Vladimír Dbalý | koláž iROZHLAS.cz

Obžaloba Dbalý 2: Rittigovi říkal ‚čert první kategorie‘, jeho poradci nic nedělali, i tak brali víc než lékaři

Praha | Ondřej Golis |

Čtěte celý článek

  • Nemocnice Na Homolce podle policie za zmanipulované poradenství vyplatila za vlády Vladimíra Dbalého téměř 200 milionů korun
  • Sám Dbalý díky tomu údajně dostal úplatky 12 milionů korun
  • Známí šéfa nemocnice podle policie za neexistující poradenství brali více než její lékaři
  • Z obžaloby v „poradenské větvi“ kauzy vyplývá, že na chod nemocnice měl vliv lobbista Ivo Rittig, jemuž Dbalý a spol. říkali „čert první kategorie“
  • Kriminalisté opět sázejí na Dbalého poznámky, hlavní důkaz kauzy. Kryjí se podle nich s účtenkami od Dbalého nákupů nebo jeho telefonní a e-mailovou komunikací
  • Městský soud v Praze začne případ projednávat v pondělí 23. dubna 2018
  • Dbalý nepřijde k soudu jako dosud netrestaný. Koncem roku roku 2016 dostal osmnáctiměsíční podmínku kvůli havárii v opilosti

Dosud neznámé důkazy přináší 158stránková obžaloba ve druhé větvi kauzy Nemocnice Na Homolce. Vyšetřovací tým získal SMS a e-mailovou komunikaci tehdejšího ředitele nemocnice, neurochirurga Vladimíra Dbalého, a účtenky za nákupy luxusního zboží a porovnal je s jeho zápisníkem.

Dbalý se hájí, že poznámky v něm jsou pouhou směsí reality a fikce, podle obžaloby však kopírují obsah jeho dosud neznámé komunikace a shodují se i s účtenkami, které vyšetřovatelé získali. A také podle ní prokazují, že Dbalý si v nemocnici zařídil malou domů, která se změnila ve velkou.

Díky zmanipulovaným tendrům totiž podle vyšetřovatelů inkasoval úplatky ve výši 12 milionů, nemocnice vyplatila 190 milionů za z velké části nevykonanou práci a utrpěla tak škodu nejméně 54 milionů. Na pozadí těchto čísel se odehrály čtyři příběhy, jejichž děj začne v pondělí rekonstruovat Městský soud v Praze.

Kauza Nemocnice Na Homolce

  • Kauzu Nemocnice Na Homolce policie rozdělila na tři okruhy. První se týká digitalizace chorobopisů za 146 milionů korun a nákupu gama nože za 140 milionů korun, z něhož se již u soudu zpovídá Dbalý a dalších šest lidí. Do Dbalého kapsy mělo jít 28 milionů.
  • Druhá část kauzy se týká poradenských zakázek. Policie kvůli nim vedle exšéfa Homolky obžalovala advokáta Davida Michala či účetní Emilii Bialešovou a další tři lidi. Obvinění si mezi sebou údajně předali úplatky v celkové výši přes deset milionů korun a nemocnici způsobili škodu 50 milionů korun.
  • Dbalého a další čtyři lidi policisté ve třetí větvi kauzy obvinili v únoru 2016. Případ se týká tří okruhů veřejných zakázek. Jedním z nich jsou poradenské služby, druhým dodávka pro pracoviště navigované chirurgie a třetí poskytování správy a vývoje aplikací.
  • Vyšetřování a soudní rozhodování v kauze se přibližně o rok zbrzdilo. Dbalý kvůli údajným psychickým potížím nemohl chodit k hlavnímu líčení ani se seznamovat se spisem. Detektivové ho kvůli tomu sledovali, a státní zástupce dokonce navrhl, aby se vrátil do vazby. Exředitel Nemocnice totiž podle něj simuloval. „Sledování ukázalo, že obviněný neuvádí svému lékaři a orgánům činným v trestním řízení pravdu,“ konstatoval. Soud nakonec návrh na vzetí Dbalého do vazby zamítl, lékař si na sledování stěžuje u Ústavního soudu.

Server iROZHLAS.cz prostudoval obžalobu, která popisuje korupční systém, pomocí něhož podle vyšetřovacího týmu z elitního ústavu odtékaly peníze. Homolka za Dbalého éry v letech 2008 až 2011 uzavřela smlouvy na právní, medicínsko-účetní poradenství a konzultační služby.

Podle vyšetřovatelů je však nepotřebovala nemocnice, ale spíše Dbalý kvůli úplatkům. „Vladimír Dbalý považoval systém úplatků za zcela běžnou věc. Poměrně obvyklé bylo uzavírání fiktivních smluv na poradenství, které ten který ochotný zájemce oficiálně uzavřel s Nemocnicí Na Homolce a následně Dbalému nosil část takto získaných prostředků,“ líčí obžaloba údajný tunel do nemocnice.

Obvyklé podle ní bylo také nakupování možnosti dodávat do elitní nemocnice či některé z jejích dceřiných firem služby nebo zboží. Někdejší šéf nemocnice si navíc podle detektivů byl jistý krytím. „Spoléhal na to, že jej před orgány činnými v trestním řízení ochrání jeho právníci, respektive jeho spojka v policii,“ zmiňuje obžaloba.

Styčný bod s kauzou Bereta

Onou spojkou byl bývalý policista, dnes soukromý detektiv Igor Gáborík. Ten představuje styčný bod s dalším třaskavým případem současnosti, kauzou vynášení citlivých policejních informací Bereta. Gáborík je jejím hlavním aktérem. Právě on, jak tvrdí detektivové v kauze Bereta, skupinu kolem Dbalého informoval o průběhu policejního vyšetřování kolem nemocnice. Exředitel díky němu údajně věděl, kdy si pro něj kriminalisté přijdou.

Ze zabaveného Dbalého telefonu policisté podle obžaloby zjistili, že někdejší šéf Nemocnice Na Homolce si s Gáboríkem posílal SMS kopírující zápisy v diáři.

Právě Dbalého zápisník je klíčovým důkazem celé kauzy kolem Nemocnice Na Homolce. Bez něj by si nejspíš on ani další obvinění nevyslechli. Dokument u ředitele nemocnice policisté našli v počítači při první domovní prohlídce. Jsou v něm datované pracovní poznámky: schůzky, postřehy o kolezích, ale také zápisky o schůzkách s lobbistou Ivo Rittigem či jeho tehdejšími advokáty.

Dbalý si však do diáře zapisoval také informace ze soukromí: o jeho rodině, mejdanech, které označoval anglickým výrazem „binge“, při nichž byl „tipsy“ (anglicky opilý), a o „sněžení“, tedy konzumaci kokainu.

Pro policii je však zásadní, že exředitel Nemocnice Na Homolce si zapisoval i údaje o „moolah“ a „moo“. Anglickým výrazem pro peníze podle vyšetřovatelů označoval úplatky. Deník však obsahuje také zmínky o nákupech luxusních hodinek, známek či samurajského meče. V diáři také popsal schůzky, kde se podle obžaloby řešilo, jak nemocnici tunelovat.

Devět verzí zápisníku

„Psal diář průběžně po celých pět let. Jak z něj lze vyčíst, události zapisoval zpětně s odstupem několika dnů, v závislosti na množství událostí, které se odehrály,“ píše vyšetřovací tým. Dokument zajistili celkem v devíti verzích: Dbalý ho tvořil na několika počítačích, detektivové ho tak získali v různých fázích rozpracovanosti, přičemž jeho konečná verze má podle nich 283 stran.

Existuje však ještě jedna upravená, útlejší verze poznámek. Policisté ji zabavili až při druhé domovní prohlídce u Dbalého. Podle obžaloby první prohlídku nečekal a po zabavení poznámek zpanikařil. Detektivové jsou přesvědčeni, že vzhledem k výbušnému obsahu dokumentu se ho zprvu bál ukázat i svým obhájcům a známým. A proto se ho rozhodl pročistit.

