O víkendu vystoupají teploty na 32 stupňů, vlnu veder ukončí bouřky

O víkendu vystoupají teploty v Česku až na 32 stupňů Celsia. Vlnu veder ukončí až silné bouřky. Ty by měly dnes odpoledne zasáhnout Čechy a dál postupovat na východ. Bouřky budou doprovázené přívalovými dešti a kroupami. V neděli pak ještě zesílí. Kvůli přetrvávajícímu suchu stále platí riziko požárů na Moravě a ve Slezsku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plavecký stadion v Podolí v létě | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Bude to spojeno ojediněle s intenzivními bouřkami, mohou se vyskytovat kroupy, přívalové lijáky a nárazovitý vítr,“ potvrzuje varování meteorolog Jaroslav Rosa.

V pondělí se poté výrazně ochladí, teploty se podle meteorologů propadnou až o polovinu. Odpoledne budou dosahovat 15 až 19 stupňů.

V souvislosti s vysokými teplotami platí výstraha před nebezpečím požárů. Hasiči lidem doporučují, aby byli v přírodě opatrní s otevřeným ohněm.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ve městech jsou vysoké teploty hůř snesitelné. O důvodech mluví sociální a kulturní ekolog Fakulty humanitních studií UK Ivan Rynda

„Hlavně by si měli dát pozor na nedopalky od cigaret. V lesech je zakázáno kouřit celoročně. Obecně oheň venku by rozdělávat neměli, pokud to není nezbytně nutné," upozorňuje mluvčí hasičů Nicole Zaoralová.

"A pokud si přeci jen chtějí udělat táborák, musí mít u sebe dostatečné množství hasiva, pokud by se oheň vymkl kontrole. Ohniště se má nakonec dostatečně prolít vodou a nejlépe zasypat pískem," doporučuje.

Kvůli horkému počasí mohou mít zdravotní problémy třeba astmatici, kardiaci, děti a důchodci.

„Stačí dostatečně pít, nosit pokrývku hlavy a nevycházet na přímé slunce. Kardiaci by se měli vyvarovat rychlých přechodů z horka do zimy a naopak. Opuštění klimatizované místnosti je pro kardiaky nejhorší,“ radí mluvčí středočeské záchranné služby Petra Effenbergerová.

Ve městech je vyšší teplota

Horko se snáší v městském prostředí hůře než na vesnici. „Zdivo městských staveb akumuluje teplo a tmavý asfalt se více ohřívá. Města vytváří známé tepelné ostrovy, kde je běžně o dva nebo tři stupně vyšší teplota než na venkově,“ říká sociální a kulturní ekolog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Ivan Rynda.

„Zdivo staveb také teplo vyzařuje, sálá ho. Takže při stejné teplotě na teploměru může člověk pociťovat menší pocitovou tepelnou pohodu.“

Další důvod je podle Ivana Ryndy subjektivní - ve městě často postrádáme zeleň, vánek, útočiště: „Na někoho může město působit jako tepelná past. Proto vnímáme subjektivní teplotu hůře.“

Výstraha před bouřkami | Foto: Český rozhlas

Vedení měst by proto mělo pamatovat na zeleň, fontány nebo vodu v jakékoli podobě.

„Zeleň má veliký termoregulační výkon. Já bych sázel na stromy a keře. Trávu a všelijaké býlí bych nechal přežívat u zdí a ohrad alespoň v okrajových čtvrtích. To vše pomáhá. Co se týká vody - jsou tu kašny, vodní nádrže, různé proudy z horního náměstí k dolnímu, pítka a podobné formy,“ doporučuje Rynda.

„Byl bych ale velmi opatrný na plýtvání vodou, protože nás čeká nedostatek vody, sucho a vodní stres. Proto bych všechna vodní zařízení ve městech koncipoval jako cyklická, pokud je to jenom trochu možné,“ dodává.

Výstraha před požáry | Foto: Český rozhlas

Pavla Firbacherová, Daniel Černý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme