O prezidentově stížnosti na služební zákon by měl ÚS rozhodnout do půl roku

Ústavní soud by o stížnosti prezidenta Miloše Zemana na služební zákon měl rozhodnout do poloviny roku. Řekla to místopředsedkyně soudu Milada Tomková. Zákon platí od ledna, ale od července se má reforma státní správy rozjet naplno. Úřady musí například říct, kolik lidí a na jakých pozicích bude pracovat. Kdyby dal potom Ústavní soud prezidentovi zapravdu, mohlo by to fungování úřadů zkomplikovat.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud. Ilustrační foto. | Foto: Tomáš Adamec

Prezident Miloš Zeman zatím o přednostní projednání své stížnosti nepožádal. Nemá to v plánu ani premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD.

„Ústavní soud se musí s návrhem pana prezidenta vypořádat podle svých možností. Rozumím tomu, že návrhů, které dostává, je velké množství. Je přetížen a počet ústavních soudců se nedá zvýšit, je dán ústavou. Nějakou dobu to trvá, ale my v žádném případě nemůžeme čekat a musíme velmi intenzivně na implementaci zákona pracovat,“ řekl Sobotka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti o rozhodování Ústavního soudu o služebním zákonu zjišťovala Lenka Jansová

Podle něj už zákon o státní službě platí a na jeho rychlém zavedení do praxe závisí čerpání peněz z Evropské unie.

Verdikt může zdržet i to, že po předložení návrhu požádá předseda soudu Pavel Rychetský, aby plénum rozhodlo, jestli není podjatý.

„Na původní verzi služebního zákona jsem se podílel, když jsem byl členem vlády Miloše Zemana a předsedou její legislativní rady,“ vysvětlil.

Podle Jana Kysely, odborníka na ústavní právo, by novou státní správu neohrozilo, ani kdyby dal soud prezidentovi zapravdu.

„Pak by Ústavní soud řekl, že sice je to protiústavní, nicméně on odkládá vykonavatelnost svého rozhodnutí o půl roku, tři čtvrtě nebo o rok. A během té doby by zákon dále platil, byl by účinný a parlament by dostal šanci nahradit ho novým,“ vysvětlil.

Nedomnívá se ale, že soud prezidentovi vyhoví.

Hlavě státu se nelíbí hlavně takzvaní političtí náměstci. Chce zrušit buď celý zákon, nebo jeho části. Problém vidí ve dvou desítkách pasáží, které upravují třeba postavení náměstků.

Lenka Jansová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme