Nový občanský zákoník: Úprava sousedských vztahů řeší třeba spadané ovoce

Sousedské spory jsou námětem mnoha českých komedií. V reálném životě ale mohou být konflikty velmi vyhrocené a lidé jsou schopni hádat se i o jablka spadlá na sousední zahradu. Nový občanský zákoník proto od ledna upravuje některé vztahy mezi sousedy.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sousedé se hádají třeba kvůli ovoci, které spadne do zahrady

Sousedé se hádají třeba kvůli ovoci, které spadne do zahrady | Foto: Stanislav Peleška

Letité spory Novákových s Novotnými už znali lidé v celé vesnici. Hádali se prakticky neustále. Novákovým vadilo, že jim od sousedů stíní vysoké stromy na zahradu. Novotní si zase stěžovali, že jim sousedi berou jablka, která spadnou z jejich stromů na vedlejší pozemek.

Když Novákovi vydláždili u altánu cestu ke krbu, za chvíli jim dlaždice poničily kořeny stromů ze sousedovy zahrady. Za své spory u soudů utratily obě rodiny nemalé částky. Nikdy ale nebyly s verdiktem spokojené.

Přehrát

00:00 / 00:00

O úpravu sousedských vztahů v novém občanském zákoníků se zajímala redaktorka Petra Benešová

Nový občanský zákoník stanovuje podrobnější pravidla pro sousedské vztahy. Například jablka, která spadnou ze sousedova stromu na vaši zahradu, jsou v tu chvíli vaše. Otrhat je ale nemůžete. Když větve ze sousedova stromu příliš zasahují do vaší zahrady, měli byste ho nejprve požádat, aby si je ořezal. Pokud tak neudělá, můžete sami zakročit.

Platí ale pravidlo, že větve se mohou odstranit jen ve vhodné roční době a pouze tehdy, pokud opravdu sousedovi způsobují nějakou škodu. Podle právničky Dagmar Raupachové by se ale sousedé měli raději vždy spolu domluvit.

„Sousedské vztahy nám nevyřeší žádný zákon. Aby byly dobré, musíme si je pěstovat sami. To je prostě základní pravda, kterou neobejdeme,“ říká.

Nový občanský zákoník

Číst článek

Také platí pravidlo u výsadby stromů na hranici sousedních pozemků. Stromy, které dorůstají více než tří metrů výšky, by měly mít kmen alespoň ve vzdálenosti tří metrů od plotu. Zákoník ale podrobněji řeší i další otázky sousedských vztahů, třeba imise.

„Mezi přímé imise patří například svádění vody na cizí pozemek, což je zakázané vždy. A nepřímé imise jsou zakázané, jen pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům,“ vysvětluje Raupachová.

Stěžejní je komunikace

Pokud bude tedy mít soused na zahradě malou spalovnu a kouř vás bude obtěžovat, můžete se domáhat u soudu, aby sousedovi spalovnu zakázal. Také podle psychoterapeutky Magdy Vašákové Loumové hodně záleží na tom, kde konkrétně člověk žije.

„Soužití v domě je poněkud více natěsno, protože tam nás nedělí zahrady a živé ploty, ale pouze stěny, a samozřejmě těch konfliktních situací tam může vzniknout mnohem víc,“ potvrzuje.

Konflikty podle psychoterapeutky mohou také vznikat mezi starousedlíky a nově příchozími obyvateli.

„Všechno to je hodně o nás, jak se postavíme k tomu, co s tím chceme dělat, abychom se nějak asimilovali a přijali pravidla,“ dodává. Záleží tedy na tom, jak spolu budou sousedé komunikovat. Soudní spor je pak už krajní situace, které se dá předejít dohodou.

Petra Benešová, kap Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme