Jeho hlavním úkolem bude přesunout Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond do Brna. Nový předseda fondu Josef Kučera pro iROZHLAS.cz vysvětluje, jak chce komplikované stěhování provést. A také, proč některé společnosti z Agrofertu mají dotační stopku, zatímco jiné můžou dál čerpat, a to i přes soudní pře s fondem. „Měli bychom ukázat zemědělství jako moderní obor, obor budoucnosti,“ říká také v rozhovoru.

Praha 6:45 19. září 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Po vašem jmenování ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) řekl, že vaším úkolem je racionalizace vedení fondu. Co konkrétně si pod tím mám představit?
Přicházím ze sektoru, kde jsme dlouhá léta byli zvyklí na tištěné dokumenty, papíry, věci, které nejsou elektronizované. Myslím si, že to je určitě oblast, kde se dá najít úspora téměř ve všem a na každém kroku. I první seznámení s fondem – jakkoliv fond znám, protože jsem s ním spolupracoval v minulosti – to potvrzuje. Přiblížení společnosti, aby byla více user-friendly (uživatelsky přátelštější, pozn. red), je spojeno s racionalizací, elektronizací, digitalizací. Chceme naše klienty odpoutat od papírů a spíše je přivést do elektronického prostředí.

Takže jednodušší, modernější komunikace?
Jednodušší, modernější, uživatelsky přátelštější, komfortní pro ty, kdo potřebují využívat našich služeb.

Pan ministr také řekl, že vaším úkolem by mělo být převést celý fond do Brna. To platí?
Zatím to tak platí. Je to představa a požadavek jediného akcionáře, to znamená ministerstva zemědělství České republiky. Mým úkolem a mým cílem bude především udržet fond plně funkční tak, aby poskytoval všechny služby, které poskytuje. Pokud se bude rozšiřovat portfolio služeb, tak aby to bylo bez dopadu na naše klienty. S tím souvisí i ta odpověď na první otázku. Je potřeba racionalizace, digitalizace, aby v případě relokace fondu mimo Prahu nedošlo k omezení služeb. Aby to bylo bez dopadu na naše klienty.

Server Seznam Zprávy upozornil na analýzu, kterou si ke stěhování nechalo udělat ministerstvo zemědělství. Podle ní by úspora nemusela být tak velká. Návratnost by byla nejméně 12 let. Zmiňuje také velké jednorázové výdaje. Navíc se v ní řeší i přesun zaměstnanců, kteří nemusí být ochotní se stěhovat. Je za vás přesun do Brna logickým krokem? Neublíží to fungování fondu?
Myslím, že v okamžiku, kdy se nám podaří služby digitalizovat nejen směrem k našim zákazníkům, ale maximálně digitalizovat i účast našich pracovníků na procesu přijímaní, zpracování žádostí a podobně, tak relokace dává smysl. A nemusí to nezbytně nutně znamenat, že všech 110 zaměstnanců fondu se ze dne na den odstěhuje do Brna. Protože chápu, že to je pro řadu z nich neřešitelná otázka.

Hledání úspor

Takže je ve hře varianta, že by se do Brna přesunula jen část fondu?
Spíš to vidím na možnost využívání vzdálených přístupů a nějakých sdílených pozic. Ale tohle zadání tu zatím není.

Takže tím chce říct, že nemusí nutně sedět každý v kanceláři denně…
…celých pět pracovních dnů.

Měl jste možnost se o tomto bavit se svými novými podřízenými? Jak oni na přesun nahlížejí? Jaká je mezi nimi chuť například dojíždět byť i na jeden dva dny do Brna?
Zatím tady u těchto detailů nejsme. Řešíme věci, které se stěhováním souvisí – záležitosti nájemních smluv tady v Praze, případně nových prostor, které by byly v Brně. Nechci dělat žádná populistická a rychlá řešení. Spíš mi jde o to, aby řešení bylo koncepční, aby vyhovovalo všem. Jak zákazníkům, tak zaměstnancům.

