Na ‚tygří bujón‘ upozornila úmrtnost zvířat. ‚Myslela jsem, že se to v Česku neděje,‘ říká expertka
Obchod se zvířaty bují všude na světě. V chudých zemích ke spolupráci s pašeráky místní obyvatele mnohdy přivedou dopady klimatických změn. Trasy nelegálních překupníků směřují i do Evropy. „Vždycky jsem si myslela, že se toto Česku vyhýbá a tady se to stát nemůže. A najednou jsme zjistili, že tu máme obchod s nosorožčími rohy nebo s tygřími bujóny. Je to trošku neuvěřitelné,“ říká spolupracovnice Interpolu Pavla Říhová.
Pašování zvířat do světa, včetně Česka, je mnohdy záležitostí mezinárodních gangů, které spolupracují s obyvatele třetích zemí. Buď chudých lidí, nebo těch, kteří mají z tohoto byznysu prospěch.
V případě medializovaného obchodu s tygřími produkty inspektory tenkrát na stopu pašeráků tygřích produktů přivedla vysoká mortalita mladých tygrů ve zdejších chovech.
Pašeráci ale volí i jednodušší postupy a menší zvířata. „Nejpopulárnější jsou plazi a papoušci, protože je to typ zvířat, která se dají snadno ukrýt do kufru nebo v některých případech i třeba pod oblečení,“ doplňuje Pavla Říhová, která působí na Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a je mezinárodně uznávaná expertka v oboru boje s nelegálním obchodem se zvířaty.
Cesta z Afriky
Největší pozornost pašeráků v Africe poutají tradičně mláďata lidoopů, šimpanzi a gorily.
Soud v Liberci potvrdil vinu v kauze nelegálního zabíjení tygrů a obchodování s jejich těly
Číst článek
Jana Hajduchová z nevládní organizace EAGEL Network, která se soustředí na boj s pašeráky ve střední a západní Africe, upozorňuje, že najít pašerácké trasy nebývá snadné: „Většinou ze západní Afriky vedou přes město nebo zemi, která je tranzitní. Bývá to Turecko, může to být Egypt, Alžírsko. Odtamtud pokračují dál do Evropy.“
Experti poukazují na význam vzdělávání místních komunit v rozvojových zemích, odkud se zvířata vozí. „Mám pocit, že snad úplně nejhůř, pokud jde o povědomí veřejnosti o potřebě ochrany přírody, jsou na tom země střední a západní Afriky,“ uvažuje Hajduchová.
Rohy nosorožce
„Obchod s nosorožčími rohy, to je další věc, která je obrovského rozsahu a generuje veliké množství peněz,“ líčí situaci Pavla Říhová. Podle ní je to problém i Polska a Slovenska.
Upozorňuje také, že v evropské kultuře i v Česku samotném stále přetrvává mentalita trofejového lovu. Řada Evropanů si jezdí do rozvojového světa zastřílet.
„Paradoxní je, že třeba v Evropě dnes v zajetí žije mnohem více některých druhů než v divoké přírodě,“ varuje Jan Dungel, přírodovědec, malíř a ilustrátor zvířat, který za zvířaty jezdí i do řady zemí světa, zvláště do Latinské Ameriky.
Palmy a bifteky
Přírodovědec Dungel poukazuje na vážnou situaci, která se pojí s kácením lesů v oblastech, kde pašovaná zvířata žijí, zvláště pak na problém ničení biotopů kvůli výnosné palmě olejné. Ten se podle něj z oblastí Latinské Ameriky pravděpodobně velmi rychle přesune i do Afriky.
Odhalil tygří jatka, teď tým CITES končí. Gangy pašeráků zvířat budou mít volné pole, varují experti
Číst článek
„Nic nebrání tomu, aby se africké pralesy začaly proměňovat na plantáže palmy olejné,“ obává se Dungel.
„Je to také oblast stravování, která se stále silněji podílí na pašování zvířat. Tam vidím velké možnosti pro nás Evropany, třeba i v Praze si stále častěji můžu dát argentinský nebo brazilský biftek,“ dodává přírodovědec. Ohled na přírodu promítá i do svých cestovatelských zvyklostí.
Poslechněte si celé Souvislosti Plus o pašování zvířat. Otázky expertům klade Martina Mašková.