Obžaloba optikou paragrafů

Vladimír Dbalý – přijetí úplatku, porušení povinnosti při správě cizího majetku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže
Zdeněk Čáp – podplacení, porušení povinnosti při správě cizího majetku Josef Kantůrek – podplacení, porušení povinnosti při správě cizího majetku
Emilie Bialešová – podplacení, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky
Roman Žďárek - zjednání výhody při zadání veřejné zakázky
David Michal – podplácení, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky

„Úpravy spočívaly ve vyškrtání všech pasáží, které považoval za problematické, tedy o předávání úplatků, placených dovolených, smlouvách o poradenství, zmínky o Ivo Rittigovi, užívání drog či nákupu cenných věcí. Celkem seškrtal 80 stran nejožehavějších zápisů,“ vypočítává policie.

Několik poznámek podle ní naopak připsal, aby mohl dokument vydávat za podklady pro připravovanou knihu o českém zdravotnictví. „Fakt začínám uvažovat o sepsání knihy, jak to chodí v českém zdravotnictví,“ cituje obžaloba poznámku z upravené verze diáře. Krytí Dbalému podle policie poskytl jeho kamarád—nakladatel, jenž mu dlužil peníze.

Podle obžaloby Dbalému obstaral smlouvu antedatovanou k 16. září 2013 na vydání knihy nazvané Příběh nepohodlného ředitele. Vyšetřovací tým verzi o vydání knihy nerozporuje, nevěří mu ale jeho verzi o směsi fikce a reality. „Vše svědčí pro závěr, že si Dbalý diář psal jako deník skutečných událostí,“ jsou přesvědčeni.

Vyšetřovatelé se zaměřili na vyškrtané záznamy a na 45 stranách obžaloby je porovnávají s realitou, aby soud přesvědčili, že Dbalý popisuje skutečné události. Obešli například prodejny luxusního zboží, kde podle diáře někdejší ředitel nemocnice nakupoval.

„Nákup dalšího investičního zlata (Codex gigas) a stříbra (1 kilo australská mince + 60. výročí bitvy u Stalingradu) v Obecním domě za 90 tisíc korun,“ zapsal si třeba Dbalý k datu 18. března 2009. Kriminalisté si pak od prodejce z náměstí Republiky vyžádali účet vystavený 24. března 2009. „Vyplývá z něj, že 18. března 2009 tam Dbalý za 83 tisíc korun zakoupil stříbrnou minci k 60. výročí bitvy u Stalingradu, sadu tří zlatých medailí Codex Gigas a stříbrnou minci Australian Silver coin o hmotnosti 1 kilogramu,“ zjistili.

Stejně tak policie dohledala účty od nákupů známek, hodinek či sportovních potřeb. Řadu předmětů, o jejichž nákupech Dbalý píše ve svých poznámkách, navíc nalezla u něj doma při domovních prohlídkách či v kufru, který mu zabavila.

Záznamy z e-mailu a telefonu

Vladimír Dbalý

  • V Nemocnici na Homolce pracoval od roku 1990 jako neurochirurg.
  • V září 2004 se stal primářem.
  • O dva roky později byl pověřen, aby zastával funkci ředitele.
  • V prosinci 2006 byl do funkce ředitele jmenován po výběrovém řízení, o němž podle policie, která čerpá z Dbalého poznámek, bylo předem rozhodnuto.
  • V březnu 2012 se po sílících podezřeních kolem hospodaření nemocnice funkce vzdává a rozvazuje i pracovní poměr.
  • V červnu 2014 jej policie zatýká a soud posílá do vazby kvůli obvinění ze zmanipulování zakázky na digitalizaci chorobopisů, na ni se postupně nabalují obvinění za manipulace i při dalších tendrech.

U soudu se navíc obžaloba chystá vytáhnout i další trumf: vyšetřovatelé se dostali k bývalému služebnímu telefonu Dbalého a záznamům z jeho pracovního e-mailu. A opět nabízejí porovnání s poznámkami.