Takže se nebojíte, že byste mohli kvůli stěhování přijít o zaměstnance? Tedy o ty kvalitní, na kterých fungování fondu nyní třeba stojí?
Pevně věřím, že ne.

Jaký je výhled stěhování fondu do Brna? Měsíce, roky?
Bavíme se z mého pohledu o stěhování v řádech několika nejbližších let. Skutečně do konce roku v Brně nebudeme.

Stěhování má přinést úspory. Předpokládám, že i zmíněná modernizace a digitalizace by měla přinést úspory. Je to tedy váš hlavní cíl? Hlavní téma vašeho vedení?
Určitě. Když jsem se bavil o té elektronizaci, když se podíváme jenom na ceny papírů, jak vyskočily nahoru v minulých měsících... Je to jedno z témat. To zefektivnění nás čeká všechny a myslím, že to jde skutečně ruku v ruce – elektronizace i zeštíhlení, které umožní větší prodigitalizovanost fondu.

Nebudete třeba ještě hledat jiné cesty, jak ušetřit, než přestěhovat celý úřad do Brna?
Samozřejmě že to je komplex opatření. Není to jenom stěhování. Popisuju to tady celou dobu. Jde o zefektivnění fungování fondu.

Narážím na to, jestli přestěhovat fond na Moravu není třeba jen politické rozhodnutí? Objevily se informace, že je to čistě proto, že nyní vede ministerstvo lidovecký ministr a že přesun vašeho fondu, ale i Státního zemědělského intervenčního fondu má politické pozadí.
Požadavek nebo myšlenky decentralizace jsou ve vládním prohlášení definovány obecně. Takže si nemyslím, že to je tím, že zrovna pan ministr zemědělství je z Moravy. Máme už dnes celou řadu institucí a organizací, které mají celorepublikovou působnost a nemusí nezbytně nutně sídlit v Praze. Nevidím to jako politické zadání na jedné straně, ale ani jako nepřekročitelnou záležitost na straně druhé.

Spor s Agrofertem

Letos v únoru fond zažaloval čtyři společnosti z koncernu Agrofert, protože podle vašeho interního auditu čerpaly dotace, na které neměly nárok. Tedy dotace určené pro malé podniky. Peníze odmítly po výzvě fondu vrátit. V jaké fázi je soudní spor? Kdy proběhne líčení?
Tady budu asi hodně stručný, protože to zatím je skutečně ve stadiu soudních řízení. Já bych se tomu v tuto chvíli ani nechtěl vyjadřovat.

Státní fond zažaloval Agrofert. Koncern měl čerpat pět milionů určených pro malé a střední podniky

Číst článek

Ptám se, protože samozřejmě jde o Agrofert, který je pozorně sledován vzhledem k osobě bývalého pana premiéra Andreje Babiše (ANO). Zeptám se tedy jinak. Řešíte tento problém – to, že by společnosti čerpaly neoprávněné dotace a pak je nechtěly vrátit – u jiných společností? A je ten postup obdobný?
Je naprosto obdobný. Ve výjimečných případech je to řešeno i u jiných společností. Zpravidla to naráží právě na problematiku malého, středního, velkého podniku a té definice. Mnohdy to nemusí být ani zlým úmyslem žadatele.

Je běžné, že tyto spory končí u soudu? Nebo je to spíš výjimka?
To se přiznám, že za ty dva měsíce ve funkci nevím.

Směřuji k tomu, jestli se třeba Agrofert nebrání podle vás nadstandardně tím, že dotace nechce vrátit. Jde o zhruba pět milionů korun, což v objemu peněz, které společnosti Agrofertu čerpají, není až tak významná částka.
Asi je vždycky jednodušší mimosoudní dohoda. Ale když mimosoudní dohoda není možná, máme tu další instituce. Tedy soudy.

Čerpá nyní Agrofert, respektive jeho dceřiné společnosti, od fondu nějaké dotace? Podle vašich dotačních pravidel by neměla společnost čerpat další peníze, když má u vás v uvozovkách nedoplatek.
Obecně lze uvést, že pro řádné čerpání podpory je zapotřebí, aby klient nebyl dlužníkem fondu nebo ve svých strukturách neměl osobu, která je současně ve struktuře dlužníka fondu. Pokud jde o společnost Agrofert, tak velká část dceřiných společností v současné době nemůže z důvodu nesplnění podmínek čerpat podpory v rámci našich programů. 

Jak je možné, že na některé společnosti Agrofertu se stopka nevztahuje?
To je velmi komplikované. Ustanovení, které řeší bezdlužnost žadatele se vyvíjelo v čase, přičemž se bavíme o horizontu cca 15 let. Podpora se neposkytuje zaprvé těm, kteří fondu přímo něco dluží, a za druhé těm, kteří fondu způsobili škodu. A pak jsou tu společnosti, ve kterých figuruje na uvedených pozicích někdo, kdo splňuje tyhle dvě zmíněné podmínky. 

A zde se dostáváme k jádru vaší otázky. Pokud máme společnost X, kterou vlastní A, přičemž společníka A vlastní B, který je sice dlužníkem, ale na společnost X nemá žádné přímé vazby, tak v tomto případě neexistuje žádný zákonný nebo smluvní důvod pro pozastavení výplaty podpory.

Šlo by to nějak zjednodušit?
Pokud bychom měli použít nějaké přirovnání, tak je to stejné jako v případě fyzických osob. Je odůvodnitelné, že neposkytnete úvěr manželovi, když manželka je dlužníkem, případně ve finančních problémech. Nicméně když je matka manželky známá podvodnice, tak to nepředstavuje důvod pro omezení práv manželů, jelikož se jedná o zcela jiné osoby.

Kolika firem z koncernu Agrofert se toto týká?
V praxi to znamená, že cca 93 procent smluv nebo žádostí je reálně pozastaveno. Smlouvy, kde k dochází k čerpání výplaty podpory, jsou buď případy historických smluv uzavřených před rokem 2010, které neobsahovaly rozšířené ustanovení o bezdlužnosti, nebo ojedinělý případ, kdy ve struktuře příjemce není ani dlužník ani osoba, která způsobila naší společnosti škodu.

Konec dvojího právního výkladu. Fond ministerstva zemědělství mění dotační pravidla, týkají se i Agrofertu

Číst článek

Neměla být v případě vašeho fondu zastavena v minulých letech výplata na základě zákona o střetu zájmů? Vztahuje se na vás?
Problematika zákona o střetu zájmů, zákona o rozpočtových pravidlech nebo zákona o finanční kontrole je s ohledem na unikátní právní postavení naší společnosti poměrně složitá. Naše společnost neposkytuje dotace podle právního předpisu, který upravuje rozpočtová pravidla nebo investiční pobídky podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky (právě o nich ale hovoří zákon o střetu zájmů – pozn. red.).

Výše uvedené souvisí především s právním postavením fondu coby kapitálové akciové společnost, ve které stát, reprezentovaný ministerstvem zemědělství, vykonává pouze běžná akcionářská práva. My proto nemůžeme odmítnout uzavření smlouvy s jakýmkoliv klientem s odkazem na zákon o střetu zájmů. Pokud jde o přímo aplikovatelné předpisy Evropské unie týkající se střetu zájmů, jedná se o předpisy, které se na činnost fondu nevztahují.

Podle zjištění Deníku N policie od začátku letošního roku prověřuje, jak fond ještě pod vedením současného pana ministra Nekuly uděloval dotace holdingu Agrofert. Opět jde o to, že společnosti měly čerpat peníze určené pro malé a střední podniky. Víte, že byste poskytovali v tomto součinnost policii?
Já za sebe zatím ne. Nejsem si vědom, že by se na nás policie obracela.

