Obviněný muž nemusí mít se zmizením dívky nic společného
Ani zadržení podezřelého muže nepřineslo zatím žádný obrat v pátrání po devítileté školačce z Prahy. Dívka je stále nezvěstná. Policisté sice jednačtyřicetiletého recidivistu obvinili ze zbavení osobní svobody, protože našli na batohu zmizelé školačky stopy jeho DNA, soud na něho ale zamítl uvalit vazbu. Muž je znovu na svobodě a pátrání pokračuje už desátý den dál.
V případě pohřešované devítileté dívky policie zveřejnila, že se podezřelý muž přiznal jen k tomu, že našel její batoh, a také k tomu, že se v kritickou dobu pohyboval na místě, kde školačku viděli naposled. Svou výpověď několikrát změnil a neprošel testem na detektoru lži. Podle soudu to nebyly dostatečné důvody pro uvalení vazby.
„Důležité je položit si otázku, zda máme důkaz o tom, že se trestný čin stal. Pořád jsou pochyby a není jistota, že se trestný čin stal. Nelze někoho podezírat z násilného trestného činu, když nevíme, jestli nějaké násilí proběhlo,“ přiklání se k rozhodnutí soudu advokát Daniel Šulc.
„Kdyby policie měla něco v ruce, tak neobviní tohoto muže z trestného činu omezování osobní svobody. Kdyby policie něco měla, tak ho určitě obviní z něčeho závažnějšího, kde je přísnější kvalifikace a je možné tu osobu vzít do vazby,“ domnívá se Šulc.
Soudy jsou obvykle přísné, v tomto případě nejsou důkazy, že se muž na zmizení dívky podílel
Obecně jsou podle něj soudy při uvalování vazby na podezřelé z násilných trestných činů poměrně přísné a berou podezřelé do vazby častěji, než v případě hospodářské trestné činnosti. Obviněný muž, který je sice recidivista, ale nikdy nebyl souzený za násilné trestné činy, nemusí mít podle Šulce s případem nic společného.
„Co má společného je, že měl v ruce batoh. Není vůbec prokázáno, že dívku viděl, že se s ní setkal. Policie je pod velkým tlakem. Policajti jsou sami tátové, jsou pod tlakem médií a veřejnosti. Já jsem přesvědčen o tom, že tento muž není tím pravým,“ myslí si advokát.
Policie musí podle Daniela Šulce stále pracovat se všemi vyšetřovacími verzemi, dokud nebude mít hmatatelné důkazy jen pro jednu konkrétní.
Nepomohl ani Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech
Od letošního května funguje Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech. V případě ztracené devítileté dívky ale nepomohl. Na jeho přípravě a spuštění se podílel zástupce ředitele odboru tisku na ministerstvu vnitra Pavel Novák, který o mechanismu mluví jako o nadstavbě standardního policejního pátraní po pohřešovaných dětech, které je samo osobě téměř stoprocentně úspěšné.
„Cílem tohoto projektu je zvýšení citlivosti veřejnosti k problematice pohřešovaných dětí. Jde o zapojení veřejnosti prostřednictvím médií do pátrání po dětech, které jsou pohřešované, a u kterých se předpokládám, že jsou v ohrožení života,“ říká Novák.
Podstatnou součástí tohoto mechanismu je psychologická podpora rodině pohřešovaného dítěte, kterou poskytují speciálně vyškolení policejní psychologové. Ta byla poskytnuta i v případě ztracené školačky.
Od května bylo do mechanismu zařazeno 11 dětí
„O zařazení konkrétního dítěte do systému rozhodují konkrétní kriminalisté, kteří jsou v terénu. V případě, že vyhodnotí podezření, že se dítě nachází v ohrožení života, a skutečnosti, které policie zná, dovolují zveřejnění případu v médiích, tak spustí tento mechanismus a do několika minut se na webových stránkách policie objeví záznam o pohřešovaném dítěti,“ vysvětluje princip mechanismu Novák.
Následně odchází automatické upozornění do médií, která k mechanismu přistoupila, a ta neprodleně informují veřejnost. „K odběru upozornění se může přihlásit každý občan, nemusí to stát jen na médiích,“ dodává Pavel Novák z ministerstva vnitra.
