Výběr z médií: Česko má málo mladých praktiků, nutrie v českých řekách a dějepis se bude učit jinak

U českých řek a v parcích se stále častěji objevují nutrie, lidé si je oblíbili a chodí je krmit. Nutrie přitom mohou přenášet různé nemoci, to je téma páteční přílohy Lidových novin. Dějepis se od září na některých školách začne učit prostřednictvím detektivních příběhů, informují o tom Hospodářské noviny. Tématem pátečního Deníku je budoucí nedostatek praktických lékařů, jejichž průměrný věk je v současnosti 57 let.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nutrie v Praze

U českých řek nebo v městských parcích se stále častěji objevují nutrie (ilustrační foto) | Foto: Veronika Hlaváčová | Zdroj: Český rozhlas

Hospodářské noviny

Naučit se nazpaměť letopočty a nechat se vyzkoušet - tak si většina z nás pamatuje výuku dějepisu. Změnit to chce projekt Dějepis+, na který upozorňují Hospodářské noviny. Od září tak se žáci na některých školách budou učit historii prostřednictvím detektivních příběhů.

Dějepis+ má na vybraných školách fungovat od září a trvat bude v pilotním projektu zhruba dva roky. Díky němu by se taky měli potkávat učitelé a předávat si zkušenosti z výuky. Podle Hospodářských novin vznikne celkem 35 regionálních skupin, do kterých se rozdělí přes 150 kantorů. Ministerstvo školství plánuje, že podobný model setkávání učitelů postupně rozšíří do všech předmětů.

Deník

Do důchodu by v příštích deseti letech mohla odejít až třetina všech praktických lékařů, upozorňuje na to regionální Deník. Problém se sháněním praktika budou mít hlavně lidé na venkově nebo v odlehlých regionech. Zlepšit to mají rezidence, které pro mladé lékaře připravuje ministerstvo zdravotnictví.

Výběr z médií: přetěžování dětí ve školách, více případů rakoviny prostaty nebo PCR testy zdarma

Číst článek

Ministerstvo zdravotnictví každoročně vypisuje takzvaná rezidenční místa. Jsou to dotace ordinacím, ve kterých se budoucí praktici školí. Resort obvykle vypisuje 150 takových míst, letos jich ale zveřejnil jen 100. V minulých letech se přitom každoročně atestovalo zhruba 190 mladých lékařů. Potíže s nedostatkem praktiků se snaží řešit i samotná města a obce. Například v Chebu nabízí mladým lékařům ordinace se sníženým nájmem nebo příspěvkem na její vybavení. Více informací v regionálním Deníku.

E15

Počet mladých lidí bez práce v Česku roste. Tématu se věnuje ekonomický deník E15. Úřady práce evidují téměř třináct tisíc nezaměstnaných do 24 let. To je meziročně téměř o třicet procent více.

Bez práce jsou nejčastěji lidé se základním nebo středním odborným vzděláním s výučním listem. Aktuálně je taky více nezaměstnaných žen. Ty totiž častěji pracují v obchodech, gastronomii nebo cestovním ruchu. Tedy oborech, které nejsilněji zasáhla epidemie koronaviru. Na celkových číslech nezaměstnanosti se ale pandemie zatím výrazně nepromítla. Podle deníku E15 dosáhne v letošním roce míra nezaměstnanosti maximálně čtyři celé devět desetin procenta. Podobná čísla by pak měla platit i v příštím roce. Při poslední hospodářské krizi v roce 2010 se nezaměstnanost pohybovala okolo deseti procent.

Lidové noviny

U českých řek nebo v městských parcích se stále častěji objevují nutrie. To je téma páteční přílohy Lidových novin. Zvířata jsou velmi populární a lidé je chodí krmit, někteří je dokonce hladí. Nutrie přitom můžou přenášet různé infekční onemocnění, třeba salmonelu.

Výběr z médií: rušení letních zájezdů, evropské peníze pro armádu a rozšíření kyberšikany

Číst článek

K redukci nutrií zatím podle zoologa Daniela Frynty není důvod. V Česku navíc hlodavce můžou lovit jen myslivci se zvláštním povolením. V roce 2003 jich odchytili zhruba tři sta, v roce 2016 už jich bylo přes šest tisíc. Odlov je však složitý, protože nutrie často žijí přímo ve městech. Jediným řešením je tak zvířata nekrmit, uzavírají Lidové noviny.

Právo

Žatec podruhé usiluje o zapsání na seznam UNESCO. Všímá si toho deník Právo. Kromě historického centra města tak do nominace nově patří například sousední Trnovany s původními sušárnami chmele. O zápisu se má rozhodnout v roce 2022.

Žatecko patří k nejstarším a největším chmelařským oblastem v Česku. Pro mimořádnou kvalitu piva a pěstovaného chmele bylo už od 13. století královským městem. Zástupci města věří, že druhá nominace bude úspěšná. Více informací v pátečním deníku Právo.

Gabriela Gálová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme