'Já rozhoduji.' Otec bratrů Michalákových tvrdí, že souhlasil s norským občanstvím pro syna

Děti jsou v pořádku a mají se dobře. A norské občanství pro staršího syna je podle Josefa Michaláka „super“. Podle svých slov to byl právě on, kdo dal s občanstvím pro chlapce souhlas. Na rozdíl od matky Evy Michalákové mu totiž zůstala rodičovská práva. „Já rozhoduji,“ napsal serveru iROZHLAS.cz Michalák.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eva Michaláková | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Starší ze synů Evy Michalákové obdržel norské občanství. Tamní cizinecká policie o tom na konci června stručně informovala českou ambasádu v Oslu (více si můžete přečíst ZDE). Matka dětí Eva Michaláková se zprávu dozvěděla od ministerstva zahraničí. Loni v prosinci ji totiž norské úřady kvůli medializaci případu pravomocně zbavily rodičovských práv k oběma dětem (psali jsme ZDE). Práva soud ale naopak ponechal otci dětí Josefovi, který se v případu nikdy neangažoval.

Norské úřady udělily staršímu z bratrů Michalákových občanství. Ministerstvo zahraničí chystá nótu

Číst článek

A právě Josef Michalák možná byl ten, kdo při udělování norského občanství pro staršího syna mohl sehrát důležitou roli. Podle norského práva musí při žádosti o občanství biologický rodič souhlasit.

„Jo, já,“ reagoval stručně Michalák na dotaz, jestli o norském občanství rozhodl. Důvodem prý bylo to, že děti potřebují „cestu“, které brání jejich matka. Odmítl, že by se na něj s prosbou o souhlas obrátili sami pěstouni chlapce. „Děti (jsou) obě v pořádku,“ uvedl pouze. Podobně nereagoval ani na to, jestli o občanství pro syna požádal on sám. Rozhodnutí norských úřadů nicméně označil za „super“.

Na ostatní dotazy už ale Michalák odpovídat odmítl, protože média o případu podle jeho slov lžou. „Já rozhoduji,“ napsal pouze. Kvůli tomu, že jeho bývalá žena Eva Michaláková odmítá pěstounům poskytnout české pasy obou synů, nemohou prý jeho děti jet ani na dovolenou. „Teď cz pass už neplatí,“ napsal.

Dva české chlapce odebral norský sociální úřad Barnevernet bývalým manželům Evě a Josefu Michalákovým v roce 2011. Děti byly údajně zanedbávané, rodiče je fyzicky týrali a děti údajně čelily i sexuálnímu zneužívání. Šetření tamní policie podezření nepotvrdilo, pro soud to ale byly natolik závažné argumenty, že děti ponechal u pěstounů.

Hranice dvanácti let

Podle norského zákona platí, že po dosažení dvanácti let věku má dítě takzvané právo souhlasu. Neznamená to sice, že by měl zcela - třeba v případech svěřování do péče - právo veta, úřady či soud ale mají k jeho názoru při rozhodování „přihlédnout“.

Zákon o norském státním občanství pak stanovuje stejnou věkovou hranici pro žádost o občanství. „Dosáhl věku dvanácti let,“ zní jedna z podmínek v paragrafu sedm zmíněného zákona, který hovoří o tom, kdo může o občanství požádat. Jinými slovy: v Norsku může žádost podat už dvanáctileté dítě. Starší ze synů Michalákové pak dvanácté narozeniny oslavil letos v polovině května.

„Já bych ráda, aby se děti mohly konečně začít učit i česky, jako malé česky mluvily.“

Eva Michaláková

O tom, jestli byl bývalý manžel Michalákové o procesu občanství informován, česká matka neví. S exmanželem není v žádném kontaktu.

„Nenávidí mě za to, že jsem se s ním rozešla. V červnu 2011 nám totiž Barnevernet slíbil ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi, podmínkou ale byl souhlas s dočasnou pěstounskou péčí a přerušení kontaktů s otcem dětí,“ popsala Michaláková.

Pěstouni dlouhou dobu usilovali o to, aby jim česká matka vydala pasy obou chlapců. A právě udělením norského občanství pro staršího syna na to pěstouni podle Michalákové vyzráli.

„Teď (synovi) vydají norský (pas) a pěstouni s ním budou moci jezdit, kam budou chtít. Dosud s ním mohli být na dovolené jen ve Skandinávii a tím se cítili omezeni. (Pěstouni) chtěli řešení, kdy by se mnou vůbec nemuseli komunikovat,“ myslí si Michaláková. Doplnila, že s norským občanstvím pro syna nesouhlasí a nemyslí si, že by bylo v zájmu jejích dětí.

Starší syn Michalákové má nyní takzvané dvojí občanství, které původně český zákon neumožňoval. Tento právní princip umožnila až tři roky stará novela. A podle mezinárodního soukromého práva je při dvojím občanství rozhodné právě to české.

„Na fyzické osoby, které jsou českými státními občany a zároveň disponují i jiným státním občanstvím, tak bude ze strany správních orgánů České republiky vždy primárně nahlíženo jako na české státní občany,“ popsal Ondřej Krátoška z tiskového odboru ministerstva vnitra.

Ministerstvo zahraničí tento týden také uvedlo, že v případu Michalákové chystá další nótu.

„Norsko musí respektovat, že chlapec je zároveň i českým občanem, tedy Norsko musí respektovat pravomoci českých orgánů ve vztahu ke svému občanovi, včetně pravidel mezinárodního práva o konzulární ochraně poskytované Českou republikou svým občanům,“ uvedla mluvčí resortu Irena Valentová.

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme