Obchody stále prodávají nekvalitní med. Je ředěný a obarvený
Státní zemědělská a potravinářská inspekce odhalila letos v českých obchodech více nekvalitního medu než loni. Od začátku roku zkontrolovala více než 50 vzorků, nevyhovělo dvacet z nich. Nejčastějším proviněním je ředění a obarvování.
„Mezi nejčastější prohřešky patří ředění sirupu rýžovým, kukuřičným nebo obilným sirupem. Dalším prohřeškem je barvení medu karamelem,“ popisuje praktiky prodejců medu Pavel Kopřiva z inspekce a pokračuje:
„Další vážný prohřešek je i deklarování medu jakožto medu českého původu, přičemž jsou tam ale identifikovány pyly, které pochází z rostlin, které se na území České republiky nevyskytují.“
Do medu se přitom nesmí nic přidávat ani z něj odstraňovat. Pokud to výrobce nebo zpracovatel udělá, už nejde o med, ale třeba o sirup s přídavkem medu. Podle včelaře Miloslava Peroutky se pak takové výrobky jako medy vůbec nesmějí označovat.
Předseda Českého svazu včelařů Václav Švamberk v poledních Ozvěnách dne na Radiožurnálu
„Pokud zpracovatel medu použije tu medovou náhražku, tak by měl správně zákazníkovi říct – a také to cenově ohodnotit nižší cenou – že se jedná o sirup s přídavkem medu,“ říká Peroutka. Přiznává, že poznat kvalitní med je pro zákazníky složitější, možné to ale je.
„Jestliže vezme tu láhev a otočí ji, vždycky tam je pod víčkem část vzduchu. Ta bublina by měla jít velmi pomalu, když med otočí dnem vzhůru,“ doporučuje Peroutka jeden ze spolehlivých způsobů, jak kvalitu medu posoudit. Med lze otestovat také tak, že se ponoří do studené vody. Kvalitní med klesá ke dnu a déle se rozpouští.
„Je třeba si uvědomit, že do tržní sítě supermarketů České republiky přichází minimálně z 90 procent med dovozový. Převážně je to med z Jižní Ameriky, ze střední Ameriky a Číny. Ten hlavní důvod je v nižší ceně,“ říká Václav Švamberk, předseda Českého svazu včelařů.
Čeští včelaři si to ale nechtějí nechat líbit a kampaní s názvem Bez medu to nejde se maximálně snaží na tuzemský trh probojovat.
„Med vyrábí včely. Kvalitní med vzniká v úlech přímo u včelstev. Čím delší je cesta ke spotřebiteli, tím větší je riziko nějakého porušení,“ vysvětluje Švamberk.
