Ochrana proti přívalovým povodním by podle ministerstva nebyla ekonomická
Proti přívalovým povodním, které postihly zejména sever Moravy na přelomu června a července, jsme bezmocní. Konstatuje to zpráva ministerstva životního prostředí. Tvrdí také, že by technická ochrana proti intenzívním srážkám nebyla ekonomicky efektivní ani ekologicky přijatelná.
"Přívalové povodně mohou spadnout kdekoliv na našem území. V každém zranitelném území bychom proto museli dělat technická opatření, která by vodu zadržela, což je ekonomicky nereálné," vysvětluje vedoucí oddělení ochrany před povodněmi z Ministerstva životního prostředí Josef Reiding.
O ochraně proti bleskovým povodním mluvili na Rádiu Česko vedoucí oddělení ochrany před povodněmi z Ministerstva životního prostředí Josef Reidinger a Tomáš Machýček, starosta obce Jeseník nad Odrou.
Obce se ale podle dokumentu můžou lépe připravit. Zpráva doporučuje zaměřit se na preventivní opatření, která omezí následky povodní: tedy zabezpečit objekty a konstrukce a zabránit erozi na polích.
"Pokud budeme vědět, že hrozí přívalové deště, tak území včas vyklidíme, případně můžeme udělat taková opatření, aby když voda už spadne, tak neškodně odešla. To znamená určit trasy odtoků vody z území," popisuje opatření Reidinger.
Obcím chybí přesný varovný systém
Podle starosty obce Jeseník nad Odrou Tomáše Machýčka by obcím nejvíce pomohl systém, který by přesně informoval o tom, kde přesně se srážky očekávají, jak budou silné a jak vytrvalé.
"Dnešní systém je nastaven trošku jinak. Přijde vám výzva, že v Moravskoslezském kraji spadne 40 až 70 milimetrů srážek. Tato výzva vám chodí v průběhu měsíce třeba desetkrát patnáctkrát. To je strašně dlouhé období a není v možnostech zaměstnanců obce stát 24 hodin denně a čekat, jestli tam teď spadne takové množství," stěžuje si Machýček.
Třetí nejhorší povodně v historii Česka připravily o život 15 lidí. Na našem území se vyskytly od 24. června do 5. července. Příčinou záplav byly neobvykle intenzívní srážky na malém prostoru.
Letošní povodně způsobily škody za 8,5 miliardy korun - hlavně na severní a střední Moravě, na Novojičínsku, na Jesenicku a v Rychlebských horách. Rozvodnily se i Blanice, Volyňka, Ploučnice a Kamenice.
