Obce se obávají postupu státu při výběru úložišť jaderného odpadu
Některé obce protestují proti způsobu, jakým stát plánuje výstavbu úložišť jaderného odpadu. Nelíbí se jim, že průzkumné práce ve vytipovaných lokalitách by mohly začít i přes odpor místních obyvatel. Zástupci obcí z Vysočiny a Táborska proto dnes jednají v Praze.
Podle Edvarda Sequense ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla stát porušil slib, který starostům dal.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu totiž zahodilo dosavadní přístup správy úložišť o dobrovolnosti dalších průzkumů a jde do průzkumů v první lokalitě na Kraví hoře a hodlá jít i na dalších lokalitách i přes případný nesouhlas obcí,“ tvrdí Sequens a pokračuje: „Stát za ty roky nebyl zatím ochoten nastavit jasná pravidla, i v zákonech. Ta pravidla, která byla pouze ústně slíbena, jsou nyní na první lokalitě porušena.“
Hostem Ranního interview na Radižurnálu byla starostka Rudíkova Jana Nožičková
„SÚRAO se snaží komunikovat na dvou úrovních. Přímo v lokalitách s občany v rámci debat, diskuzí, ale také na pracovní skupině pro dialog. Tam jsme dospěli k návrhu, jakým způsobem pravidla do budoucnosti nastavit. Ale je to přirozeně otázka delší doby, protože to znamená jistý legislativní proces, a ten je spíše záležitostí roků,“ oponuje Jiří Slovák, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
„Starostům bylo slibováno, že bez našeho souhlasu se nebudou zahajovat žádné průzkumy a práce v lokalitě. Situace se změnila v tom, že v jedné z lokalit byla podána žádost o průzkumné práce, i přestože jedna z obcí v referendu vyslovila nesouhlas,“ říká starostka Rudíkova na Vysočině Jana Nožičková. Starostům vadí, že státní podnik Diamo už podal žádost o stanovení průzkumného území Kraví hora na Žďársku.
„Správa úložišť obcím slibovala, že do dalších průzkumů půjde pouze na základě dobrovolnosti, pokud budou souhlasit všechny obce v dané lokalitě. A najednou v lokalitě Kraví hora na Žďársku se situace výrazně mění,“ tvrdí Sequnes a doplňuje:
V jihočeském Nadějkově si hlubinné úložiště radioaktivních odpadů nepřejí
Číst článek
„Mandátní smlouvou rozhodnutím ministerstva průmyslu předalo SÚRAO kompetence ke stanovení průzkumu na státní podnik DIAMO. To už v lednu o průzkumné území požádalo. Sliby SÚRAO prý pro něj nejsou důležité, pojede se jen podle platných zákonů a ty jsou zatím nedostatečné.“
Jiří Slovák ubezpečuje, že při stanovení průzkumného území jsou obce účastníky řízení, a proto budou brány v potaz i jejich názory. „Je ale třeba podívat se detailněji na tu žádost. Ta nebyla podána za účelem výběru lokality, ale ke zpřesnění geologické situace. Tímto směrem bychom se chtěli ubírat i v budoucnu. Bez upřesnění geologické situace se nelze pohnout z místa,“ říká Slovák a dodává:
Hosty Ozvěn dne na Radiožurnálu byli Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla a Jiří Slovák, zástupce ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů
„Jsme si vědomi, že SÚRAO dalo v minulosti sliby. Na druhou stranu je před námi jasný úkol: předložit v roce 2018 výběr dvou kandidátních lokalit a doložit tento výběr stanovisky dotčených obcí. Náš cíl je jednoznačně dospět ke konsenzu a pozitivním stanoviskům na lokalitách.“
Podle Sequense ale souhlas obce není v zákoně jasně stanoven. „Souhlas obce je pouze větička v usnesení vlády, která tady v roce 2018 už nebude. Bohužel v Česku kontinuita v dodržování usnesení vlády po volbách příliš není. A není tam jasně řečeno, že vláda bude stanovisko respektovat, je tam pouze, že se předloží stanovisko. To není ten konsenzus, na kterém jsme se dohodli. Konsenzus je, že se dá do zákona souhlas obce.“
Podle Slováka záleží na politické reprezentaci, jak se k problému postaví. „Já osobně si myslím, že tím, že Česká republika potřebuje mít hlubinné úložiště až v roce 2065, že je dost času na to, aby se hledalo konsenzuální řešení. A věřím, že jednou to tak bude,“ uzavírá.
