Nový občanský zákoník: Staří lidé by se neměli dostat do ústavů proti své vůli

Starým a nemocným lidem by se už nemělo tak často stávat, aby se proti své vůli ocitli v uzavřeném ústavu. Nový občanský zákoník od ledna seniorům umožní, aby si sepsali předběžné prohlášení, jak chtějí, aby s nimi okolí zacházelo. Například si určí, kdo bude spravovat jejich úspory a rozhodovat o léčbě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

důchodci (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Na začátek jeden fiktivní modelový případ:

Anna Konečná měla vždycky ráda hudbu, divadlo a film. Když odešla do důchodu, s kamarádkami často vyrážela za kulturou. Vše se změnilo, když oslavila 75. narozeniny. Začala zapomínat, často ani nevěděla, kde je. Diagnóza zněla jasně, stará dáma trpěla Alzheimerovou chorobou. Rodina se proto rozhodla, že ji okamžitě vystěhuje z velkého, čtyřpokojového bytu na Vinohradech do domova se zvláštním režimem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek natočila redaktorka Petra Benešová

Syn sice platil pobyt v ústavu, ale nikdy za matkou nejezdil. Anniny kamarádky ho přemlouvaly, aby matku vzal domů a zařídil jí pečovatelskou službu. Syn však neposlechl a nechal matku v ústavu zemřít.

Nový občanský zákoník by lidem, kterým se zhoršuje zdravotní stav a jejich duševní schopnosti, měl více pomoci. Novinkou je předběžné prohlášení v případě nemoci. Člověk v něm může sepsat přání, jak chce, aby s ním okolí zacházelo.

„To znamená, že může třeba vyloučit možnost, že by byl vystěhován z toho svého domku na předměstí do nějaké garsonky v paneláku. Může také projevit přání, kdo má být jeho opatrovníkem,“ vysvětluje jeden z tvůrců občanského zákoníku Karel Eliáš, právník z Ústavu státu a práva Akademie věd.

Výminkáři by měli mít lepší postavení

Člověk může do svého prohlášení napsat prakticky cokoli, nemělo by se to však dostat do rozporu s dalšími normami v oblasti zdravotnictví, jak podotýká specialista na zdravotnické právo Ondřej Dostál z Platformy zdravotních pojištěnců.

„Protože tady již máme v paragrafu 36 zákona o zdravotních službách poměrně přísnou úpravu takzvaného předem vysloveného přání. Abych mohl vyslovit předem vyslovené přání, tak musím splnit neskutečně mnoho podmínek, co tam smí být, co tam nesmí být, kdežto podle nového občanského zákoníku mám širší možnost si jako pacient zvolit, co se mnou bude, nebo nebude,“ říká Dostál.

Občanský zákoník. | Foto: Tomáš Adamec

Jako příklad uvádí situaci, kdy kvůli zranění nebo zhoršení nemoci pacient přežívá už jen s pomocí podpůrných přístrojů. Člověk by v předběžném prohlášení mohl napsat, že chce v takovém případě odpojit od přístrojů, a tedy zemřít.

„Není možné předem vysloveným přáním chtít žádné zákroky, které by vedly k aktivnímu ukončení života. Pokud bych takto rozhodl, tak by se tím lékaři neřídili,“ konstatuje Dostál. Pak by bylo nutné, aby tuto situaci rozhodl soud.

Nový občanský zákoník

Číst článek

Zákoník také posiluje práva starých lidí a zavádí takzvaný výměnek pro rodiče.

„Vlastník nemovitosti si v souvislosti s jejím převodem vymiňuje určité služby či požitky, nejčastěji to, že v nemovitosti bude moci dožít,“ doplňuje spoluautor zákoníku František Korbel.

Součástí dohody může být i to, že se nový vlastník nemovitosti bude o staré lidi starat, například jim uklízet či jinak o ně pečovat.

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme