Ve výdajích na obranu jsme v NATO pátí od konce. ‚Za bezpečnost je třeba si připlatit,‘ říká Landovský
Česko si letos připomnělo 20. výročí vstupu do NATO. Podle průzkumů je se členstvím většina společnosti spokojena, politici ale stále nejsou ochotni zvýšit výdaje na obranu na úroveň dvě procenta HDP. K tématu se v pořadu Českého rozhlasu Plus vyjádřil velvyslanec při NATO Jakub Landovský (ČSSD).
„Samotné členství v Alianci zvyšuje naši bezpečnost. A to je záruka, za kterou je třeba si připlatit, protože důsledkem bezpečnosti je i vnitřní prosperita. Rozhodují se podle toho i investoři,“ upozorňuje v Interview Plus Jakub Landovský a připomíná, že v tabulce výdajů jsme pátí do konce.
Česká republika se vstupem do NATO zavázala vyčlenit každoročně na obranu minimální částku ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. Slib ale v současné době neplní. „Máme jasný příslib, že v roce 2024, kdy je ten rozhodný a soudný den, toho (dvou procent HDP) dosáhneme,“ věří Landovský.
České armádě se v minulých letech podařilo nabrat nové vojáky, nyní je třeba nahradit zastaralou sovětskou techniku. Landovský vysvětluje, že alianční země si mezi sebou rozdělily úkoly, jaké schopnosti by měly získat.
V našem případě jde o vznik těžké mechanizované brigády, která nezbytně potřebuje nové obrněné transportéry, děla a ženijní techniku.
Nutnost navyšovat výdaje na obranu zdůrazňuje především americký prezident Donald Trump, ale už i další státy, které své závazky plní.
„Svět v 90. letech žil v iluzi všeobecného bezpečí a obecně začal vybírat to, čemu se říká mírová dividenda. A peníze se přesouvaly do věcí, které státům přišly produktivnější. Jenže pak přišlo 11. září, rusko-gruzínská válka a anexe Krymu. A základní snaha států ochránit se nezmizela,“ uvádí Landovský.
V pořadu Interview Plus se Landovský také vyjadřoval k myšlence společné evropské armády nebo tématu hybridních hrozeb.
