O významu voleb do Senátu

Laikovi by se mohlo zdát, že dohadování unionistů s lidovci již dnes o tom, jak si rozdělí volební obvody pro volby do Senátu, je předčasné. Opak je však pravdou. Na senátní volby bude třeba se dobře připravit, a proto pro dohodu dvou spolupracujících subjektů už nastal ten pravý čas.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ostatně termín pro zveřejnění kandidátek je 20. srpen. Připomeňme si při této příležitosti význam horní zákonodárné komory; její hlasy mají v některých významech svou značnou důležitost, nemám na mysli schvalování řadových zákonů, neboť zde je Senátu ústavou vymezena jen určitá zdržovací pravomoc a zákony Senátem vrácené může sněmovna znovu přehlasovat. Senát má však svůj nezpochybnitelný význam při schvalování volebního zákona a všech ústavních zákonů a při volbě prezidenta republiky.

Při návrhu smluvněopozičního volebního zákona v minulém volebním období Senát sice neobstál, ale stalo se tak až po mohutném stranickém nátlaku vedení sociální demokracie na její poslance, kdy byl návrh zákona nakonec přijat. Složení Senátu bylo ovšem tehdy jiné než dnes. V roli legislativní pojistky v tomto případě zafungoval až Ústavní soud. Návrhy na zásadní změny v ústavě z iniciativy smluvní opozice však přece jen v Senátu neprošly a role Senátu může být významná při příští volbě prezidenta. K té by mělo dojít již za pár měsíců, nepodaří-li se uzákonit přímou volbu prezidenta, což není pravděpodobné.

Dle platného znění ústavy je prezidentem zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu všech senátorů. Nestane-li se tak, pak v 2. kole zvítězí kandidát, který získal nadpoloviční většinu přítomných poslanců a nadpoloviční většinu přítomných senátorů. Teprve ve třetím kole je význam Senátu umenšen, neboť potom je už zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech přítomných zákonodárců. Vedle možnosti získání zmíněných pravomocí Senátu budou podzimní volby do této zákonodárné komory ovšem i prestižní záležitostí, neboť strany, které byly neúspěšné v poslaneckých volbách, se budou chtít rehabilitovat - jak před sebou samými, tak před svými voliči. Senát, který stál z ústavních institucí vždy na periferii zájmu voličů a veřejnosti se ostatně poprvé podle průzkumů ve své popularitě vyrovnal popularitě PS.

Dodejme, že notorickými odpůrci existence Senátu byli vždy republikáni, jsou jimi stále komunisté a z demokratických stran se těší Senát nejmenší přízni představitelů ODS. Připomeňme, že Senát, ač byl součástí ústavy vypracované již v r. 1992 se dočkal svých prvých voleb až v r. 1996. Jeho třetinová obměna byla na začátku vyřešena tak, že při prvních volbách byli voleni senátoři na dva, čtyři a šest let. Ti dvou a čtyřletí pokud svůj mandát neobhájili, již Senát opustili, a letos na podzim čeká na výměnu nebo obhajobu ona třetina původně zvolených senátorů na šest let.

Současné složení podle mého názoru odpovídá funkci Senátu v systému zastupitelské demokracie. Jiný, totiž většinový senátní volební systém s sebou přináší i jiné volební přístupy veřejnosti, která může volit jak konkrétní významné osobnosti, tak jejich politickou orientaci, ale zároveň bere v úvahu i jejich regionální vazbu. Dochází i k uplatnění fenoménu nezávislosti, rozdílné od odpovědnosti PS. Proto je politické složení Senátu jiné, a proto může Senát plnit funkci oné legislativní pojistky proti vůli PS.

Jen pro ilustraci; před letošními podzimními senátními volbami a v této komoře (díky svému volebnímu úspěchu v r. 2000) má bývalá Čtyřkoalice se svými 39 hlasy převahu, a to dokonce i nad bývalým smluvněopozičním spojenectvím ODS a sociálních demokratů, kteří disponují dohromady pouze 37 mandáty - na rozdíl od PS, kde proti 137 smluvní opozice stálo pouhých 39, později jen 38 poslanců US a lidovců. Prestiž Senátu by se dále zvýšila, kdyby došlo i k rozšíření jeho pravomocí. Jednání o něm bude brzy na pořadu dne.

Je pochopitelné, že obě zmíněné strany vyvíjejí úsilí o dohodu, která by udržela jejich nepevné spojenectví v senátních volbách, i když jejich strategický cíl bude letos jiný než před dvěma lety, kdy byla ještě Čtyřkoalice přesvědčena o svém budoucím vítězství v PS a představovala si, že éru své nadvlády si připraví v Senátu. Dnes, již jen jako Koalice, má jinou ambici - být alespoň v Senátu silnějším partnerem pro svého koaličního hegemona, jímž jsou sociální demokraté.

rse@rozhlas.cz

Jiří Berounský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme