Nový etický kodex pedagogů může přispět k zvědomění prestiže učitelské profese, říká Marková
Nově vzniklý etický kodex pedagogických pracovníků, který v pátek představilo ministerstvo školství a sdružení Učitelská platforma, reaguje na početné výzvy, které v současnosti stojí před učiteli, žáky a rodiči. „Těmi jsou rozhodně migrace, klimatické změny, ale třeba i finanční problémy,“ popisuje ve Dvaceti minutách Radiožurnálu pedagožka z Gymnázia Paměti národa Evy Markové za Učitelskou platformu.
Podílela jste se na vzniku profesního kodexu pedagogických pracovníků. Jsem jediný, kdo je udiven, že jsme dosud u nás etický kodex neměli?
Myslím, že nejste jediný, kdo je udivený. Právě toto byl hlavní důvod, proč jsme se do toho pustili, i když jsme věděli, že to nebude lehký úkol.
V roce 2009 mělo etický kodex učitele 76 zemí světa. V Evropě jich přitom bylo jen 15, upozorňuje Eva Marková
Náš kodex je první výkop a otevření tématu, o kterém jsme jako učitelé přesvědčení, že je nutné otevírat, a vymezovat hranice našeho povolání.
Jde o právně nezávazný soubor doporučení. Komu a jak má sloužit?
Primárně učitelům a ředitelům škol, ale podle mě i studentům, žákům, zkrátka těm, kteří jsou součástí vzdělávacího procesu a uvědomují si, že legislativa není to jediné, co tu naši profesi vymezuje.
Dosud jsme měli v České republice jenom tu legislativu, která ale nestačila. Existuje totiž spousta situací, ve kterých se musíme zabývat etikou a řešit, co bude pro toho žáka, o kterého se staráme, nejpřínosnější, nejvýhodnější. V potaz ale musíme brát i potřeby učitelů. A právě k tomu je dobré mít také nějaké hranice.
Když jste veřejně představovali etický kodex učitele, zaznělo, že má poskytovat návod, jak se postavit k výzvám 21. století. Které výzvy to jsou?
Výzvami jsou rozhodně migrace, klimatické změny, ale třeba i finanční problémy, které potom mají také nepřímý vliv na to, jakým způsobem ve školách vzděláváme, jak vznikají rozdíly mezi dětmi a podobně.
Má také reagovat na to, že je pro nás čím dál důležitější pohybovat se bezpečně a sebevědomě v digitálním prostředí. Toto všechno jsou situace, do kterých učitelé dennodenně vstupují, a musejí k nim zaujímat nějaký postoj.
Cíle žáků i učitelů
Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal uvedl příklad učitele šířícího dezinformace. Jak napomůže profesní kodex řediteli školy řešit takovou situaci?
V ideálním případě by měl etický kodex minimálně říct, že učitel nemá šířit dezinformace, že má být vzorem pro své žáky i mimo hodinu, i tím, co dělá ve svém volném čase nebo s čím vystupuje na veřejnosti.
Etický kodex má být odrazový můstek, jak by měl učitel vypadat, ne vymahatelný strašák, říká ředitel
Číst článek
Toto jsme si vlastně mohli myslet, ale nikde jsme to nenapsali. Ředitel, pokud se ve své škole přihlásí k etickému kodexu, dohodne se na něm se svojí sborovnou, má najednou nějakou oporu, kodex, ke kterému se může odkazovat.
Na druhé straně také kodex narovnává vztah mezi učitelem a žákem. V českém kurikulu a v soupisu toho, s čím by měli žáci a studenti odcházet z devátých tříd, potažmo ze střední školy, máme velmi precizně rozepsáno, co všechno by měli zvládat.
Po těch poměrně malých dětech a mladých dospělých chceme, aby uměli poznat pravdu, aby měli proaktivní přístup k občanskému životu. A k tomu všemu by je ten učitel měl vést.
Etický kodex toto ale vlastně narovnává, říká, že učitel to musí dělat také, i učitel by měl směřovat ke stejným cílům, ke stejným kompetencím, ke kterým chce vést toho žáka.
Pomoci učiteli
V posledních letech přicházejí do škol studenti, kteří si chtějí změnit pohlaví. Chlapci se prohlašují za dívky a naopak. Asi souhlasíte, že to je choulostivá situace, ve které dotyčný může být velmi citově labilní, zranitelný. Vyučující často přiznávají, že si v podobných případech nevědí rady a cítí se zatíženi neúměrnou odpovědností. Poskytuje kodex nějaké vodítko?
To, co mi přijde velmi důležité, je, že kodex říká: Zabývejte se tím, je to důležité. Dbejte na to, aby ti žáci se mohli cítit bezpečně a sami sebou i ve škole.
Pak nastává druhá část, tedy jak se o tom reálně v té škole mluví, jestli si škola stanoví nějaké principy, podle kterých bude tyto situace řešit. Ale kodex jasně říká, že to nesmíme zametat pod stůl.
Chceme, aby asistenti pedagoga byli plnohodnotnými zaměstnanci škol, říká Černý z ministerstva školství
Číst článek
Nesmíme si trvat na tom, že opravdu žáka budeme oslovovat pouze tím jménem, které má v matrice, ale pokud si přeje být oslovován přezdívkou a o nic jiného nejde v tu chvíli, tak je to minimálně něco, nad čím bychom se opravdu měli zamyslet a o čem bychom se měli bavit.
Důležitá je ale i pomoc učiteli. Učitel by měl vědět, že v situacích, které jsou choulostivé, kde si neví rady, kde má pocit, že se neumí adekvátně rozhodnout, tak se nemá bát říct si o pomoc, ať už ve škole nebo třeba u Učitelské platformy jako nějaké organizace. Měl by vědět, že na to není sám.
Odpůrci kodexu argumentují tím, že je úkolů kladených na učitele příliš? Jaké nástroje mohou učiteli trochu ulevit? Do jaké míry kodex zahrnuje i vztah školy s rodiči? Jaká sociální témata kodex řeší? A jak složité bylo hledání shody při vzniku kodexu? A jakým způsobem se bude kodex dál rozšiřovat? Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu výše.
