Očkovaní by nemuseli do karantény. ‚Je to možné, i když vakcíny není dost,‘ míní ústavní právník

Po proočkování proti covidu-19 by lidé nemuseli od března kvůli kontaktu s nakaženým do karantény, navrhuje ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). „Budeme-li mít dostatečnou vědeckou jistotu, že očkování brání šíření viru, tak není důvod, aby se na ně opatření vztahovala,“ míní ústavní právník a člen legislativní rady vlády Jan Wintr.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO)navrhuje, aby lidé očkovaní proti koronaviru nemuseli po kontaktu s nakaženým do karantény | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Právník Ondřej Dostál pak soudí, že roli by mohla hrát i přítomnost protilátek či garance, že člověk virus dál nešíří. „To by se mohlo vztahovat i na ty, kteří covid-19 prodělali,“ vysvětluje svůj návrh odborník na zdravotnické právo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Je v souladu s Ústavou, aby proti covidu očkovaní lidé měli výhody oproti neočkovaným, když vakcína není zatím dostupná všem?

„O diskriminaci se bude jednat, ale jde o to, aby nebyla bezdůvodná. To, kdo je, či není bezpečný, by vláda měla zjišťovat na základě znalců či znaleckých ústavů, nikoliv na základě článků, které se velmi liší, co jsem měl možnost jako právník nastudovat,“ pokračuje Dostál.

Karanténa totiž znamená zásadní zásah do práv a svobod jednotlivce. „Musí být zvlášť silné důvody pro její uvalení. A zvlášť u dvakrát očkovaných jsou tyto důvod silně oslabeny,“ věří Wintr. „Současný stav vědeckého poznání neumožňuje očkovaným otevírat úplně všechno, ale u karantény je to přiměřené už teď,“ doplňuje.

Dostál souhlasí, že klíčové je, jak bude opatření vypadat a čím bude podloženo. „Ale vždy by měla existovat možnost dostat se do zvýhodněné skupiny povolením krajské hygienické stanice, pokud dotyčný dokáže bezrizikovost, což je možné u těch, kteří prodělali těžší formu a mohou mít protilátky.“

„Já to opatření četl,“ reagoval Wintr. „A v něm na stejné pozici jako očkovaní jsou ti, kteří covid-19 prodělali v posledních devadesáti dnech, tedy počítá se, že by do karantény nechodili,“ dodal.

Je ale potřeba předejít diskriminaci těch, kteří i přes očkování nevykazují znaky imunity. „Stejně je třeba se postavit k těm, kteří očkováni být nemohou z medicínských důvodů, nebo dětem, pro které dosud nebyla vakcína registrována,“ připomíná Dostál.

Až budou vakcíny pro všechny?

Čekat při rozlišování o tom, kdo musí do karantény a kdo má protilátky, až bude vakcína dostupná všem, není podle ústavního právníka Wintra nutné.

„Stát by se měl snažit všem vakcínu zajistit. Pokud to tak není, což je současný stav, tak to nebrání rozlišování očkovaných a neočkovaných. Základní logika je správná, protože smyslem všech omezení svobody je jen bránit šíření viru v populaci.“

Jenže dokud platí, že existuje epidemické riziko a víme, že očkovaní jsou bezpeční a neočkovaní ne, tak po dobu trvání všech těchto tří pravidel je možné uvalit na neočkované větší restrikce. „Pokud ale vláda chce přistupovat k restrikcím neočkovaných, tak měla očkování postavit jako povinné. A nikoliv jako očkování dobrovolné,“ připomíná Ondřej Dostál.

To uznává i ústavní právník. „Ústavní soud dospěl k tomu, že mohou být povinná očkování. Ale i když očkování není povinné, tak vytváří mezi lidmi rozdíl v nebezpečí šíření viru. To je dostatečný důvod pro odlišování, které není trest za to, že se někdo nenechal očkovat, i když mohl, ale je to ochranné opatření v zájmu veřejného zdraví,“ konstatuje Jan Wintr.

Karolína Koubová, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme