Co Česko ‚schová‘ do dvou procent HDP na obranu? Opravu železničních mostů či pomoc Ukrajině

Česko by příští rok mělo vydat dvě procenta HDP na obranu. Dostát závazku, který země slíbila Severoatlantické alianci, mají kromě ministerstva obrany poprvé pomoct i další resorty a úřady. Ty hlásí obranné výdaje za skoro devět miliard korun. Jde třeba o opravy mostů nebo silnic, aby po nich mohla jezdit vojenská technika. Jestli NATO tyto výdaje uzná, se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) teprve uvidí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slavnostní nástup českých vojáků po návratu ze zahraničních operací na Slovensku a v Kosovu, 14. července 2023

Slavnostní nástup českých vojáků po návratu ze zahraničních operací na Slovensku a v Kosovu, 14. července 2023 | Foto: Vít Šimánek | Zdroj: ČTK

Příští rok by Česko poprvé od roku 2005 mělo na obranu vynaložit dvě procenta HDP. Většinu částky – 151 miliard korun – tvoří rozpočet ministerstva obrany. Stejně tak vůbec poprvé k naplnění mety dvou procent přispějí necelými devíti miliardami další resorty.

Umožňuje to nový, od letoška platný zákon o financování obrany. Takzvané obranné výdaje ve svých rozpočtech našly ministerstva dopravy, vnitra a zahraničních věcí nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) či Správa státních hmotných rezerv.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si příspěvek o českých výdajích na obranu pro rok 2014

Že by bylo dobré posílat na obranu dvě procenta HDP, se shodli alianční ministři obrany už v roce 2006 a znovu se k tomu zavázali v roce 2014.

Obranné výdaje se řídí aliančními pravidly, která umožňují započítávat různé, pro laika na první pohled s obranou nesouvisející výdaje.

V nových českých strategických dokumentech se objevuje velký důraz na to, aby obranu lidé nevnímali jako záležitost armády, ale celé společnosti.

„I z Obranné strategie schválené nedávno vládou je zřejmé, že obrana je nejen celovládní, ale i celospolečenskou záležitostí, a proto je žádoucí toto vyjádřit i finančně,“ potvrzuje vrchní ředitel Sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, který obranné výdaje řeší.

Například ministerstvo dopravy počítá, že z jeho rozpočtu se na obranu započítají výdaje v hodnotě 2,1 miliardy korun. Jde o peníze, které půjdou na opravu železničních mostů na trati mezi Prahou a Děčínem nebo opravy silnic mezi Trutnovem a státní hranicí, Říkovicemi a Přerovem a dalšími místy. Serveru iROZHLAS.cz to napsal mluvčí resortu František Jemelka.

Důvodem je to, že by se po těchto trasách v budoucnu mohla přesouvat těžká vojenská technika, proto je potřeba například posílit nosnost mostů.

‚Pilotní rozpočet‘

Do obranných výdajů se také počítá rozpočet Správy státních hmotných rezerv ve výši 3,6 miliardy korun, kde stát udržuje zásoby nafty nebo potravin pro krizové situace.

I ministerstvo zahraničních věcí přidá k českým výdajům na obranu 1,4 miliardy korun.

„Z výdajů rozpočtové kapitoly ministerstva zahraničních věcí jsou v souladu se zákonem o financování obrany za výdaje na obranu státu považovány zejména výdaje spojené s členstvím ČR v NATO. Jde například o příspěvky do civilního rozpočtu NATO, náklady spojené s chodem Stálé delegace ČR při NATO či příspěvky do Svěřeneckých fondů NATO, ze kterých jsou financovány projekty spolupráce NATO s jeho partnerskými zeměmi,“ přiblížila serveru iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva zahraničních věcí Mariana Wernerová.

Diamanty nebo Rusové z českého seznamu? EU chystá další balík protiruských sankcí

Číst článek

Dodala také, že většina částky – 1,16 miliardy korun putuje do Evropského mírového nástroje, ze kterého Evropská unie aktuálně financuje náklady svých vojenských misí a operací nebo také pomáhá Ukrajině.

Ministerstvo vnitra zase navrhuje jako obranné výdaje započítat náklady spojené s informačním systémem VegaT-2G, který zpracovává, ukládá a přenáší utajené informace mezi lidmi ve vedení státu.

Podle mluvčího resortu Ondřeje Krátošky systém mohou v případě ohrožení státu a za válečného stavu využívat také ke komunikaci mezi stálým zastoupením Česka v NATO, armádou a policií.

Nižší desítky milionů přidá i Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), který má kromě kyberbezpečnosti na starost také ochranu utajovaných informací.

Celkem tedy ministerstvo obrany počítá s tím, že výdaje na obranu ostatních resortů dosáhnou v roce 2024 částky 8,6 miliardy korun. Jestli vše „projde“ v NATO a Aliance tyto výdaje jako obranné skutečně započítá, se ale ještě uvidí.

Česko totiž podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) od Aliance nedostalo předem žádné instrukce, které položky lze za obranné výdaje považovat.

„Je to pilotní rozpočet, který tam budeme posílat a budeme čekat na to, jakým způsobem se NATO zachová,“ řekla ministryně na posledním výboru pro obranu v Poslanecké sněmovně s tím, že co započítat, konzultovala s českým velvyslancem při NATO Jakubem Landovským.

Návrh státního rozpočtu na příští rok teď projednají sněmovní výbory, následovat bude druhé a třetí čtení v Poslanecké sněmovně, poté ho dostane k podpisu prezident.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme