O budoucnosti koalice jednají její lídři v Kolodějích
Už od rána jednají koaliční lídři o osudu vlády a o rozpočtu. Situaci kabinetu poznamenal neúspěch ve volbách do Evropského parlamentu, dramaticky se podepsal především uvnitř ČSSD. Její předseda a premiér Vladimír Špidla na sobotním jednání předsednictva prozatím ustál pokusy o sesazení z čela strany. Chce ale, aby vláda požádala sněmovnu ještě tento týden o důvěru. Také o tom se dnes má jednat.
Lídři tří vládních stran jednají na zámku v Kolodějích o směřování koalice ve zbývajících dvou letech jejího mandátu. Situaci vlády poznamenal neúspěch ve volbách do Evropského parlamentu. Původně měl být hlavním bodem programu návrh státního rozpočtu na příští rok. Premiér Vladimír Špidla překvapil své koaliční partnery žádostí, aby vláda požádala Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Zaskočil je tím, že s nimi tento krok nekonzultoval. To potvrdil jak šéf Unie svobody Petr Mareš, tak předseda lidovců Miroslav Kalousek.
Ten současnou situaci nevidí jako krizi koalice, ale především jako problémy uvnitř ČSSD. Z koaliční vlády lidovci odejít nechtějí.
Předseda koaliční KDU-ČSL Miroslav Kalousek Radiožurnálu potvrdil, že s ním Špidla o vyjádření důvěře ve sněmovně zatím nejednal. Podle Kalouska by si sociální demokracie měla co nejrychleji vyřešit vnitrostranické rozpory: "Sociální demokracie má ve vládě většinu, to znamená, že pokud se rozhodne požádat ve sněmovně o důvěru, tak vláda o tu důvěru požádá. Já chci jen zdůraznit, že ta krize není krizí mezi koaličními subjekty, ale je krizí sociální demokracie. A ta by měla vyřešit ten problém sama a nepřenášet ho na celou politickou scénu," zdůraznil Kalousek.
Záměr požádat o důvěru sněmovnu překvapil i US-DEU. Také s ní premiér tento krok nekonzultoval. Potvrdil to šéf Unie svobody Petr Mareš. Ten bude chtít po svých partnerech ve vládě, aby stanovili jasný program kabinetu na zbytek volebního období. Mareš zdůraznil, že koaliční strany se musí nejprve dohodnout na tom, zda je vláda stále ještě akceschopná.
Pro zachování současné vlády ale zřejmě nezvednou ruku opoziční strany - KSČM rozhodne o svém postoji na úterním zasedání vedení strany. Vládu zřejmě nepodpoří ani občanští demokraté. Radiožurnálu to povrdil místopředseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. "ODS sama řekla, že pokud vláda nepožádá o důvěru, tak bude v parlamentu iniciovat hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Vladimíra Špidly. A z toho je naprosto jasné, že ODS na podporu současné vlády nedá jediný hlas."
Jak by hlasovali bývali členové Unie svobody-DEU Tomáš Vrbík a Marian Bielesz, není jasno. Pevně rozhodnut není nezařazený poslanec Petr Kott. Radiožurnálu řekl, že vláda má kvůli křehké většině velké problémy a je otázka, zda má smysl, aby stále žádala o důvěru. Pokud kabinet důvěru dostane, Špidla by tím podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha před sobotním zasedáním stranického ústředního výboru významně posílil svou pozici.
Ústřednímu výboru Špidla předloží svou politickou koncepci do konce volebního období. Vývoj ve vládních stranách se bude patrně odvíjet od výsledku jednání o dalším směřování koalice ve zbývajících dvou letech jejího mandátu.
Premiér Vladimír Špidla přitom nedávno odmítl výzvu ODS, aby po debaklu koaličních stran v eurovolbách znovu požádal sněmovnu o vyslovení důvěry jeho kabinetu. Občanští demokraté ale čekají, že premiér na jejich výzvu zareaguje, a pokud ne, pokusí se ve sněmovně prosadit hlasování o nedůvěře kabinetu. K vyslovení nedůvěry ale nemají potřebnou většinu hlasů. Doufají proto, že se k nim přidají i někteří poslanci z jiných stran.
Rozdíl mezi vyslovením důvěry a nedůvěry vládě
Vláda může předložit Sněmovně žádost o vyslovení důvěry. Předseda sněmovny má zaručit, aby žádost byla projednána do 14 dnů po jejím předložení. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě může podat písemně nejméně 50 poslanců. K projednání takového návrhu svolá předseda neprodleně schůzi sněmovny. O žádosti vlády o vyslovení důvěry nebo o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě se neprodleně vyrozumí poslanecké kluby a výbory. Po rozpravě se přistoupí k hlasování podle jmen.
K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. K přijetí usnesení, kterým se vyslovuje vládě nedůvěra, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.
