Obecní rozhlasy účinně šíří informace v krizových situacích. Řada obcí je ale nemá

Nedávný výbuch v litvínovské chemičce Unipetrol připomněl, jak je důležité obyvatele v okolí včas informovat, aby unikli případnému nebezpečí, nebo nešířili zbytečnou paniku. Radnice k tomu často využívají obecní rozhlas. Vysílání z typických tlampačů ale žádný zákon nenařizuje a například právě v Litvínově žádný obecní rozhlas není.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto | Foto: FreeDigitalPhotos.net

Hlášení místního rozhlasu jsou podle Jaroslava Sikory, starosty Mariánských Radčic, městečka v těsném sousedství litvínovské chemičky, pro obce ideální způsob, jak lidem předávat důležité informace.

„My samozřejmě využíváme obecní rozhlasy. Pro obce naší velikosti si myslím, že jsou nejpřínosnějším zdrojem informací pro občany," říká Sikora.

Podle Svazu měst a obcí je provozuje drtivá většina ze 6 tisíc českých obcí. Přesná statistika neexistuje, nicméně na několika místech rozhlas chybí. Třeba právě v Litvínově.

Přehrát

00:00 / 00:00

Obecní rozhlasy jsou nepostradatelnými v případech krize. Mnohé obce ale místní rozhlasy nemají, žádný zákon jim jejich umístění ani neukládá. Téma Evelyny Kulíškové

Jak po výbuchu chemičky přiznala starostka Kamila Bláhová z hnutí ANO, radnice musela hledat jiné způsoby, jak lidi informovat.

„Dávali jsme informace na web města a rozesílali tiskové zprávy. Potom jsme se rozhodli, že ještě městská policie prostřednictvím tlampačů bude objíždět ulice a hlásit aktuální informace,“ tvrdí.

Přesto si lidé z okolí chemičky stěžovali, že se o možném úniku škodlivých látek do ovzduší dozvěděli pozdě. Terčem kritiky byl i chybějící místní rozhlas, jeho umístění v obci ale zákon radnicím nenařizuje.

„Povinnost obce zřídit obecní rozhlas není zákonem o obcích výslovně uložena, není uložena ani žádným jiným zákonem,“ potvrdila mluvčí ministerstva vnitra Petra Kučerová.

Předseda Svazu měst a obcí nestraník František Lukl by ale zejména obcím v blízkosti různých továren rozhlas doporučil. A náklady by podle něj rozhodně neměly nést jen radnice.

„Já se domnívám, že by tu finanční spoluúčast měli nést i provozovatelé, kteří nakládají s nebezpečnými záležitostmi. Ať už se to týká výbušnin, chemických látek a jiných. Protože oni jsou potencionální riziko," vysvětluje Lukl.

Pokud obec zřídí rozhlas jako součást svého varovného systému, může o peníze požádat také Evropskou unii. Možnosti před dvěma lety využil například jihomoravský Kyjov, kde je právě Lukl starostou.

Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme