OBRAZEM: Brutalistní budova Transgasu na Vinohradské. Takhle ji neznáte
Prohlédněte si brutalistní budovu Transgasu na Vinohradské ulici v Praze. Komplex patří firmě HB Reavis, která ho chce zbourat a na jeho místě plánuje postavit nové obchodně administrativní centrum. Proti demolici budov ze 70. let je například Klub Za starou Prahu, někteří architekti a historici. Budovu ale ministerstvo kultury odmítlo prohlásit kulturní památkou.
„Je to neskutečný paradox. Stavba, která byla minulým režimem odsuzovaná, teď nese punc, že to vlastně byla stavba za komunistů jako hotel Praha a že to jsou stavby, které jsou špatné, protože vznikly v nějaké době,“ vysvětlil spoluautor budov Transgas Václav Aulický.
Památkovou ochranu budov odmítlo ministerstvo kultury loni v prosinci. „Dospěli k závěru, že architektonické kvality souboru nevyvažují jeho závažné urbanistické nedostatky, které zejména spočívají v jeho urbanistickém začlenění, nebo v tomto případě spíše nezačlenění do organismu města,“ upřesnila mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Proti bourání budovy jsou také někteří historikové. Stěžují si, že stát dostatečně nechrání architekturu z poválečného období, a proto jí hrozí zánik. Podle současného vlastníka HB Reavis jsou ale budovy ve špatném stavu.
„Není moc co zachovávat, protože v první polovině devadesátých let tam došlo ke kompletní přestavbě a rekonstrukci. Promítla se i zvenčí, například na fasádě,“ popsal ředitel české pobočky společnosti Petr Herman.
Zbořených staveb ze 70. let minulého století je v metropoli několik, v posledních letech zanikla třeba bývalá tiskárna Rudého práva v ulici Na Florenci.
Brutalistní objekt vznikl v letech 1966 až 1976 na zadání projektu autorů Jindřicha Malátka, Iva Loose, Jana Eisenreicha a Václava Aulického. V té době sloužil pro postupně se formující uzel mezinárodního plynovodu mezi SSSR a západní Evropu.
Budova je zajímavá i tím, že je izolována obyčejnými dlažebními kostkami. Styl budovy je ukázkový brutalismus. Obvod budovy obepíná plynovodní potrubí, které nahrazuje běžné zábradlí, to mimo jiné také propojuje skrze tunely tři hlavní části areálu.
Budova se architektonicky vyhraňuje zvýrazněním konstrukce materiálu, který je přitom použit v surovém stavu, nejčastěji to bývá beton. Budovy jsou členěny do kvádrů a v kontrastu působí jeho surový design s prosklenými konstrukcemi.
