Ocenění za odboj získá i člen kontroverzní skupiny Mstitelé Milady Horákové

Snažili se rozvrátit komunistický režim a často kvůli tomu skončili za mřížemi. Právě takové lidi oceňuje stát titulem třetí odbojář. Dnes na jejich seznam přibudou nová jména. Tentokrát jsou mezi nimi i taková, která mohou znovu vyvolat diskuzi, co všechno je v boji proti diktatuře ospravedlnitelné. Osvědčení získá i jeden ze členů takzvaných Mstitelů Milady Horákové. Roli této skupiny řada historiků vnímá ještě sporněji než chování bratří Mašínů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předávání osvedčení za aktivní odbojovou činnost proti komunismu | Foto: Filip Jandourek

Skupina Mstitelé Milady Horákové vznikla v 50. letech minulého století v okolí Frenštátu pod Radhoštěm. Kolik měla přesně členů, se jen odhaduje. Kvůli nutné konspiraci se totiž navzájem znali vždy jen někteří z nich.

Přehrát

00:00 / 00:00

Stát ocení další účastníky protikomunistického odboje. Jednoho z nich připomíná redaktorka Eliška Malínská

Jasné naopak je, že společně chystali celou řadu protirežimních akcí. Měli i smělé plány pro případ, že by vypukla třetí světová válka. Chtěli zřídit partyzánský odboj, údajně měli i seznam členů komunistické strany, které by zabili. Jenže kromě toho byli členové skupiny také běžnými kriminálníky.

„Zejména ve vykrádání chat a vloupání do prodejen Jednota. Během této činnosti se dva členové této skupiny dopustili i velice brutální vraždy,“ vysvětluje historik Petr Zídek.

Přesto se teď jeden z takzvaných Mstitelů Milady Horákové dočká od státu ocenění. Řady třetích odbojářů rozšíří konkrétně Michal Legdan.

Ministerstvo obrany ho vyznamená právě za soustavný boj proti komunistickému režimu. Kvůli němu skončil Legdan mimo jiné i za mřížemi. Vyšetřovatelé si na něm v 60. letech vynutili přiznání, že v dole, kde pracoval, vykolejil několik vozíků s uhlím.

Zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu začal platit 17. listopadu 2011, v den výročí pádu komunismu v Československu. Za odboj nebo odpor se považuje činnost vykonávaná v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, která byla motivována „politickým, náboženským nebo mravním demokratickým přesvědčením“ a zároveň vyvíjena s cílem „odstranit, výrazně oslabit či narušit anebo jinak poškodit komunistickou totalitní moc v Československu a obnovit svobodu a demokracii“. Osvědčení vydává ministerstvo obrany a je spojeno s odměnou 100 tisíc korun, případně dorovnáním důchodu.

„On se té kriminální činnosti účastnil velice okrajově tím způsobem, že dvakrát přivezl ostatní pachatele na motorce k prodejně Jednota, kterou oni později vyloupili. On dnes tvrdí, že neměl potuchy o tom, že jdou loupit,“ dodává historik Zídek.

Na seznam přibude 43 jmen

Dá se ale očekávat, že ocenění Legdana znovu vyvolá diskuzi, co všechno je v boji proti diktatuře ospravedlnitelné. Už dříve Pavel Kugler z ministerstva obrany vysvětlil, jak se složitější žádosti o uznání účasti ve třetí odboji posuzují.

„Vyhodnocení pramenné základny, dále se k tomu vyslovuje právník, vedoucí oddělení, ředitel odboru, kontrolní mechanismus, kancelář u státního tajemníka. A teprve na základě rozhodnutí těchto osob je vydáno osvědčení, nebo není vydáno osvědčení.“

Mezi oficiálně uznané členy třetí odboje se po dnešku zařadí 43 nových jmen, 16 z nich získá ocenění in memoriam.

Eliška Malínská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme