Ochránci dat brání své údaje, v registru smluv zatím nezveřejnili nic. Připravujeme se, zní z úřadu

Úřad pro ochranu osobních údajů zatím nezveřejnili ani jeden dokument v takzvaném registru smluv. Tam úřady publikují uzavřené kontrakty nad padesát tisíc korun. Podle mluvčího Davida Pavláta se ochránci dat na zveřejňování připravují, aktuálně prý ladí software. Dokumenty chtějí do rejstříku nahrát v průběhu ledna.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Smlouva (ilustrační snímek)

Smlouva (ilustrační snímek) | Foto: Fotobanka Pixabay

Centrální registr smluv má za sebou půl roku provozu. Podle serveru Hlídač smluv se v rejstříku za dobu jeho fungování objevilo přesně 208 227 platných dokumentů, jejichž celková hodnota činí 1,16 bilionu korun. Přesto se ale najde několik úřadů, které v kolonce zveřejněné smlouvy mají nulu. Jedním z nich je například Úřad pro ochranu osobních údajů.

"V současné době probíhají přípravné práce ve vztahu k zajištění předmětné agendy zveřejňování v registru smluv," odpověděl stručně mluvčí úřadu David Pavlát. Podle jeho slov ochránci dat aktuálně upravují software pro elektronické zasílání smluv do systému, který spravuje ministerstvo vnitra. A to přesto, že o jeho spuštění v červenci loňského roku věděly všechny úřady s předstihem.

"Software má zajistit i automatické generování a vkládání metadat tak, aby byla eliminována chyba lidského faktoru, která by mohla vzniknout ručním vkládáním. Dále probíhá kontrola objednávek a smluv z pohledu zajištění ochrany osobních údajů, ochrany utajovaných informací a obchodního tajemství," popsal ještě mluvčí Pavlát.

Úřad na ochranu osobních údajů plánuje v průběhu ledna spustit zkušební provoz, v ostrém režimu chce fungovat od března.

"Počet uzavřených smluv, na které dopadá uveřejňovací povinnost, je velmi nízký, jedná se řádově o jednotky smluv," uvedl ještě mluvčí Pavlát a ihned doplnil: "Ty plánujeme v brzké době uveřejnit."

Tajit až moc

Od loňského července musí všechny státní či veřejnoprávní instituce, samospráva a právnické osoby, v nichž má většinovou majetkovou účast stát, zveřejňovat všechny smlouvy nad padesát tisíc korun bez daně z přidané hodnoty. Letos v červenci pak přijde další opatření - každá nezveřejněná smlouva nebude účinná.

Bez jediné smlouvy v rejstříku uzavřela rok 2016 mimo jiné i šestice okresních soudů, a to konkrétně v Nymburce, Písku, Benešově, Berouně, Jindřichově Hradci a také Obvodní soud pro Prahu 8. Většina z oslovených úřadů se brání tím, že žádnou z uzavřených smluv zatím publikovat nemusely.

Registr smluv chrání osobní i citlivé údaje, reaguje Rekonstrukce státu na námitky kritiků

Číst článek

"Do současné doby neuzavřel Okresní soud v Jindřichově Hradci žádnou smlouvu, která by podléhala povinnosti zveřejnění v registru smluv, tedy měla by vyšší plnění než 50 tisíc korun," uvedl pro Zpravodajský web Českého rozhlasu předseda soudu Lubomír Michálek. Nula smluv v registru vysvětlují podobně v Benešově nebo v Berouně.

"Od července 2016 jsme provedli úhrady objednávek nad padesát tisíc bez DPH, ale ty nepodléhaly povinnosti uveřejnění, neboť se jednalo o faktické plnění z již uzavřených smluv před datem 1. července 2016," vysvětlila ještě Monika Machová, ředitelka správy soudu v Berouně.

Od skvělého až po ostudné

Podle Michala Bláhy, který server Hlídačsmluv.cz spravuje, si ale úřady se zveřejňováním smluv vedou celkově dobře.

"Má subjektivní zkušenost říká, že čím menší úřad do registru publikuje, tím více mu záleží na správnosti a přesnosti uveřejněných dat," zhodnotil půroční fungování pro Zpravodajský web Českého rozhlasu. Podle Bláhy je rozdíl znatelný i napříč jednotlivými resorty. "Ty za prvních šest měsíců uveřejnily smlouvy v rozsahu od skvělých 31,9 procenta za ministerstvo obrany až po ostudných 0,4 procenta jejich rozpočtu, což se týká ministerstva životního prostředí, pro místní rozvoj a financí," doplnil s tím, že u krajských úřadů je to zpravidla nad 25 procent jejich rozpočtu za rok 2015.

Úřady podle Bláhy nejčastěji chybují například v utajování smluvních stran s odkazem na obchodní tajemství v situacích, kdy se o tajemství nejedná, nebo utajování hodnoty smlouvy se stejným zdůvodněním. Některé ze smluv jsou také špatně strojově čitelné, protože do registru vloží smlouvu, kterou jednoduše oskenují.

Výjimku ze zákona o registru smluv má Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Kancelář prezidenta republiky, Nejvyšší kontrolní úřad a Kancelář veřejného ochránkyně práv. Ty v loňském roce prosadil předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

"Obecně ale platí, že 70 procent smluv, tedy přes 144 tisíc z nich, je v pořádku a neobsahuje žádné formální či právní chyby," doplnil Bláha.

Smlouvy za nejvyšší hodnotu byly uzavřeny v prosinci, tehdy jejich objem činil 388 miliard. Nejvíce smluv, konkrétně 58 441, bylo uzavřeno o měsíc dříve. Zhruba ve třetině případů činí hodnota kontraktu 100 až 500 tisíc korun.

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme