Nový zákoník práce ohrožuje kvalitu zdravotní péče
Pokud začne od 1. ledna 2007 platit nový zákoník práce, nemocnice nebudou schopny zajistit nepřetržitý chod, tedy především lékařskou pohotovost. Shodli se na tom členové Asociace českých a moravských nemocnic během svého jednání v Poděbradech.
Hlavním tématem dnešního setkání byl dopad zákoníku práce a z něj vyplývajícího omezení pracovní doby lékařů na chod nemocnic. Zákoník totiž podstatně snižuje limit přesčasových hodin, a to ze současných 800 na 120 za rok. Nemocnice nebudou bez těchto přesčasů schopny zajistit pohotovostní službu, a to není podle ministra zdravotnictví Tomáše Julínka jediný důsledek.
"Co se týče lůžkových zdravotnických zařízení, znamená to zastavení růstu platů, znamená to další zadlužování nemocnic, protože není kde vzít peníze na realizaci zákoníku práce. Co se týče zdravotnické záchranné služby, tam je to vážnější, protože i kdybychom tam mohli dát peníze, jako že nejsou, tak lékaři, kteří jsou potřeba podle zákoníku práce, prostě nejsou k dispozici," řekl Julínek.
Bude jich podle něj chybět až 80, což znamená snižování výjezdových míst, prodlužování dojezdové doby, která se může zvýšit z 15 na 20 minut, i více posádek bez lékaře.
Tomáš Julínek nazval nový zákoník práce doslova pastí pro zdravotnictví a vyzval ředitele nemocnic, aby se ještě tlakem na poslance a odboráře pokusili dosáhnout pozastavení účinnosti této normy. Podle něj totiž není možné najít další peníze na zdravotnictví, které si dopady nového kodexu vyžádají.
Podle zákoníku, který má platit od ledna, se bude pohotovost zahrnovat do pracovní doby. Nyní se do ní počítá jen tehdy, pokud v ní zaměstnanec pracoval. Zdravotnictví tak budou chybět zhruba dvě miliardy korun. Podle ministra by se dramatické dopady zákoníku měly projevit v druhém pololetí.
Vláda Mirka Topolánka navrhovala roční odklad zákoníku, který podle ní obsahuje desítky chyb, které by bylo možné v roční lhůtě odstranit. Odložení požadovali i představitelé podnikatelů a zaměstnavatelů. Odbory jsou proti.
