OBRAZEM: Na třebaňském Ostrově už několik povodní zažili. Teď uklízejí znovu
Zápach bláta, všudypřítomná vlhkost a na sluníčku rozprostřené věci. Tak to vypadá u domů, ke kterým v minulých dnech přišla velká voda. Obyvatelé, kteří mají své nemovitosti pojištěné, mají situaci o něco málo ulehčenou. Jenže ne všem pojišťovny jejich majetky po katastrofálních povodních v roce 2002 pojistily. Gabrielovi ze Zadní Třebaně patří k těm, kteří si povodňové škody musejí zaplatit ze svého.
Rodině Gabrielových, jak místní vědí, patří už po několik generací třebaňský Ostrov na Berounce. Z prvorepublikového květinářství a plovárny se posléze stal kemp.
Správce objektu Ivan mě vede areálem za Alžbětou Gabrielovou. Ukazuje mi chatku, kterou velká voda poponesla z betonového základu, hromady naplaveného nepořádku, předvádí, jak se chatky čistí, až dojdeme k umývárnám, kde pracuje rodina Gabrielových.
„Bylo asi o metr, až o metr a půl méně vody než v roce 2002. takže po této stránce to skončilo lépe. Ale na druhou stranu jsme na to nebyli úplně přichystaní, protože jsme si nemysleli, že to půjde tak vysoko,“ říká paní Alžběta.
Na nákup nového vybavení - nábytku, peřin a matrací - budou Gabrielovi potřebovat něco přes 100 tisíc korun. K této sumě je ještě potřeba připočítat ušlý zisk, protože červnové objednávky museli pochopitelně zrušit.
Cestou od kempu k nádraží procházím chatovou oblastí. Všude je bláto, někde ještě voda. Chataři své nemovitosti maximálně otevřeli slunci, sami ale vidět nejsou. Asi už udělali vše, co bylo třeba poté, co se domem prožene voda, a odjeli.