Novodobé znaky obcí si pestrostí a nápaditostí nezadají s erby našich předků
Na více než 210 moravských radnicích a dalších veřejných institucích se dnes objeví moravská vlajka. Akce má v den cyrilometodějského svátku připomenout historii, kulturu a tradice Moravy. Ta totiž oficiálně vlajku nemá, protože v Česku není spolkový zemský systém. A ani pro obce není samozřejmostí mít svůj znak a vlajku. O tom, že svůj ‘erb‘ ještě nemá řada obcí svědčí fakt, že každým rokem předá šéf Poslanecké sněmovny desítky dekretů k užívání obecních symbolů. Naposledy si je bylo v dolní komoře parlamentu vyzvednout hned 43 starostů.
Slavnostní předávání dekretů je ale až ta pověstná třešnička na dortu. Od nápadu si znak a vlajku pořídit k okamžiku, kdy si starosta či starostka desky s dekretem od předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové převezmou, to nějakou dobu trvá. Nestačí totiž, aby si s tužkou nad návrhem znaku sedli obecní zastupitelé nebo jej v barvách vyvedli místní školáci. Jsou na to přísná pravidla.
„Vychází se z heraldických pravidel, která jsou dlouhá léta daná, vychází z tradic tvoření znaku a vlajky,“ vysvětlil expert sněmovního podvýboru pro heraldiku a vexilologii Pavel Štulc.
Sněmovna uděluje dekrety k užívání obecních symbolů několikrát do roka. Podrobnosti v reportáži Věry Masopustové pro Ranní Radiožurnál.
Obecním znamením může být podle něj cokoliv: „Já si vždycky vybavím poučku z knihy Karla Schwarzenberga, která byla vydaná v roce 1941 a jmenovala se Heraldika, kde autor píše, že znamení může být cokoliv, co není svou povahou hnusné.“
„Samozřejmě do znaku nebo na vlajku se nemůže dát nic, co by překypovalo plastičností a postrádalo smysluplný význam, který by byl nějak spojován s obcí. Znak musí mít svá základní pravidla, vlajka také. A tou je výjimečnost, rozpoznatelnost a popsatelnost,“ přiblížil Štulc.
Novodobé znaky obcí si svojí pestrostí a nápaditostí nezadají s erby našich předků. A to ať co do barev tak symbolů, které na nich jsou. Však se také často zastupitelstva historií podle Pavla Štulce inspirují:
„Většina obcí si vede svoji kroniku a zná svoji historii a může nalézat podklady v místně příslušných archivech, kde můžou dohledat jak původní pečeti, tak i symboliky obcí nebo zakladatele jejich obce, tedy i donátory i různých sakrálních staveb. Z toho můžou vycházet.“
Na znacích se tak objevují například prvky z erbů šlechtických rodů, kterým v minulosti obec patřila, významné architektonické nebo přírodní dominanty nebo výrobky, kterými obec proslula.
Stejně je to i s novým obecním znakem Provodova na Zlínsku. „Naše obec v příštím roce oslaví 600 let od první písemné zmínky. Mezi dominanty patří zřícenina hradu Světlov a staré pozůstalosti z hradu Rýsov. Ve znaku obce máme koně, který je znakem rodu Serenyiů, kteří vládli na území naší obce a mariánské poutní místo Malenisko,“ přiblížil starosta Provodova Marek Prachař.
Poslanecká sněmovna udílí dekrety k obecním symbolům několikrát do roka. Žádají o ně většinou menší obce a tak je předávání dekretů zajímavé už jen tím, že tam zazní zvukomalebná jména vesniček, která zase tak často neslyšíme, jako například Labské Chrčice, Suchohrdly u Miroslavi ,Vonoklasy či Zdobín.
