Když armádní zakázku nakoupíte ne za pět, ale za osm let, je zkrátka dražší, říká premiérův poradce
Vláda představila své programové prohlášení. Velké ambice má v oblasti obrany – na tu se zavázala odvádět dvě procenta hrubého domácího produktu už v roce 2025 a chce také dokončit nebo zahájit některé klíčové nákupy. „Důležité je, aby byly rozpočty armády předvídatelné a dalo se tak dlouhodobě plánovat,“ říká bezpečnostní analytik a poradce premiéra Tomáš Pojar, podle kterého k tomuto kroku doposud chyběla politická vůle.
„Kdyby politická vůle byla, už jsme ta dvě procenta na obranu mohli mít. Naše armáda by byla bojeschopnější a byl by to větší příspěvek i pro zdejší zaměstnanost a do ekonomiky. Zároveň bychom byli solidnějšími partnery,“ vyjmenovává pozitiva velkorysejšího rozpočtu Pojar, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) v oblasti bezpečnosti.
Ministryně obrany hned po nástupu do funkce řeší problematickou největší zakázku v moderní historii armády a to je nákup bojových vozidel pěchoty
Dostát slibu z roku 2014 a navýšit výdaje na obranu státu na úroveň dvou procent HDP, jak to vyplývá ze spojeneckých závazků k Severoatlantické alianci, považuje ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Univerzity Karlovy Ondřej Ditrych za reálný a velmi důležitý krok.
Dobrý záměr je také urychlení vysílání vojáků na zahraniční mise, ovšem za předpokladu, že v tomto ohledu budou existovat důležité pojistky proti netransparentní jednání, domnívá se.
„Abychom síly rychlé reakce mohli vyslat opravdu co nejrychleji a nenechat krize rozvinout do rozměrů, kdy už jsou velice těžko zvladatelné.“
Ondřej Ditrych
„Myslím si, že v dnešním poměrně turbulentním bezpečnostním prostředí je vhodné, aby Severoatlantická aliance nebo Evropská unie prostřednictvím svých operací a misí byly schopné reagovat pružně na případné krize – abychom síly rychlé reakce mohli vyslat opravdu co nejrychleji a nenechat krize rozvinout do rozměrů, kdy už jsou velice těžko zvladatelné,“ komentuje Ditrych.
Nakupovat včas a myslet strategicky
Pokud jde o zrychlení nákupů vojenského materiálu, je podle Tomáše Pojara zásadní z hlediska financování vidět nejméně na horizont pěti let tak, aby bylo možné případné převádění peněz z jednoho roku na druhý.
„Ne všechno se v obraně dělá přes obrovská transparentní zdlouhavá řízení, protože to jsou projekty, kde jsou nesmírně citlivé informace, kde jednáte s dalšími vládami a má to dopady i na mezinárodní vztahy. Je potřeba se na to dívat i strategicky a dlouhodobě,“ vysvětluje a dodává:
„Když naplánujete zakázku na pět let a podaří se vám to koupit za osm let, tak se nemůžete divit, že je to výrazně dražší. A že technologicky už to ujelo jinam.“
Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Martiny Maškové.
