Oblíbeným oborem afrických studentů v ČR je medicína

V Česku dnes dlouhodobě žijí stovky, maximálně několik málo tisíc Afričanů. Někteří tady zkoušejí štěstí v podnikání nebo se živí, jak se dá, třeba propagací kasin a nočních klubů u Václavského náměstí. Jsou tady ale i vysokoškolsky vzdělaní experti z černého kontinentu, kteří po studiích v Praze a dalších městech už zůstali. A taky několik stovek současných vysokoškoláků, kteří studují díky stipendiím, nebo si vzdělání platí ze svého. Jejich oblíbeným oborem je medicína.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bismark pochází z Ghany a studuje v Hradci Králové | Foto: archiv autora

„Poté, co jsem se rozhodl pro studium medicíny, tak jsem se rozhlédl po různých možnostech ve světě. Cítil jsem to tak, že Česko je nejlepší volba. V jeho prospěch hrály relativně nízké náklady na studium i doporučení od lidí, kteří tady studovali přede mnou. Byla to pro mě dostatečná motivace. Nikdy jsem toho výběru nelitoval,“ říká třicátník s pozoruhodným jménem Bismark, který pochází z Ghany.

V současnosti žije a studuje v Hradci Králové, v Česku je prý spokojený. Oblíbil si české výtvarné umění, zdejší kulturní produkci i guláš s knedlíkem. Výrazně mu vadí snad jenom tuhé zimy. Ghana je dnes premiantem západní Afriky s příkladnou demokracií a přívětivým prostředím pro investory.

Přehrát

00:00 / 00:00

Afričtí studenti v Česku. Příspěvek Jana Prokeše

V posledních letech se v téhle zemi hodně zlepšila taky zdravotní péče i kvalita čtyř lékařských škol, problém je ale s jejich omezenou kapacitou. Hlavně kvůli tomu Bismark vycestoval na studia do Evropy.

„V Akkře máme třeba kardiologické a plicní oddělení, kde se provádí i transplantace. To centrum obsluhuje celý obrovský region západní Afriky. V kardiochirurgii a hrudní chirurgii jsme před našimi sousedy, kteří k nám jezdí nejen za operacemi, ale třeba i studovat na lékařské fakulty. Jejich kvalita se v Ghaně skutečně hodně zlepšila, ovšem problém je, že omezený počet studijních míst neodpovídá poptávce. Často se stane, že studovat nemohou ani hodně nadaní lidé.“

V Sierra Leone je studium jen pro majetné

Přestože není jednoduché v Ghaně na univerzitu proniknout, studium tam aspoň hradí stát, což neplatí třeba o Sierra Leone, zemi, která se stále vzpamatovává z krvavé občanské války. Krátce po jejím vypuknutí odešel do Evropy tamní rodák Nasiru, který později začal v Česku studovat medicínu a teď se u nás pokouší o inženýrský titul v oboru informačních technologií.

„Ghana je na tom o dost lépe. V Sierra Leone si studium musíme hradit v plné výši. To si může dovolit bohatý byznysmen nebo děti prezidenta či ministrů. Šanci na prospěchové stipendium v zahraničí má pak jenom hrstka lidí díky programům Commonwelathu, Ruska nebo Německa. V minulosti několik stipendistů ze Sierra Leone přijelo i do Česka.“

Složitý návrat domů

Bismark i Nasiru přiznávají, že většina Afričanů studujících v zahraničí pochází z bohatých poměrů. Chudí a talentovaní mají sice cesty jak proniknout, ale hodně omezené. Oba studenti si taky uvědomují, že jsou u nich doma zapotřebí experti.

Bismark třeba upozorňuje, že v Africe se šíří zhruba čtvrtina infekčních nemocí, jsou tam ale jenom tři procenta světového zdravotnického personálu. S kolegou ze Sierra Leone se ale shodne i v tom, že se teprve rozhodne, kdy se vrátí do vlasti. Záviset to prý bude na vývoji pracovních podmínek lékařů v Ghaně.

„Nejde jenom o problém mediků studujících v zahraničí, kteří tam pak zůstávají. Asi ještě víc nás pálí emigrace hotových doktorů z Ghany. Odchází kvůli relativně malým platům, nedostatku vybavení v nemocnicích, chybějícímu tréninku specialistů atd. Není to tedy jenom o rozhodnutí vrátit se zpátky domů. Vím, že je to moje povinnost a zodpovědnost, jednou to udělat. Je to ale složité.“

Nasiru odešel ze Sierra Leone po vypuknutí občanské války | Foto: archiv autora

Z Ghany podle tamního ministerstva zdravotnictví odešlo navzdory všem úspěchům a velké prestiži doktorské profese ještě před dvěma roky devadesát pět procent absolventů státem dotovaných lékařských fakult. Přestože mzdy doktorů v zemi v posledních letech výrazně rostly a dnes se pohybují většinou mezi jedním a dvěma tisíci dolarů.

Bismark viděl jeden díl filmových Básníků s populárním Mirečkem. Přemýšlel o tom, jak komicky tehdejší český film ukazoval chování Afričana. Ghanskému medikovi se ale film líbí a je si vědom toho, že v socialistickém Československu byl člověk z Afriky raritou. Dnes je podle Bismarka integrace Afričanů v Čechách o poznání pokročilejší.

Nejvíce afrických studentů je z Botswany

Například z relativně bohaté Botswany dnes u nás studuje 80 mediků díky stipendiím africké země. Jde asi o největší skupinu afrických studentů. Desítky studentů z Jihoafrické republiky působí na Textilní fakultě Liberecké univerzity. Díky vládním a ministerským stipendiím ČR dochází na české vysoké školy celkem 140 posluchačů z afrických zemí. Nejčastěji studují lékařství, zemědělské obory, informatiku a ekonomii.

Jan Prokeš, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme