Budou peníze na chodníky, školy nebo metro D? Podívejte se, o kolik letos přijde vaše obec
Výběr daní se kvůli pandemii výrazně zpomalil, městům i vesnicím přišlo už v dubnu a v květnu na účty z ministerstva financí podstatně méně peněz, než s kolika počítaly. Odkládají proto plánované stavby, ale také investice do digitalizace či ochrany přírody. Těm, které nemají dostatečné rezervy, hrozí zadlužení.
Zatímco v některých – zejména menších – obcích může vládou slíbená mimořádná dotace 1200 korun na obyvatele předpokládaný propad ve výběru daní pro letošek vyrovnat, stovky jiných nejspíš skončí v minusu. Budou se rozhodovat, zda se zadluží, nebo seškrtají investiční plány a omezí služby poskytované občanům. Podle ekonomů jsou nejnáchylnější k pádu do deficitu středně velké obce, na nichž závisí i jejich širší zázemí.
Kvůli konstrukci koeficientu, podle kterého se vybrané daně mezi obce rozdělují, pak bude kompenzace nejméně výhodná pro čtyři nejlidnatější města, tedy pro Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň.
Starostové, kterým se nelíbí, jak si vláda od obcí bere miliardy na rozjezd ekonomiky, se proto chystají v úterý v Praze demonstrovat. Chtějí přesvědčit poslance, aby potvrdili čtvrteční návrh Senátu na mimořádný příspěvek 1200 korun na obyvatele. Vláda předložila obsahově totožný návrh už v pondělí. Senátoři argumentují, že jejich verze přinese peníze obcím dřív.
Kalkulačka: A co vaše obec?
Sdružení místních samospráv (SMS) připravilo vlastní kalkulačku předpokládaných daňových výnosů obcí pro letošní rok. Jak se podle ní projeví odklady a pokles daní i slíbený bonus na příjmech vaší obce, můžete zjistit zde:
Z výpočtu sdružení vyplývá, že již schválené daňové úlevy sníží letos příjmy obcí o více než 20 miliard korun, o osm miliard mají přijít kraje.
Další miliardy samosprávy zřejmě ztratí kvůli celkovému zpomalení ekonomiky – největší část jejich příjmů totiž tvoří podíl z vybrané daně z přidané hodnoty a z daní z příjmů, obojí při hospodářském útlumu klesá.
Ministerstvo financí však metodu výpočtu rozporuje. „I po zohlednění všech možných negativních dopadů vládních opatření na rozpočty samospráv je zřejmé, že odhady jsou mnohem příznivější, než jaké účelově prezentuje Sdružení místních samospráv. Připomínáme, že SMS navíc poměřuje data nikoliv k roku 2019, ale k predikci na rok 2020, což údaje ještě více zkresluje,“ sdělil mluvčí ministerstva Tomáš Weiss (podrobnosti v boxu Stanovisko ministerstva financí).
Z pohledu obcí porovnání s původní předpovědí ministerstva pro rok 2020 dává smysl. Ukazuje rozdíl mezi tím, s jakými příjmy počítaly ještě v březnu před propuknutím pandemie a na jaké se mají připravit teď. To, že ministerstvo odhaduje další ekonomický vývoj příznivě, potvrdilo i květnové šetření makroekonomických prognóz, tak zvané kolokvium, organizované samotným ministerstvem. Ze třinácti zapojených institucí se prognóza úřadu Aleny Schillerové ukázala jako ta nejoptimističtější.
Stanovisko ministerstva financí
Ministerstvu financí není znám algoritmus kalkulačky Sdružení místních samospráv (SMS). Z veřejně dostupných zdrojů a z prohlášení zástupců SMS nicméně vyplývá, že SMS očekává pokles daňových příjmů o 20 %, a to bez započítání dopadu kompenzačního bonusu pro OSVČ a společníky s.r.o. Při započítání bonusu tudíž SMS kalkuluje s poklesem daňových příjmů okolo 25 %, což je o víc než 10 procentních bodů horší predikce, než ukazují data MF. Červnová daňová predikce MF již zohledňuje dopady obou kompenzačních bonusů i zpětného uplatnění daňového ztráty (loss carryback) a přesto počítá s meziročním poklesem daňových příjmů u obcí nejvýše o 12,2 %.
