Za obchodování s lidmi bylo loni v Česku odsouzeno 16 lidí. Oběti nejčastěji směřují do Británie
Za obchodování s lidmi Česká republika loni odsoudila 16 lidí. Vyplývá to ze statistiky Ministerstva vnitra. Policie zaznamenala méně trestných činů spojených s obchodováním s lidmi než v roce 2017. Pachatelé vyvážejí z Česka oběti na západ, hlavně do Velké Británie.
Oběti jsou převážně lidé ze sociálně slabších skupin a cizinci například z Ukrajiny, Bulharska, Rumunska nebo Vietnamu. Markéta Hronková z organizace La Strada vysvětluje, že obchodníci s lidmi oběti vydírají spíš jinými způsoby než fyzickým násilím.
„Buď je odvezou do prostředí, kde nejsou lidé schopni se orientovat, případně jim hrozí cizineckou policií, nebo je vydírají tím, že ví, kde bydlí jejich rodina,“ popisuje Hronková.
Úděl novodobých otrokyň: zavřené bez pasu, znásilněné. ‚Vůle ke změně ale chybí,‘ říká dokumentarista
Číst článek
„Klasické násilí, izolaci, zamčení a omezení osobní svobody vídáme poměrně málo, protože obchodníci ví, že to je jednodušeji prokazatelné,“ dodává ředitelka La Strady.
Přes 30 000 otroků v Česku
Podle Globálního indexu otroctví je v České republice v současnosti přes 30 000 novodobých otroků. Pachatelé je využívají hlavně na sezónní práce nebo ve stavebnictví. V celkovém žebříčku se tak Česko umístilo na 108. ze 167 míst.
Globální protiotrokářská iniciativa ohodnotila reakci české vlády jako BBB (žebříček má deset úrovní od AAA po D). To obecně znamená, že Česko sice přijalo kompletní opatření proti modernímu otroctví, ale přesto může docházet ke kriminalizaci nebo deportaci obětí otroctví.
Moderní otroctví v Česku. Příběh filipínských žen, které se staly oběťmi obchodování s lidmi
Číst článek
Moderní otroctví se oproti starému liší v tom, že už nejde převážně o „vlastnictví“ jiných lidí, ale o totální kontrolu a využívání někým jiným, aniž by oběť mohla odejít.
Nucená práce
Za otroka se podle mezinárodní nevládní neziskové organizace Anti-Slavery International považuje člověk, který je přinucen k práci donucením nebo hrozbou, je vlastněn nebo pod kontrolou „zaměstnavatele“, je s ním zacházeno jako s majetkem nebo mu je odebrána svoboda pohybu.
Podle Mezinárodní organizace práce a neziskové organizace Walk Free Foundation žilo v roce 2016 na světě 40,3 milionů lidí v otroctví, z toho 24,9 milionů lidí ve formě nucené práce.
Dívky a ženy tvořily 71 procent všech obětí. Nejrozšířenější je v Africe, následuje Asie a tichomořský region. Celkově přitom jde o konzervativní odhady a některá data chybí.
Podle harvardského ekonoma Siddhartha Kary vynáší průměrná oběť otroctví 3 978 dolarů (asi 90 tisíc korun) ročně. Moderní otrokáři si podle jeho výzkumu vydělají 25 až 30krát více, než otrokáři v 18. a 19. století. „Ukázalo se, až otroctví je výdělečnější, než jsem si kdy mohl představit,“ řekl Kara britskému The Guardian.