Méně pro velké

Současná vláda vyhlásila změnu v zemědělské dotační politice. Zjednodušeně řečeno chce dát více peněz malým zemědělcům, méně velkým kolosů. Zajímá mě, jaký je na to váš názor?
Z pohledu fondu je to vlastně dlouhodobě udržovaný trend, protože většina našich podpor je cílena na malé a střední podniky. Samozřejmě jsou tam i výjimky. 

Nejvíc podpory dostávaly největší agropodniky. Tuto nespravedlnost napravíme, slibuje Bendl

Číst článek

Nejsem ale úplně rád, když rozdělujeme zemědělce na malé a velké. Přesně nevím, kde je ta hranice. Máme dneska zemědělské podniky, které jsou v rukou soukromých majitelů a mají několik tisíc hektarů. Na druhou stranu máme zemědělská družstva, která hospodaří třeba na pěti šesti stech hektarech. Vidím spíš zemědělce dobré, kteří chtějí produkovat, umí produkovat a umí to třeba i vysvětlit společnosti a lidem kolem sebe. A pak ty, kterým to úplně nejde.

Takže pro vás není důležitá hranice velikost, ale spíš to, jakým způsobem například daný zemědělec hospodaří a zda to dělá dobře?
Určitě. 

Je na to nějaký klíč?
Já nevím, kolik hektarů by měl být malý, kolik velký. Znám spoustu podniků ze svého okolí, které fungují na principech družstevních. Je to třeba skoro rodinný podnik v tom, že ti lidé se vlastně jenom dali dohromady, aby nemusel hospodařit každý sám. Mají kvůli tomu založené družstvo nebo akciovou společnost. A pracují tímto způsobem.

Takže chápete nevoli a protesty těch v uvozovkách velkých zemědělců, kterým se ta nová pravidla nelíbí?
Raději bych rozlišoval dobré a špatné zemědělce.

A je na to nějaký klíč? Jak rozlišit dobré a špatné? Podporovat třeba víc ekologicky udržitelné zemědělství…?
Máme tady určitě oblast produkce citlivých komodit nebo komodit, které jsou náročnější na pracovní nasazení. Jsou to obory, které zaměstnávají velké množství lidí, takže to má i sociální aspekt. Tam bych viděl nasměrování té pozornosti.

Pochopila jsem správně, že fungování fondu by tato nová dotační politika neměla ovlivnit?
Dotační program nastavuje ministerstvo zemědělství a fond je potom administruje.

Takže to není ve vašich rukách?
Z tohoto pohledu není.

Zemědělství jako moderní obor 

V jakém stavu je podle vás české zemědělství?
To navazuje na to, co jsem řekl před chvilkou. Myslím si, že čeští zemědělci od roku 1989 udělali obrovský kus práce. V českém zemědělství je zainvestováno, používají se moderní technologie. Možná že to, co chybí zemědělství, je nějaké pozitivní PR. Vysvětlení toho, co se v zemědělství událo, co se v něm děje, proč se některé věci řeší tak, jak se řeší. 

Měli bychom ukázat zemědělství jako moderní obor, obor budoucnosti, protože potraviny jsou důležité. Bavíme se o nich v posledních dvou letech velmi často. S ohledem na covid, kdy se najednou ze dne na den zavřely hranice, což jsme si nikdo nedokázal představit. Proto si myslím, že nějaká forma soběstačnosti a potravinové bezpečnosti je namístě. S tím by mělo souviset i nastavení zemědělství.

Pesticidy, hnojiva, kyselost. Většina půdy je v rukou uživatelů, kteří ji až drancují, tvrdí půdní mikrobiolog

Číst článek

K tomu směřuje moje další otázky. Jsme dostatečně potravinově soběstační? A je to vůbec žádoucí?
Já si nemyslím, že by Česká republika měla být izolovaný trh, který nebude komunikovat s vnějším prostředím. Koneckonců jsme v Evropské unii. Její základní premisou je otevřený trh zboží, služeb a pracovní síly. Ale umím si představit, že v těch klíčových komoditách bychom se měli snažit o to, aby tady soběstačnost byla. 

V některých komoditách jsme dnes dostatečně soběstační - mléko, hovězí maso, obiloviny. V některých dlouhodobě nejsme. Potom je otázka, proč se nám nedaří soběstačnosti dosahovat. Ale ten problém není jenom v České republice. Stejné otázky si, myslím, kladou i kolegové kolem nás. Když si vezmeme třeba porovnání Česka a Německa: je řada komodit, kde my jsme soběstační, kolegové v Německu takové úrovně soběstačnosti nedosahují.

Například?
Třeba u vajec. Jsme na nějakých 83, 84 procentech. Podle toho, jaký vezmeme rok, jakou vezmeme statistiku. V Německu to je 72 procent. Na druhou stranu třeba v Německu je vyšší status soběstačnosti ve vepřovém masu, které je u nás dlouhodobě problematickou komoditou.

A můžete vy teď ze své pozice nějakým způsobem soběstačnost našeho zemědělství ovlivnit? Nebo jste jen prodlouženou rukou ministerstva?
Myslím, že B je správně.

Nemáte možnosti, jak do toho zasahovat?
Můžeme samozřejmě s ministerstvem diskutovat z našeho pohledu prioritní oblasti, ale je to dáno jednak koncepcí a prioritami ministerstva zemědělství a potom samozřejmě i legislativním rámcem toho, co je nebo není možné podporovat.

Energetická krize

Další aktuální problém jsou rostoucí ceny energií. Jak velký má tohle dopad na české zemědělství? Jak velký je to problém?
Samozřejmě na zemědělství a potravinářství to má velké dopady. Vnímáme to asi všichni. Zvlášť poslední dny ukazují, že cena elektrické energie se úplně utrhla od normálu. Především ty energeticky náročné provozy tímto samozřejmě postiženy budou. Ať už se bavíme zrovna třeba o prasatech, nebo drůbeži, kde je ta závislost na energiích poměrně vysoká. Anebo budeme diskutovat s potravináři, kde energie je prostě alfa omega u většiny procesů zpracování.

Šebestyán končí v čele zemědělského intervenčního fondu. Čelil kritice kvůli dotacím pro Agrofert

Číst článek

Řeší se samozřejmě, jakým způsobem se s tím vypořádat a kde šetřit? Co může udělat zemědělec? Má možnosti, jak se uskromnit?
Jsou samozřejmě druhy, kde tepla nebo energie nepotřebujete tolik. Na druhou stranu jsou tady druhy hospodářských zvířat, kde když na den vypneme světlo, tak je to špatně.

Může je fond nějak podpořit?
Máme dva programy, které jsem teď schválili. Na podporu prvovýroby producentů, zpracovatelů, potravinářů a snížení jistiny úroků. Jejich nastavení jsme teď dokončili a od 30. srpna přijímáme žádosti. Takže pro podporu té oblasti postižené nejen válkou na Ukrajině, ale i energetickou krizí jsou připravené programy za celkem 750 milionů korun.

Pomůžou zemědělcům překlenout aktuální krizi?
Je to určitá pomoc. Netvrdím, že to zachrání úplně všechno, ale myslím, že to je zase ukázka toho, že ty sektory, ať už prvovýroby, nebo potravin, jsou důležité.

Před pár týdny oznámil svou rezignaci ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu. Respektive o tom informovala média. Státní zemědělský intervenční fond je, řekněme, vaší sesterskou organizací. Jednal jste po svém nástupu s panem Šebestyánem? Tušil jste, že bude končit? 
Tu informaci jsem neměl, že by měl končit.

Předtím jste s ním tedy nejednal? Třeba že byste se bavili obecně o nastavení dotačních programů a že byste nabyl dojmu, že nebude pokračovat?
Průběžně asi probíhaly konzultace. S panem Šebestyánem se znám osobně několik let ze svých původních působišť. Standardně jsme se potkávali, ale neměl jsem pocit, že se něco takového chystá.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít