O finanční poradce mají Češi zájem. Letos už s jejich pomocí uzavřeli smlouvy za desítky miliard
Desítky tisíc lidí využívají každý rok služeb finančních poradců a zájem neopadá. Za první půlrok letošního roku uzavřeli finanční zprostředkovatelé a poradci obchody za skoro 41 miliard korun, což je v porovnání s loňskem zhruba devítimiliardový nárůst. Vyplývá to z údajů Unie společností finančního zprostředkování a poradenství a Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců ČR.
Petr z Olomouce si chtěl před pěti lety koupit byt. Vzhledem k tomu, že na něj neměl našetřené peníze, chtěl si vzít půjčku. Sešel se proto s finančním poradcem, který mu však s vyřízením hypotéky nepomohl. Nakonec si úvěr u banky zařídil sám.
I tahle zkušenost dovedla Petra k jeho současné práci. Dnes radí lidem, jak s penězi nakládat a kam je investovat. Vůbec nejvíc lidé řeší půjčky na bydlení.
O tom, jaký mají Češi zájem o finanční poradenství, natáčela redaktorka Zuzana Švejdová
„Dneska to téma hypoték je zásadní. Úrokové sazby jsou nejnižší, jaké kdy byly za dobu trvání České republiky,“ říká Petr.
Lidé se však zajímají i o další oblasti, třeba o ukládání peněz. „To je také dneska velký problém pro lidi vůbec se vyznat v tom, kam to můžou dát,“ dodává Petr.
Za poradenství si Petr neúčtuje ani korunu, peníze dostane až z každé uzavřené smlouvy.
„Z každé podepsané smlouvy nám náleží nějaká odměna. Je vyjádřena nějakým koeficientem a ten koeficient se násobí penězi. To znamená, že když je pojistka na auto za pět tisíc ročně, tak finanční poradce nemůže dostat od pojišťovny 10 tisíc korun, je to v rámci třeba stokorun odměny. Samozřejmě hypotéka za 10 milionů, to asi nikdo za stokoruny dělat nebude,“ vysvětluje Petr.
Mezi finančními poradci se však objevují i ti, kteří si za radu od klientů účtují klidně desítky tisíc korun. A neznamená to ještě, že by porušovali zákon.
„Pokud někdo dělá finančního poradce třeba za úplatu od klienta, že to dělá na úrovni třeba advokáta, daňového poradce, tak není nijak limitován. Na to není žádná právní úprava. Ale jakmile už nabízí pojistné smlouvy, investice, bankovní produkty, stavební spoření, úvěry, tak na to už jsou dneska docela přísné regulace, které musí člověk splnit a musí mít několik podnikatelských oprávnění,“ líčí generální sekretář Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců Petr Šafránek.
„Z pohledu klienta je právě to riziko, že pokud narazí na nepoctivého, tak může dostat chybnou radu a může třeba i o nějaké peníze přijít,“ dodává Šafránek.
Stížnosti, pochybení, pokuty
Česká národní banka řeší každoročně stovky stížností přímo od lidí. Loni například pozastavila činnost sedmadvacetileté poradkyni, které neměla ukončené ani středoškolské vzdělání.
„Nejčastěji se jedná o pochybení při plnění informační povinnosti vůči klientům či naopak při získávání nezbytných informací od klienta, například o jeho požadavcích a potřebách, znalostech, zkušenostech, finanční situaci a podobně. Setkáváme se také s případy porušení povinností jednat s odbornou péčí,“ popisuje pochybení mluvčí banky Markéta Fišerová.
V Česku se poradcem může stát téměř každý. K podnikání mu stačí jen živnostenský list, nepotřebuje ani konkrétní vzdělání.
Na trhu však fungují i ti, kterým chybí příslušné oprávnění, přesto jako finanční poradci vystupují. Za takové jednání letos uložila centrální banka firmě dvanáctimilionovou pokutu.
Trh s nepoctivými poradci by se mohl už brzy pročistit, a to díky novele zákona o spotřebitelském úvěru. Kdo bude nabízet půjčky, musí mít nově zkoušky z odborné způsobilosti.