Kriminalisté například porovnali zápis ze 7. ledna 2009, v němž Dbalý zmiňuje obavy, že by mohl přijít o ředitelský post. „V pátek máme jít za Kabátkem,“ zapsal si mimo jiné. Na mysli měl svého přímého nadřízeného z ministerstva zdravotnictví Zdeňka Kabátka, který dnes šéfuje Všeobecné zdravotní pojišťovně.

Kriminalisté z telefonu exšéfa Homolky vytáhli jeho SMS komunikaci ze stejného dne. Psal si s další obžalovanou, účetní nemocnice Emilií Bialešovou, která mu podle policie pomáhala nemocnici tunelovat. Z SMS výměny vyplývá, že do chodu nemocnice mluvil lobbista Ivo Rittig.

‚Domluvím čerta první kategorie‘

„Bunda chce schůzku v pátek, tak nevím. Jak to dopadne?“ strachoval se Dbalý. „Dopadne to dobře, vím to. Děláme maximum. Já si ještě domluvím na příští týden čerta první kategorie, ať víme, co se děje. Hlavně zachovej klid, on ti pomůže,“ uklidňovala Dbalého Bialešová.

Ivo Rittig u soudu v Praze. | Foto: Filip Jandourek

Kriminalisté jsou přesvědčeni, že čert první kategorie byla přezdívka pro lobbistu Ivo Rittiga, Kabátkovi zase Dbalý a spol. říkali bunda nebo tabák. Server iROZHLAS.cz Rittigovi otázky týkající se obžaloby poslal, lobbista však nereagoval. V minulosti spojitost s Nemocnicí Na Homolce v jednom z mála vyjádření ke kauze popřel. „Pana doktora znám, nikdy mi ale žádné reporty nenosil,“ řekl v minulosti serveru Lidovky.cz.

Lékař jakékoliv finanční machinace kolem nemocnice odmítá a popírá také, že by srovnání účtenek a komunikace nahrávalo verzi policie, že jeho poznámky věrně kopírují skutečné události.

„Odpovídá to jednak konzistentnímu tvrzení klienta, že údajný diář je směsí fikce a pravdy, jednak jeho tvrzení, že přesná data diář obsahuje, protože sám časové události zařazoval za pomoci skutečných papírových a elektronických diářů,“ tvrdí Dbalého advokátka Katarína Kožiaková-Oboňová.

Dbalého státní zástupce obžaloval z přijímání úplatků, porušení povinnosti při správě cizího majetku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Server iROZHLAS.cz na základě obžaloby níže popisuje čtyři případy poradenských smluv, kvůli nimž společně s dalšími pěti lidmi usedne na lavici obžalovaných.

Případ Čáp

Přes tři miliony korun od Nemocnice Na Homolce inkasoval Dbalého někdejší spolužák z manažerských studií Zdeněk Čáp. Jedinou jeho zásluhou však podle policie bylo, že část peněz vzal a vrátil je Dbalému.

Zdeněk Čáp. | Foto: Profimedia

Dvojice se těsně před tím, než Čáp skončil v čele České konsolidační agentury, dohodla, že bude šéfovi nemocnice radit, jak špitál řídit. Podle policie se však nic takového nedělo. Čáp přitom nemocnici fakturoval 3000 korun za hodinu práce, od nemocnice inkasoval desítky tisíc korun měsíčně. Stačilo, že každý měsíc zaslal počet „odpracovaných“ hodin.

„Do nemocnice chodil jen sporadicky, nejčastěji se s Dbalým scházel večer v restauracích, kde mu cca jednou měsíčně předal úplatek zhruba 20 tisíc korun, tedy část z peněz, které mu nemocnice zasílala na základě faktur, které bez výjimky obsahovaly obecný text: ‚Finanční, organizační a ekonomické poradenství, dle smlouvy fakturuji x hodin za období Y‘,“ cituje obžaloba.

Čápova odměna v letech 2010 a 2011 dokonce převyšovala oficiální ředitelský plat Vladimíra Dbalého. A vysoce převyšovala průměrný plat lékařů Nemocnice Na Homolce. Zatímco například za rok 2010 Čáp inkasoval 1,22 milionu korun, lékaři si přišli v průměru „jen“ na 844 tisíc korun. Dbalého roční plat byl o 30 tisíc nižší než Čápův.

Srovnání platů Zdeňka Čápa, Vladimíra Dbalého a lékařů Nemocnice Na Homolce

Když kriminalisté Čápa vyzvali, aby dokázal, že šéfovi nemocnice radil, poslal jim pouze několik e-mailových komunikací. Tvrdil také, že v dubnu 2008 ve svém volném čase absolvoval studijní pobyt v Kanadě, aby se na poradenství připravil. Vyšetřovatelé mu to ale neuvěřili, protože již tehdy měl s nemocnicí uzavřenou smlouvu na poradenství.

Policisté navíc porovnali Dbalého zápisník s Čápovými výběry peněz a zjistili, že korespondují. „V Bodeguitě Čáp - předává moo ze svého platu,“ napsal si Dbalý 21. května 2008. Čáp den předtím vybral z konta 120 tisíc korun.

Sám obviněný manažer policejní příběh odmítá a podle svého advokáta Jaroslava Ortmana věří, že před soudním senátem se mu ho podaří rozcupovat. „Pokud jde o postoj mého klienta k věci, trestnou činnost popírá, založil do spisu znalecký posudek, od něhož se odvíjí, že skutkový děj popsaný policií proběhnout nemohl. Žádný přímý důkaz proti němu nesvědčí. Jsou to představy policie o tom, že práce nebyla žádná, odměna nadnesená. S tím můj klient nesouhlasí, znalec bude slyšen a obvinění vyvrátí,“ je přesvědčen Čápův advokát Jaroslav Ortman.

Případ Kantůrek

„V botelu Admirál meet s ing. Kantůrkem (bývalý náměstek hejtmana Bendla pro zdravotnictví - organizoval privatizaci středočeských nemocnic, pozn. red.), na popud Šnajdra (tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr, pozn. red.) se s ním domlouvám na možné konzultační smlouvě,“ zapsal Dbalý v březnu 2009. Poznámka se týká Josefa Kantůrka ze středočeské ODS, bývalé pravé ruky někdejšího hejtmana Petra Bendla, která výrazně promluvila do privatizace středočeských nemocnic.

Dva měsíce po této schůzce Kantůrek skutečně podepsal poradenskou smlouvu: „22. 5. 2009 ... 9.30 Ing. Josef Kantůrek, podepisuji s ním konzultační smlouvu na 70 000 a navrhuji dělbu, souhlasí,“ uvádí Dbalého diář.

Policie poznámku interpretuje následovně: „Oba obvinění se dohodli na dělbě 50 tisíc korun měsíčně pro Kantůrka, 20 tisíc pro Dbalého.“

Josef Kantůrek (vlevo) s Petrem Bendlem | Foto: Profimedia

Podle dokumentu si pak Kantůrek nechal každý měsíc vyplácet nejvyšší možnou částku, z níž měl pravidelně nosit podíl Dbalému. A to až do chvíle, než se kolem hospodaření Nemocnice Na Homolce začaly množit pochybnosti. V únoru 2011 s ním kvůli tomu smlouvu rozvázala.

Kantůrek si i tak od května 2009 do prosince 2010 přišel na 1,28 milionu korun, tedy 840 tisíc korun za rok, z čehož údajně Dbalému předal 360 tisíc korun. Obžaloba s Kantůrkovým příjmem opět srovnala průměrný roční plat lékaře Nemocnice Na Homolce - v roce 2009 činil 915 tisíc, v roce 2010 to bylo 844 tisíc.

„Dlužno dodat, že toto srovnání není zcela vypovídající, neboť lékaři tohoto platu dosáhli za práci 40 hodin týdně, zatímco Kantůrek za tvrzenou činnost 40 hodin měsíčně,“ připomíná obžaloba.

Manažer navíc nemocnici podle ní s ničím neradil, z jedenácti vyslechnutých zaměstnanců ho nikdo neznal, důkaz o jeho práci se nepodařilo dohledat ani v Dbalého e-mailu a nedodal ho ani sám Kantůrek.

„Výstupů z poradenské činnosti bylo hodně, ale rozbil se mu počítač, tudíž nemůže nic dohledat,“ zmiňuje jeho vysvětlení obžaloba. Zkratku „moo“, kterou Dbalý údajně označoval úplatky, prý Kantůrek chápal jako monitoring odbornosti.

Komentář odmítl s tím, že nemá čas. „Promiňte, stojím u kasy,“ tvrdil. Na SMS zprávu pak neodpověděl a podruhé už telefon nezvedl.

Případ Žďárek - Bialešová

Vůbec největší úplatek 8,5 milionu korun podle vyšetřovatelů Dbalý dostal za medicínsko-účetní služby, za něž Nemocnice Na Homolce vydala sdružení účetní nemocnice Emilie Bialešové a Romana Žďárka od října 2010 do května 2015 přes 160 milionů korun.

Tehdejší šéf nemocnice se v roce 2007, jak uvádí obžaloba, na základě blíže neupřesněných tlaků z ministerstva zdravotnictví rozhodl, že právní služby nemocnice externě svěří advokátní kanceláři Šachta & Partners spojené s Rittigem (dnes MSB Legal). Žďárek v té době na Homolce pracoval jako právník a proti tomuto kroku protestoval s tím, že agendu je schopen pokrýt sám jako zaměstnanec.

Roman Žďárek. | Foto: Repro Česká televize

„Dbalý byl rozhodnut toto doporučení nerespektovat a pracovní poměr Žďárka ukončit, aby mohl zrealizovat svůj záměr zadat zakázku na právní služby AK Šachta. Nicméně potřeboval mít Žďárka na své straně, proto musel jeho počáteční nesouhlas překonat penězi. Nabídl mu, že za méně práce zajistí více peněz. A jak je z diáře a dalších důkazů zřejmé, Žďárek s touto nabídkou souhlasil a k 30. 6. 2007 pracovní poměr ukončil,“ konstatuje obžaloba.

Stíhaný šéf Homolky dokonce právníkovi přiznal mimořádné odměny skoro 110 tisíc korun, čímž mu zvýšil odstupné na téměř půl milionu korun. Od 1. července 2007 si pak jako externí právník Žďárek podle policie přilepšil o 330 procent. Jako zaměstnanec bral v průměru 60 tisíc měsíčně, v nové roli externisty mu nemocnice posílala 195 tisíc. Navíc v ní bezplatně i nadále využíval kancelář.

Dalšího půl milionu měsíčně, celkem téměř 35 milionů korun, pak dostal jako člen sdružení s Bialešovou, které podle policie neférově a v rozporu se zákonem vyhrálo tendr na medicínsko-právní služby. I přes to, že obě poradenské oblasti bylo možné zadat jako zakázky samostatně, Dbalý je podle detektivů účelově spojil do jedné, aby Bialešovou se Žďárkem zvýhodnil.

Dal si totiž podmínku, aby uchazeč nabídl alespoň jednoho člověka, který je vzdělán v právnické i lékařské oblasti, což splňoval Žďárek. Za diskriminaci to dokonce označil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Dbalý poté musel podmínky upravit, do výběrové komise podle policie nominoval spřízněné lidi a sdružení Bialešová-Žďárek nakonec zakázku skutečně získalo. A to i přes to, že nabídlo o 49,5 milionu vyšší cenu než další uchazeč.

Ředitel Nemocnice Na Homolce pak podle policie dostával úplatky 250 tisíc korun měsíčně, Bialešové nemocnice na základě smlouvy podepsané po údajně zmanipulovaném výběrovém řízení poslala 125 milionů korun. Vyšetřovací tým v obžalobě zmiňuje výběry Bialešové, které stejně jako v předchozích případech porovnal s Dbalého poznámkami.

25. ledna 2012 například vybrala 1,2 milionu korun, což podle nich sedí s následující Dbalého poznámkou: „25. 1. 2012... pak jedu do centra k restauraci Savoy, kde mi Bia v autě předává vyrovnání za 2009 - 1,2 M.“

Bialešová nebrala telefon ani nereagovala na SMS zprávu. Její advokát Martin Hádek vyjádření odmítl. „Nemám mandát od klientky, na shledanou,“ položil. Ani Žďárek telefon nezvedal, neodepsal na SMS a jeho advokát Petr Dětka se nakonec o případu odmítl bavit: „V současné době nejsem oprávněn se za klienta v této věci jakkoli veřejně vyjadřovat," napsal.

Případ Michal

Úplatek 2,3 milionu korun dostal Dbalý podle obžaloby za smlouvu s dvorními advokáty Ivo Rittiga, kanceláří Šachta & Partners. Od Nemocnice Na Homolce dostala za právní poradenství téměř 24 milionů korun, z nichž Dbalému advokát David Michal podle policie každý měsíc nosil 100, později 120 tisíc korun.

Kvůli smlouvě na právní služby dokonce 30 tisíci korunami nemocnici v roce 2011 pokutoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Dbalý na ní totiž podle obžaloby nenechal vypsat výběrové řízení. Nemocnice argumentovala, že zakázka se vejde do 2 milionů korun, a tak není třeba. Policisté jsou však přesvědčeni, že tento krok učinil, aby mohl tendr bez problémů dát AK Šachta&Partners. Sám Dbalý se podle obžaloby svěřil, že tuto kancelář vybral kvůli slíbené budoucí politické podpoře.

Smlouvu nakonec Homolka s kanceláří uzavřela v dubnu 2009, jen do konce roku dostala bezmála 8 milionů korun, dvoumilionový strop tak překročila čtyřnásobně. Kancelář totiž paušálně špitálu účtovala 200 tisíc korun měsíčně, za služby nad rámec paušálu pak fakturovala 3500 korun za hodinu.

Advokát a svědek David Michal. | Foto: Filip Jandourek

Smlouva s dvorními advokáty Rittiga měla doběhnout na konci roku 2009, Dbalý ji pak dvakrát dodatky prodloužil: údajně proto, aby mohl dál inkasovat úplatky. V září 2010 skutečně nový tendr na právní služby nemocnice vypsala, podle detektivů byl celý pod kontrolou AK Šachta&Partners, aby nemohl vyhrát nikdo jiný.

„Odjíždím do AK Šachta, kde meet (setkání) s Davidem Michalem, Honzou Valtrem a JUDr. Jirkou - témata VŘ na právníky, další projekty spíše taxativně, budeme o nich hovořit příští týden. Ve dvou mi pak David předává moo,“ zapsal si Dbalý dva dny po vyhlášení výběrového řízení.

O celou zakázku se však začala zajímat média, především Radiožurnál. Policisté zajistili e-mailovou komunikaci Dbalého s Michalem a dalšími advokáty Šachta&Partners, kde řeší, jak na novinářské otázky týkající se výběrového řízení reagovat. „Do ČRo bych odpověděl, že nemáme absolutně zájem jakkoliv přispívat do reportáží pana Sehnoutky (redaktora Radiožurnálu Petra Sehnoutky),“ radil například Michal v e-mailu ze 6. dubna 2011.

Dbalý s právníky AK Šachta však nakonec museli vzít zpátečku, jak si také zapsal 4. dubna 2011: „Pak Láďa Jirka kolem právníků - BUDU RUŠIT VŘ!!!“

„Zvýšený zájem médií o AK Šachta vedl Dbalého po poradě s týmem AK Šachta k závěru, že bude nejlepší výběrové řízení zrušit, aby nebylo zjištěno, že bylo šito na míru této advokátní kanceláři,“ uvádí obžaloba.

Michal ji odmítl obšírněji komentovat, věří ale, že se očistí. „V mém případě nejsou pro tvrzený skutek žádné důkazy. Podrobně se vyjádřím před soudem jako vždycky,“ napsal.

Senát soudkyně Hany Hrnčířové měl druhou větev začít projednávat již před rokem, hlavní líčení však stejně jako vyšetřování celé kauzy zbrzdily údajné Dbalého psychické potíže.