O zrušení rozsudku nad Rathem rozhodovala dcera jeho exkolegyně. Dříve se cítila podjatá

Až dosud se v souvislosti se zrušením rozsudku v kauze Davida Ratha skloňovalo pouze jméno soudce vrchního soudu Pavla Zelenky. O vrácení do bodu nula však rozhodovala i soudkyně, jež zatím zůstávala bez povšimnutí. Kateřina Korečková byla členkou Zelenkova senátu a současně takzvanou referentkou případu. Loni se přitom nechala z rozhodování v kauze Rath vyloučit. Pro podjatost. Stíhaný exposlanec totiž několik let pracoval s její matkou v motolské nemocnici.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý poslanec a exhejtman Středočeského kraje David Rath | Foto: Filip Jandourek

Když se David Rath odvolal proti mnohaletému rozsudku Krajského soudu v Praze, případ dostala u vrchního soudu na starosti právě Korečková. "Fakt je, že doktor Zelenka, předseda senátu, to dal už na jaře doktorce Korečkové a ona to od té doby studovala. Pak 17. října udělali neveřejné zasedání," potvrdil informace Zpravodajskému webu Českého rozhlasu mluvčí soudu Jan Fořt.

Proč soud zrušil rozsudek nad Rathem? Písemné rozhodnutí stále není k dispozici, lhůta se prodlužuje

Číst článek

Právě při neveřejném říjnovém zasedání Zelenkův senát rozsudek, jenž Ratha posílá na 8,5 roku za mříže kvůli korupci, zrušil. Od té doby se netrpělivě čeká na písemné usnesení, v němž Zelenka krok svého senátu odůvodní. Vrchní soud prodloužil termín na jeho vypracování do 10. prosince.

„Zneprocesnit a prodloužit řízení…
Čerstvý verdikt vrchního soudu má však jednu doteď neznámou okolnost. Korečková se loni pokusila vyloučit z rozhodování o jedné z Rathových stížností kvůli obavě z podjatosti. Je totiž dcerou Rathovy někdejší kolegyně z Interní kliniky Fakultní nemocnice Motol, kde pracoval jako lékař, než se vydal na politickou dráhu. A právě tam se Rath s matkou soudkyně Korečkové potkali.

Bývalý středočeský hejtman David Rath byl loni v červenci nepravomocně odsouzen na 8 a půl roku vězení za korupci. Korupční kauza kolem expolitika se týká 11 obžalovaných. Nejvyšší trest dostal bývalý hejtman, o rok nižší tresty odnětí svobody udělil krajský soud manželům Kottovým. Zbylými stíhanými jsou stavební manažeři, jednatelé zdravotnických společností a spolupracující obviněná Salačová.
Hlavní líčení začalo 7. srpna 2013. Ratha s krabicí od vína obsahující sedm milionů korun policie zadržela v květnu 2012, do listopadu 2013 zůstal Rath ve vazbě, za což žádá odškodné. Soudy totiž rozhodly, že část doby tam strávil nezákonně.

Nadřízení Korečkové loni v září vyhověli a rozhodli o jejím stažením z případu. Připustili sice, že samotná známost s Rathem není důvodem pro vyloučení, ale nakonec tak preventivně učinili kvůli obavám z průtahů. "Je třeba poukázat na obhajobu obžalovaného, která je vedena takovým způsobem, že nelze za určitých okolností vyloučit jeho snahu o zneprocesnění úkonů provedených za účasti výše jmenované soudkyně a tím i prodlužování trestního řízení," vysvětlil tehdy svoje rozhodnutí vrchní soud. Argumentaci zmiňuje i usnesení Nejvyššího soudu v Brně, s nímž se Zpravodajský web Českého rozhlasu seznámil.

Právě Nejvyššímu soudu si však Rath na rozhodnutí o Korečkové stěžoval. Jde tak vůbec o první moment kauzy Rath, kdy exhejtman nechtěl vyloučení soudce. "Uvedl, že byl několik let kolegou MUDr. M. V. na Interní klinice Fakultní nemocnice Motol, měl s ní korektní pracovní vztah, ale v žádném případě vztah osobní nebo přátelský. Nikdy se nenavštívili ve svém osobním volnu a mimo kliniku se nikdy nesetkali. Je možné, že se s její dcerou, JUDr. Kateřinou Korečkovou mohl na klinice potkat, avšak nedošlo mezi nimi k žádnému kontaktu," píše Nejvyšší soud.

Rath se také bránil, že náhodné setkání cizích lidí nemůže zavdat důvod pro podjatost, a navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí podřízené instance a soudkyni nechal o jeho případu rozhodovat.

 Rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze Rath o podjatosti soudkyně Kateřiny Korečkové

Soudce Nejvyššího soudu Karel Hasch stížnosti expolitika nakonec vyhověl a loni 19. listopadu rozhodnutí vrchního soudu zrušil. Jeho vysvětlení vyloučení Korečkové podle něj totiž nemohlo obstát.

"Je patrné, že vrchní soud de facto sám uznává, že zde nejsou důvody pro pochybnost o nepodjatosti jmenované soudkyně, o jejím vyloučení však rozhodl preventivně z obavy, aby obviněný svým procesním postupem neprodlužoval trestní řízení. To je ovšem v příkrém rozporu s ústavně zaručeným právem na zákonného soudce," napsal do odůvodnění soudce Hasch.

Trvá podjatost? Otázka bez odpovědi
Sama Korečková nechtěla peripetie kolem kauzy Rath příliš rozebírat. "Toto rozhodnutí tam proběhlo, bylo to v jednom případě, Nejvyšší soud řekl, že vyloučena nejsem. Z toho důvodu jsem v této kauze mohla rozhodovat," řekla Zpravodajskému webu Českého rozhlasu. Otázku, zda se i nadále cítí podjata, ponechala bez odpovědi. "K tomu už se nebudu vyjadřovat, myslím, že jsem vám podala dostatečnou informaci," reagovala soudkyně.

Zatímco u Korečkové David Rath proti vyloučení protestoval, v případě soudce Roberta Pacovského - který jej chtěl poslat na 8 a půl roku do vězení – se choval přesně naopak. Opakovaně požadoval, aby byl z případu vyloučen pro údajnou podjatost. Ani jednou však neuspěl a loni na jaře si od Pacovského vyslechl přísný trest. Po říjnovém rozhodnutí senátu Vrchního soudu v Praze však už neplatí.

Radek Kedroň, Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru