Právní úprava registru spotřebitelů zůstane beze změn, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu zamítl návrh na zrušení části právní úpravy registru spotřebitelů v zákoně o ochraně spotřebitele. Zákon umožňuje, aby se například poskytovatelé úvěrů, podnikatelé a prodejci prostřednictvím sdílené databáze vzájemně informovali o závazcích a platební morálce klientů. Potřebné osobní údaje mohou zpracovávat bez souhlasu spotřebitelů.

Brno (Aktualizováno: 15:07 11. 11. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části právní úpravy registru spotřebitelů v zákoně o ochraně spotřebitele (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Právní úprava podle ústavních soudců obsahuje dostatečné záruky proti nepřiměřenému šíření osobních údajů. Zásah do práva spotřebitelů na soukromí a informační sebeurčení je vyvažován silným veřejným zájmem na tom, aby se lidé nepředlužovali.

Ústavní soud v nálezu, který zpřístupnil na svém webu, poukázal také na oprávněné zájmy podnikatelů nabízejících spotřebitelům finanční služby.

První návrh na zrušení části zákona podal Městský soud v Praze. Navrhoval škrtnout větu, podle které „pro vzájemné informování a zpracování osobních údajů v registru není zapotřebí souhlasu spotřebitele“.

Unijní státy podpořily podávání hromadných spotřebitelských žalob. Navrhla to Jourová

Číst článek

„Přestože jde o oblast citlivou a zásahy do základních práv je třeba vnímat jako závažné, dospěl Ústavní soud k závěru, že v posuzované věci je napadená úprava vhodná, potřebná i přiměřená a sleduje legitimní a v moderní společnosti důležitý cíl,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka.

Případné nedodržování podmínek a neoprávněné zacházení s osobními údaji mají podle soudu kontrolovat a postihovat příslušné státní orgány.

Skupina senátorů se navíc domáhala také zrušení další části zákona, jež stanovuje, že podobné registry může provozovat jen právnická osoba, která není prodávajícím a jejím hlavním účelem není podnikání.

Příkladem z praxe je zájmové sdružení právnických osob Solus. Podle Ústavního soudu jde o vhodnější úpravu, než kdyby registr vedli sami prodávající, kteří v dané oblasti podnikají.

Test nezbytnosti

Podle městského soudu zákon neobstojí v „testu nezbytnosti“. Podnikatelé totiž mohou bonitu klientů ověřovat i jinak, třeba na základě informací, které jim poskytnou sami spotřebitelé, případně pak z insolvenčního rejstříku. Sdílené databáze by měly podle návrhu městského soudu fungovat jen na základě klientských souhlasů se zpracováním údajů.

„Možnost, že v některých případech budou poskytnuty služby spotřebiteli, jenž následně nebude schopen splnit svůj dluh, musí být součástí podnikatelského rizika a nelze jí nikdy bezezbytku předejít,“ stálo v návrhu městského soudu.

Ústavní soud se problematikou zabýval od roku 2017, při rozhodování byl jednotný, odlišné stanovisko, ovšem jen k odůvodnění, uplatnil Jiří Zemánek.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme