O velikonoční neděli křesťané slaví Kristovo vzkříšení
Velikonoce jsou pro křesťany vrcholem roku a největší slavností. Jednotlivými dny Svatého týdne, který začal minulou nedělí, si připomínají řadu klíčových událostí. O velikonoční neděli je to Zmrtvýchvstání Páně.
Oslavy Kristova vzkříšení začaly už v sobotu po západu slunce několikahodinovou Velikonoční vigilií. Neděle je pak největší slavností církevního roku.
„Je to nejradostnější oslava celého roku, protože připomíná, že ten, který byl mrtev, opět žije. A proto velikonoční svátky a samozřejmě hod boží velikonoční je svátkem naděje, že po bolesti a utrpení vždycky přijde radost,“ vysvětlil arciděkan z katedrály svatého Bartoloměje v Plzni, páter Emil Soukup.
„Velikonoce jsou nejkrásnější svátky v roce. Nejenom, že u nás je jaro, ale protože máme naději, že smrtí život nekončí. Ježíš Kristus, jak my křesťané věříme, za nás dal život a vstal z mrtvých, aby nám otevřel cestu smrtí do věčného života s bohem,“ říká biskup plzeňské diecéze, monsignor František Radovský.
Jak doplnil římskokatolický duchovní Miloš Szabó, v kostelech kněz žehná i pokrmy, které si věřící přinesou. „To požehnání zase symbolizuje jednak to, že skončil půst, takže se může znovu jíst naplno. A ty pokrmy, které lidé přinášeli, vlastně symbolizovaly ten nový začátek, novou hojnost,“ uvedl.
Velikonoční neděle je také plná lidových zvyků. Jeden z nich, takzvané žehnání polí, popisuje etnografa Jiřina Langhamerová. „Sejde se mládež, muži. Vystrojení v černém většino na koních objíždějí pole se zpěvy o vzkříšeném Kristu,“ říká.
Po neděli přijde velikonoční pondělí. Jak připomněl historik Jaroslav Šebek: „Ještě celý týden po Velikonocích je ve znamení připomínání si velikonočních tajemství a hlavně Kristova zmrtvýchvstání.“