I po zohlednění všech možných negativních dopadů vládních opatření na rozpočty samospráv je tedy zřejmé, že odhady jsou mnohem příznivější, než jaké účelově prezentuje SMS. Připomínáme, že SMS navíc poměřuje data nikoliv k roku 2019, ale k predikci na rok 2020, což údaje ještě více zkresluje.
V červnové daňové predikci navíc MF stále kalkuluje s dopadem kompenzačního bonusu na veřejné rozpočty ve výši přibližně 39 mld. Kč. Nejaktuálnější odhad MF na základě skutečného čerpání je přitom 22 mld. Kč, což znamená, že dopad na obce by neměl přesáhnout 6 mld. Kč. Po započtení multiplikačního efektu spotřeby a s ním spojeného zvýšeného inkasa sdílené DPH tak bude celkový dopad na obce cca 4,5 mld. Jednorázový příspěvek ve výši 1200 Kč na obyvatele přitom přinese rozpočtům obcí 12,7 mld. Kč, což je přímá pomoc v bezmála trojnásobné výši než dopad bonusu.
Nebudou chodníky ani hřiště
V jihomoravské Březině klesla v květnu částka, kterou ministerstvo financí měsíc co měsíc posílá podle skutečné výše vybraných daní, nečekaně prudce. „Obvykle se uvádí pokles zhruba dvacet nebo pětadvacet procent. Nám ve srovnání s loňským květnem přišlo na účet o 37 procent méně. Neříkám, že další peníze z daní ještě nemohou přijít, možná přijdou. Ale aktuálně je ten pokles poměrně dramatický,“ říká starosta Martin Habáň (STAN).
Obec staví novou školu a aby nemusela stavbu přerušit, připravila krizový rozpočet. „Úplně jsme pro tento rok zastavili výstavbu chodníků, přípravu multifunkčního hřiště a výstavbu jedné z místních komunikací. Samozřejmě jsme omezili i různé menší investice, například do zeleně,“ popisuje starosta.
Před ještě většími problémy zachránilo Březinu rozhodnutí vlády přelít 3,1 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy do programu pro rozvoj škol v malých obcích. O dotaci na stavbu školy požádala obec v polovině března, šance uspět se tehdy nezdála velká. V programu byly peníze pro méně než desetinu zájemců. Po úpravě státního rozpočtu, jehož plánovaný schodek se zároveň zvýšil na rekordních 500 miliard korun, se našlo dost peněz na uspokojení všech 454 žádostí o příspěvek na stavbu či modernizaci škol a školek.
Běžné provozní náklady zatím Březina zvládá platit, aniž by se zadlužovala. „Naštěstí jsme měli naspořeno právě na tu školu, takže z toho trošku odkrajujeme. Věříme, že se to zlepší a že v dalších měsících začnou daně chodit aspoň tak, jak je to v predikci ministerstva financí,“ říká starosta. Jeho obci by plánovaná mimořádná dotace 1200 korun na každého obyvatele výrazně pomohla. „Když to přepočítám, víceméně budeme na svém,“ věří starosta Březiny Habáň.
To však nemohou říct zdaleka všude. Středočeské Velvary patří se třemi tisícovkami obyvatel a pověřeným obecním úřadem mezi středně velké obce. „Dotace 1200 korun na obyvatele v našem případě nepomůže skoro vůbec. Přinesla by nám zhruba tři a půl milionu korun, jenomže vládní daňová opatření proti koronaviru nás budou letos stát zhruba patnáct milionů,“ říká starosta Radim Wolák z místního hnutí Oživme Velvary!
Nejhorší je nejistota
Obec má přitom rozjeté dva největší investiční projekty za mnoho let: rozšíření kanalizace do části města Velká Bučina za třicet milionů a rekonstrukci záložny na náměstí, zchátralého kulturního domu, který se městu po letech snah podařilo získat ze soukromých rukou a jehož oprava by měla stát padesát milionů. Polovinu rozpočtu první akce přitom pokrývá dotace ze Státního fondu životního prostředí, na druhou obec získala třicet milionů z programu ministerstva pro místní rozvoj na regeneraci brownfieldů.
„Zvažovali jsme i tyhle dva velké výdaje, ale nezrušíme je, také proto, abychom nepřišli o přidělené dotace. Ale samozřejmě je možné, že pak nebudeme mít peníze na další věci,“ říká starosta. „Nejhorší je, že jsme najednou v nejistotě. Měli jsme všechno vymyšlené tak, abychom si nemuseli brát úvěr. Teď nevíme, jak to dopadne.“
Město si podle něj na velké projekty šetřilo několik let, takže má pro letošek dostatečnou rezervu, aby se zadlužovat nemuselo. Rozpočet totiž Velvary v uplynulých letech sestavovaly opatrně: z předpovědí daňových příjmů ministerstva financí obvykle odečítaly dvacet procent. „Vždy očekáváme raději menší příjmy, abychom byli na konci roku příjemně překvapeni,“ vysvětluje starosta. Letos se však příjemné překvapení nezopakuje, o dvacet procent nižší příjem pro obec je i aktuální odhad ministerstva financí v důsledku snížení ekonomické aktivity a opatření proti koronaviru. „Když teď pojedeme na krev, začne to být nepříjemné,“ říká starosta.
Kdyby nesebrali...
Také Smržovka v podhůří Jizerských hor se snaží dotáhnout dvě velké investice: zateplení obou škol a stavbu nového oddělení školky, dohromady za devadesát milionů korun. „Musíme je dokončit, protože na ně máme vázané dotační prostředky,“ vysvětluje starosta Marek Hotovec (ODS). Na vedlejší koleji se proto ocitají jiné plánované investice: stavba hasičské zbrojnice, oprava mostu, čistička odpadních vod nebo kabiny na fotbalovém hřišti.
Obec se stomilionovým rozpočtem přijde podle odhadu Sdružení místních samospráv do konce roku skoro o šestnáct milionů ze sdílených daní. Příspěvek 1200 korun na obyvatele by Smržovce přinesl čtyři a půl milionu. „Všichni asi vědí, že je blbost, aby nám nejdřív sebrali peníze a pak nám to dávali zpátky v nějakých bonusech. Není to žádný bonus, prostě nám vracejí naše peníze, ale ne všechny,“ komentuje postup vlády starosta Hotovec. „Jak pan premiér rád používá slovo kampaň, tak tohle je taky kampaň, i když ne proti němu, ale pro něj. Koupí si některé lidi tím, že nám vrátí nějaké peníze. Ale kdyby nám je před tím nesebral, tak nám je nemusí vracet.“
Smržovka podle něj zatím nemá potíže pokrývat běžné provozní výdaje, protože si v předchozích letech vytvořila rezervu přes padesát milionů korun. „To Babiše a Schillerovou nejvíc štvalo, že obce mají našetřené peníze,“ domnívá se Hotovec. „Protože jsme věděli, že nás budou čekat i hubená léta. Ale nikdo netušil, že kromě hubených let nám ještě seberou peníze na rozpočtovém určení daní.“
Premiér mi věnoval Čau lidi, já jsem mu přivezla vozík s šanony, říká starostka po schůzce s Babišem
Číst článek
Obce neodkládají jen stavební, ale i mnohé další projekty. Podle mluvčí Svazu měst a obcí Alexandry Kockové jde nejčastěji o investice do digitalizace služeb a do ochrany přírody a krajiny. „Jsou to věci, které nejsou životně důležité, nemusí se udělat hned,“ řekla.
Také Svaz měst a obcí nabízí starostům možnost podívat se, jak předpokládané snížení daňových příjmů ovlivní jejich letošní rozpočet. Na rozdíl od Sdružení místních samospráv zatím do kalkulace nezahrnuje dotaci 1200 korun na obyvatele. „Počítáme jen s tím, co už vyšlo ve sbírce zákonů. Změny jsou tak rychlé, že to nikdo nestíhá dopočítávat. Leda že bychom tam dali křišťálovou kouli,“ říká výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.
Nevypočitatelnost vládních opatření podle ní představuje pro obce zásadní problém: když starostové nevědí, jaké budou mít příjmy, nemohou plánovat projekty a žádat o české ani evropské dotace, protože nemohou zaručit jejich kofinancování. „Pokud teď města a obce nebudou připravovat projekty, tak celý náskok České republiky ve vyjednávání o kohezní politice a dotačních titulech je úplně zmařený, protože nikdo neví, jak má naplánovat svůj rozpočet na příští rok,“ říká ředitelka Svazu měst a obcí, která byla čtyři roky starostkou Jesenice u Prahy, nyní je tamtéž zastupitelkou – v obou případech byla zvolena na kandidátce hnutí ANO.
„Potřebujeme pro obce relevantní data, ale nevíme, co vláda navrhne a parlament schválí zítra. Nemůžeme jim říkat to, co zazní na tiskovce po zasedání vlády. Tam zaznělo i to, že každý občan dostane jednu roušku.“
... nezhoršily by se služby
Na výrazný pokles příjmů se připravuje i hlavní město. „Nestává se to často, ale i mně občas dojde humor. A bojím se, že brzy dojde i všem Pražanům a lidem ve spoustě dalších obcí a měst po celé zemi,“ napsal na facebook náměstek pražského primátora pro oblast financí a rozpočtu Pavel Vyhnánek (Praha sobě) a pokračoval: „Propady, které nám kvůli rozhodnutí vlády hrozí z krytí nákladů kompenzačního bonusu a ze zpětného působení daňové ztráty, zkrátka nejde vysedět. Nechci a nebudu vám lhát. Stavba metra D je v bezprostředním ohrožení. Další finanční podpora učitelů je de facto vyloučena. Stejně tak masivní podpora MHD. Bude se redukovat úklid, budou se omezovat opravy, čeká nás zdražování a zhoršování kvality služeb.“
Ačkoli má hlavní město zdaleka největší rozpočtovou rezervu, přes třicet miliard korun na účtech, podle náměstka má zároveň i zhruba stejně vysoký vnitřní dluh, hlavně v zanedbané infrastruktuře, a musí také splatit dluhopisy a úvěry za dalších dvacet miliard.
Také hlavnímu městu chce vláda propad ve výběru daní kompenzovat 1200 korunami na obyvatele, tedy 1,6 miliardy korun. Podle ekonomů to není pro Pražany výhodná nabídka: „Kompenzace je způsob, jak na koleně zreplikovat část mechanismu rozpočtového určení daní, přičemž se ale v potaz bere jen čistý počet obyvatel nenásobený koeficienty, a ignorují se další prvky původního vzorečku,“ vysvětluje Petr Bouchal, spoluautor analýzy Rozpočty obcí a měst v krizi. „Proto to bude hrubě nevýhodné pro čtyři velká města, která dostávají v rozpočtovém určení daní na jednoho obyvatele víc peněz, protože zabezpečují fungování širšího regionu. U Prahy je to ještě komplikovanější, protože ta dostává peníze i z rozpočtového sdílení daní pro kraje. A to stát, pokud vím, zatím nekompenzuje. Proto dvanáctistovka Praze zalepí ještě menší díl vzniklého výpadku příjmů.“
Obce jako homogenní masa?
„Vláda nahrazuje fungující rozpočtové určení daní jednorázovým systémem,“ souhlasí druhý autor studie, Petr Janský z Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy. „S rozpočtovým určením daní můžeme nesouhlasit a můžeme se je snažit zlepšit, ale neměli bychom ho příležitostně obcházet. Navíc tento způsob obcházení znamená, že na to doplatí především téměř výhradně Praha, Brno, Ostrava a Plzeň.“
Studie obou ekonomů ukazuje aktuální politický spor v širším kontextu: příjmy ze sdílených daní, o něž se nyní hraje, loni tvořily 59 % ze všech obecních příjmů, celkem 209 miliard korun. Vedle daní mohou totiž obce vydělávat také například na pronájmu nemovitostí či na obecních poplatcích, podstatnou část jejich příjmů tvoří také dotace od vlády a Evropské unie. Jak vyplývá i z vyjádření starostů citovaných výše, dopady koronakrize se výrazně liší podle toho, v jaké finanční kondici obec byla před příchodem epidemie, jaký měla majetek, zda byla zadlužená či jak velké měla finanční rezervy.
„Obce nejsou homogenní masa. Výpadek daňových příjmů dopadne na různé obce velmi různě,“ říká ekonom Bouchal. Podstatné podle něj je, kde se budou škrtat investice a služby. Nejnáchylnější k tomu budou obce, které kvůli výpadků příjmů spadnou do deficitu. „Špatná zpráva je, že to jsou hlavně obce, jejichž aktivita je podstatná pro jejich širší zázemí – centra aglomerací, regionů a mikroregionů.“
