Nový občanský zákoník: Dědicem může být od ledna i nadace, muzeum nebo galerie

Umělecká sbírka fotografií nebo obrazů už nemusí vždy skončit v rukách příbuzných. Od ledna může člověk část svého majetku odkázat například svému příteli nebo nějaké konkrétní instituci. Změny přináší nový občanský zákoník.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ateliér, obrazy, malba (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Stock Exchange

Osmdesátiletý podnikatel Martin chtěl, aby po jeho smrti zdědil sbírku obrazů a fotografií kamarád Pavel.

Toto přání chtěl dát do závěti. Věděl ale, že by se touto podmínkou jeho příbuzní vůbec neřídili. Ani právník mu to nedoporučoval.

V rodině měli napjaté vztahy a jeho synové se těšili, že si velké jmění rozdělí mezi sebe. Proto se Martin rozhodl, že celou uměleckou sbírku kamarádovi věnuje ještě za života. Pojistil se tak, že by se rodina postavila proti jeho vůli.

I přesto, že je tento příběh fiktivní, podobné situace nejsou výjimečné. Nový občanský zákoník ale tuto praxi mění. Od ledna bude možné odkázat někomu konkrétnímu - člověku nebo instituci - část majetku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nový občanský zákoník: O změny v oblasti dědictví se zajímala Petra Benešová

„Odkaz je dobře využitelný tam, kde chceme věnovat pouze určitou konkrétní věc nějaké instituci nebo nějakému příteli, a není vhodné, aby se musel účastnit s mými příbuznými složitého dědického řízení,“ vysvětluje spoluautor občanského zákoníku František Korbel.

Pro mnohé galerie nebo muzea by to mohlo znamenat velké plus. Stejně tak se v dědickém právu mění další věci. Majetek se může odkazovat s podmínkou, například že peníze dítě dostane, až dostuduje vysokou školu.

„Podmínka závěti nemůže být šikanózní. Rozhodně nemůže chtít, abyste si třeba vzali někoho za muže nebo za ženu. V případě sporu o naplnění nebo oprávněnosti podmínky rozhodne dědický soud,“ dodává Korbel.

Nový občanský zákoník

Číst článek

Změny se týkají také okruhu lidí, kteří mohou dědit. „Například v tom, že se rozšiřují kategorie zákonných dědiců. Půjde to i na praprarodiče nebo sestřenice a bratrance,“ popisuje právnička Dagmar Raupachová. Majetek by tak měl zůstat v co nejširší rodině.

Dluhy se dědí v plné výši

Zatímco dnes dědici odpovídají za dluhy zemřelého jen do výše zděděného majetku, podle nového zákoníku zaplatí dluhy v plné výši. I podle nové úpravy může ale dědic svou povinnost k úhradě dluhů nad hodnotu dědictví omezit.

„Dědic se může přechodu dluhu bránit tím, že vyhradí takzvaný soupis, to znamená, že v průběhu dědického řízení se stanoví lhůta, do které můžou věřitelé přihlašovat své pohledávky a k později přihlášeným pohledávkám již nebude brát zřetel a proti dědicům se neuplatní,“ dodává František Korbel.

Dědic ale musí přiznat veškerý majetek, o kterém ví, že do pozůstalosti patří. Dědic se také může rozhodnout, že neúměrně zadlužené dědictví odmítne.

Petra Benešová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme