Nový občanský zákoník: Za poškozené zdraví by lidé měli vysoudit více peněz
Soudy by od ledna měly pacientům přiznávat spravedlivější odškodnění za újmu na zdraví. Nový občanský zákoník ruší striktní tabulky, podle kterých se posuzovalo, na jaké kompenzace má člověk nárok. Některá nová pravidla ale naopak dávají větší ochranu zdravotnickým zařízením.
Měl to být jednoduchý chirurgický zákrok. Jenže pro Milenu se stal zlým snem. Po operaci nosní přepážky upadla do kómatu. Když se po měsíci probudila, její mozek byl na úrovni malého dítěte.
Manžel zažaloval nemocnici za újmu na zdraví a chtěl finanční odškodnění, za které by zaplatil Mileninu nákladnou péči. Nakonec rodina vysoudila jen několik desítek tisíc, které nemohly nahradit zkažený život pětačtyřicetileté ženy.
Nový občanský zákoník, který platí od ledna, by měl upravovat odškodnění za újmu na zdraví. Ruší se tabulky na finanční kompenzace, ze kterých soudy vycházely při hodnocení úrazu.
„Lze očekávat, že opuštěním těchto tabulek a přiznáváním spravedlivé náhrady újmy tato náhrada podstatně vzroste,“ popisuje právník a spoluautor zákoníku František Korbel.
Bude záležet na soudech, jaké přiznají odškodnění. Dosavadními tabulkami se striktně neřídily. „Řadu let, řada kolegů včetně mě, jsme tabulky stejně používali jen podpůrně. V závislosti na konkrétním případu se potom přiznávaly určité násobky odškodnění,“ říká prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník.
Nový občanský zákoník
Číst článek
Příbuzní budou mít nárok na odškodnění nejen při usmrcení někoho z rodiny. Finanční kompenzace dostanou i tehdy, když jejich blízký přežije s vážnými následky těžkou nehodu, kterou mu způsobil někdo jiný.
Podle Ondřeje Dostála z Platformy zdravotních pojištěnců ale bude stále problematické, jak pacient dokáže, že má nárok na finanční odškodnění: „Potřeba prokázat, že lékař jednal protiprávně a že mezi protiprávním jednáním a vzniklou újmou je vztah příčiny a následku.“
Větší ochrany se dočkají i zdravotnická zařízení
Právník Mario Švehelka, který spolupracuje se Svazem pacientů, vidí problém také v tom, jak se bude odškodnění posuzovat. Jako příklad uvádí situaci, kdy člověk dostane na rentgenu injekci s kontrastní látkou, na kterou má alergickou reakci. Upadne do bezvědomí a probudí se s poškozeným mozkem. Soud ho v takových případech může odškodnit. Nově od ledna by ale nemusel dostat žádné peníze.
„Dle dosavadního občanského zákoníku činil zdravotnické zařízení odpovědné za škodu, kterou způsobilo pacientovy povahou věci, kterou použilo k plnění závazku. Od Nového roku tam toto ustanovení již nebude,“ vysvětluje Švehelka.
Tedy látka by musela být závadná, aby pacient vysoudil odškodnění. Pokud bude nezávadná a přesto pacient dostane alergickou reakci, soud by měl ještě zkoumat, jestli například lékař, který injekci podal, si dobře prověřil, jak na to bude pacient reagovat. Kdyby to neudělal, mohl by zdravotník zaplatit odškodnění.
