Nový občanský zákoník: Děti už nebudou v dětských domovech na dobu neurčitou
Tisíce dětí stále zůstávají v Česku v dětských domovech. Do své původní rodiny se vrátit nemohou a čekají, jestli se najde někdo z pěstounů, který by si je vzal do péče. Ne vždy ale život v náhradní rodině vyjde a mnohé děti tak čekají v domovech až do osmnácti let, než se osamostatní. Nový občanský zákoník, ale tuto praxi mění.
Lenka se dostala do dětského domova, když jí bylo jedenáct let. Ve své rodině už zůstat nemohla, otec i matka byli alkoholici a dceru týrali. Ostatní příbuzní neměli o Lenku zájem.
Dívka měla ze začátku v dětském domově problémy. Nerozuměla si s vrstevníky, odmítala se podřídit dennímu režimu, který po ní vychovatelé vyžadovali. Doufala, že se brzy dostane do nějaké náhradní rodiny. Jenže pěstouni o jedenáctiletou dívku, která přichází do puberty, neměli zájem.
O změnách umístění dětí v dětských domovech natáčela redaktorka Petra Benešová
Konflikty v dětském domově narůstaly, dívka tam zažila i šikanu. Když jí bylo konečně osmnáct, okamžitě odešla. Nakonec našla cestu ke vzdáleným příbuzným, kteří jí umožnili vystudovat vysokou školu.
Podobné příběhy prožívají desítky dětí. Nový občanský zákoník se proto snaží posílit jejich práva. Nepůjde umístit děti do domovů na dobu neurčitou, ale maximálně na tři roky. Potom bude muset soud znovu rozhodnout. Autoři zákoníku se snaží, aby se děti vracely do přirozeného rodinného prostředí.
„Zákoník zcela záměrně preferuje, kdy se to dítě dostane do péče konkrétní osoby,“ vysvětluje právník Karel Eliáš z Ústavu státu a práva Akademie věd.
Podle ředitele Dětského domova Radost Tomáše Řezníčka je myšlenka dobrá, ale není to prý v případě dětí výrazná změna oproti současné době:
„Zkoumat situaci v rodině dítěte je doposud běžnou praxí. Jediný rozdíl, který tam vidím, je, že v případě, že se tahle lhůta nestihne naplnit, hrozí riziko, že i dítě, které by se do rodiny vrátit nemělo, se tam bude muset vrátit, protože propásneme tříletou lhůtu.“
Podobně o zákoníku smýšlí i pěstounka z Asociace náhradních rodin Jana Lexová:
„V České republice je daná nějaká historická souvislost toho, za jakých podmínek jsou děti do dětských domovů umísťovány. A v podstatě už po novele zákona sociálně-právní ochraně dětí jsou do ústavní péče umísťovány jen ty děti, které se nepodaří vrátit do své biologické rodiny, případně se pro ně nenajde nová náhradní rodina.“
Navíc hledání pěstounské nebo adoptivní rodiny není jednoduché. Do domova Radost se vrátilo už sedm dětí z neúspěšné náhradní péče. Podle Jany Lexové je proto potřeba pěstouny vzdělávat a také pracovat s původními problematickými rodinami:
Nový občanský zákoník
Číst článek
„Pokud na novelu občanského zákoníku bude navazovat intenzivní terénní práce s rodinou, takzvaná sanace rodiny, tak v tom případě přezkum má smysl. Pokud na to nebudou navázány doprovodné služby, tak se tímto situace nezmění.“
Podle odborníků je i lepší nechat dítě na jednom místě, než aby neustále měnilo prostředí. I kdyby mělo vyrůstat déle v dětském domově.
