Novým modelem financování nechceme rušit malé školy, říká Dobeš

Malé školy ani malotřídky novým systémem financování nezaniknou. Rušení se ale bojí například Svaz měst a obcí, který k novému modelu poslal na úřad několik připomínek. Ministr školství Josef Dobeš (Věci veřejné) rušení škol kategoricky odmítl.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Dobeš | Foto: Filip Jandourek

Ministr Dobeš ale počítá se slučováním škol, oborů, nebo omezení druhých stupňů na základních školách.

„Jestli máme městečko, kde máme základní školu, ale na druhém stupni nastane varianta, že odejde 30 procent dětí na víceletá gymnázia, dalších 10 procent jezdí s rodiči za zaměstnáním do většího města, tak se může stát – a o tom budeme diskutovat se zřizovateli, s obcemi, kraji – že může být v té vesnici jenom první stupeň. Ona nevypadne z mapy, ale můžeme se bavit i o tomhle modelu,“ uvedl dnes ministr.

Změnou financování chce ministerstvo bojovat s poloprázdnými třídami, které jsou důsledkem častých odchodů dětí na víceletá gymnázia. Nový model by měl začít platit od roku 2013.

Přehrát

00:00 / 00:00

Připravované změny ve financování škol v regionech shrnula ve Světě o třetí redaktorka Klára Bílá. Hostem byl i Vítězslav Praks z občanského sdružení Monitoring RING.

Kolika obcí, tříd nebo učitelů by se změna dotkla, ještě úředníci nespočítali, potvrzuje náměstek Ladislav Němec.

„Počty škol zůstanou stejné, budou se pouze měnit v některých místech, tam, kde to bude opodstatněné a objektivní, typy škol z plně organizovaných na školy jedna až pět, popřípadě klasické malotřídky, které budou mít výraznější finanční podporu pro zajištění výuky.“

„Samozřejmě s tím souvisí i určitý počet učitelů, ale je velice těžké predikovat, kolika učitelů se to dotkne,“ dodal náměstek.

Přehrát

00:00 / 00:00

O reformě regionálního školství mluvil v Ozvěnách dne šéfredaktor odborného serveru Česká škola Janek Wagner

Peníze, které se novým modelem financování ušetří, by podle ministerstva měly být použity na lepší a kvalitnější výuku; měly by se za ně například koupit pomůcky a vybavení pro školy.

Před zánikem venkovských škol varují především starostové menších měst a vesnic, které nedokážou zaplnit třídy, jak ministerstvo požaduje. Zatímco dosud stačilo 17 žáků, nově by jich mělo být minimálně 25, aby se školy mohly spolehnout na peníze od státu.

V případě, že se tolik dětí nenajde, budou muset na provoz doplácet přímo obce. Ty na to podle starostů ale většinou nemají. Za pravdu jim v tom dává i šéfredaktor odborného serveru Česká škola Janek Wagner.

„Je to poměrně neuvážený krok, který má snad za cíl snížit náklady státu na regionální školství, ale ve skutečnosti ty náklady to celkově zvýší. Protože část peněz jde samozřejmě z rozpočtu zřizovatelů, to znamená obcí. A samozřejmě bude to mít negativní důsledky pro život na vsích, protože to bude tlačit zřizovatele, aby ty školy byly rušeny. To znamená, budou rušeny malotřídní školy, případně větší školy budou nuceny zrušit třeba druhý stupeň,“ řekl Wagner v Ozvěnách dne.

Za naprosto nepřijatelné považuje případné rušení škol v obcích také Vítězslav Praks z občanského sdružení Monitoring RING. „Každá ta škola stála spoustu peněz, ať už budova, ať už provoz, ať už vytvoření celé té infrastruktury. A v okamžiku, kdy bude zrušena, tak je to pochopitelně obrovské promrhání už proinvestovaných peněz,“ zdůraznil ve Světě o třetí.

Návrh kritizuje i stínový ministr školství a senátor ČSSD Marcel Chládek. Podle něj bude nový model likvidační pro řadu českých škol.

Veronika Sedláčková, mta, Klára Bílá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme