Ranní Radiožurnál.

Obecním znamením může být podle něj cokoliv: „Já si vždycky vybavím poučku z knihy Karla Schwarzenberga, která byla vydaná v roce 1941 a jmenovala se Heraldika, kde autor píše, že znamení může být cokoliv, co není svou povahou hnusné.“

„Samozřejmě do znaku nebo na vlajku se nemůže dát nic, co by překypovalo plastičností a postrádalo smysluplný význam, který by byl nějak spojován s obcí. Znak musí mít svá základní pravidla, vlajka také. A tou je výjimečnost, rozpoznatelnost a popsatelnost,“ přiblížil Štulc.

Novodobé znaky obcí si svojí pestrostí a nápaditostí nezadají s erby našich předků. A to ať co do barev tak symbolů, které na nich jsou. Však se také často zastupitelstva historií podle Pavla Štulce inspirují:

„Většina obcí si vede svoji kroniku a zná svoji historii a může nalézat podklady v místně příslušných archivech, kde můžou dohledat jak původní pečeti, tak i symboliky obcí nebo zakladatele jejich obce, tedy i donátory i různých sakrálních staveb. Z toho můžou vycházet.“

Na znacích se tak objevují například prvky z erbů šlechtických rodů, kterým v minulosti obec patřila, významné architektonické nebo přírodní dominanty nebo výrobky, kterými obec proslula.

Stejně je to i s novým obecním znakem Provodova na Zlínsku. „Naše obec v příštím roce oslaví 600 let od první písemné zmínky. Mezi dominanty patří zřícenina hradu Světlov a staré pozůstalosti z hradu Rýsov. Ve znaku obce máme koně, který je znakem rodu Serenyiů, kteří vládli na území naší obce a mariánské poutní místo Malenisko,“ přiblížil starosta Provodova Marek Prachař.

Poslanecká sněmovna udílí dekrety k obecním symbolům několikrát do roka. Žádají o ně většinou menší obce a tak je předávání dekretů zajímavé už jen tím, že tam zazní zvukomalebná jména vesniček, která zase tak často neslyšíme, jako například Labské Chrčice, Suchohrdly u Miroslavi ,Vonoklasy či Zdobín.

Věra Pfeifferová, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme