Očkování proti koronaviru u dětí: Moderna za pár týdnů, batolata se dostanou na řadu až příští rok

Od července se k očkování proti koronaviru nově dostanou i děti od 12 let. Zatím jim lékaři mohou aplikovat jen vakcínu od firem Pfizer/BionTech, ale za pár týdnů bude podle místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové k dispozici i Moderna. Menší děti si pak počkají nejméně do podzimu, rodiče batolat do příštího roku. Co dalšího víme o vakcinaci těch nejmladších? Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na nejpalčivější otázky.

Otázky a odpovědi Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Očkování v nemocnici Bulovka | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jak bude probíhat očkovaní dětí nad 12 let?

Premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že od 1. července se mohou nechat proti koronaviru očkovat děti, kterým je více než 12 let. Předešlá prohlášení ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) přitom naznačovala, že se tato možnost otevře až v průběhu letních prázdnin. 

Evropská léková agentura (EMA) zatím schválila pro takto malé děti jen vakcínu od firem Pfizer/BionTech, kterou dostávají velká očkovací centra. Děti se ale budou moct registrovat jen do těch, ke kterým patří dětské lůžkové oddělení. U samotné aplikace vakcíny musí být přítomný pediatr.

Pokud dítě nedosáhlo 16 let, musí se k aplikaci dostavit se zákonným zástupcem. Mladiství souhlas rodičů nepotřebují.

Proč děti (ne)očkovat?

Děti nejsou rizikovou skupinou a nebezpečí úmrtí v souvislosti s koronavirem je pro ně nízké. Ministerstvo zdravotnictví například uvádí, že kvůli covidu-19 zemřely v Česku za celou dobu pandemie čtyři děti do 14 let a pět mladých do 24 let.

Šéf vakcinologů Chlíbek: Očkování dětí posílí rodinnou imunitu. Vakcíny jsou bezpečné i pro ně

Číst článek

Místopředsedkyně České vakcinologické společnosti a pediatrička Hana Cabrnochová pro server iROZHLAS.cz ale upozorňuje, že je očkování této kategorie přesto důležité. Rodiče by se ho podle ní neměli bát. „Osobně bych tou vakcínou nechala naočkovat své vlastní dítě, to znamená, že dokládám, že v něj mám důvěru,“ řekla.

Dětem stejně jako dospělým přináší několik benefitů. Zaprvé výrazně snižuje riziko nákazy. Mladí sice mívají častěji průběh koronaviru bez symptomů, Cabrnochová ale upozornila, že u mladistvých tato výhoda pomalu mizí a příznaky nemoci se u nich objevují častěji.

U dětí se navíc podle imunologa Václava Hořejšího objevuje vzácný multisystémový zánětlivý syndrom, který se projeví několik týdnů po prodělání nemoci a může skončit i smrtí dítěte. Nezáleží přitom na tom, jak těžký průběh onemocnění dítě prodělalo.

Státní zdravotní ústav nicméně v květnu podotknul, že příčinná souvislost mezi koronavirem a syndromem ještě nebyla prokázána. Zároveň zmínil, že v Česku nejsou k dispozici statistiky, které by ukazovaly, u kolika dětí se syndrom projevil. V Evropské unii jich bylo hlášeno 230, dvě z nich zemřely.

V neposlední řadě je podle Cabrnochové potom proočkovanost dětí důležitá pro bezpečný návrat do škol a kolektivů a také pro snížení rizika přenosu v rodinách.

Šéf České vakcinologické společnosti a epidemiolog Roman Chlíbek před časem ve vysílání Radiožurnálu zmínil ještě jednu výhodu očkování dětí. „Co se týče tvorby protilátek a stimulace imunitního systému, tak mnohdy dosahovaly až dvojnásobně vyšších hladin protilátek,“ popsal.

Na druhou stranu například německá Stálá očkovací komise (Stiko) kvůli nedostatku vědeckých dat nedoporučila plošnou vakcinaci dětí a mládeže proti nemoci covid-19, podpořila ale očkování dětí se zdravotními problémy. Stiko je součástí Institutu Roberta Kocha jako nezávislý poradní orgán. Stanoviska komise nejsou závazná, vláda se jimi ale v řadě případů řídí. 

Podle Cabrnochové pediatr v Česku pravděpodobně nedoporučí dítěti očkování jen ve výjimečných případech. „Momentálně jsou kontraindikace velice vzácné. V podstatě se jedná především o nějakou závažnou anafylaktickou reakci (akutní alergickou reakci - pozn. red.) po parenterálně (jinak než ústy - pozn. red.) podaném léku, byť to není absolutní kontraindikace, ale vyžaduje individuální přístup,” popsala.

Jsou u dětí některé vedlejší účinky častější než u dospělých?

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) uvedl, že podle klinických studií mezi nejčastější vedlejší účinky očkování od firem Pfizer/BionTech patří bolest v místě v pichu. Pociťuje ji 80 % očkovaných. Více než polovina lidí zmínila, že zaznamenala po zákroku únavu nebo bolest hlavy.

Dalšími častými nežádoucímu účinky jsou bolest svalů a kloubů nebo horečka, která je častější po podání druhé dávky. „Tyto nežádoucí účinky jsou však převážně mírné, nejvýše střední intenzity a odeznějí během několika dní,“ napsal ústav na webových stránkách.

Vakcína Comirnaty od firem Pfizer/BionTech | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Podobné vedlejší účinky popsal pro The New York Times také americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. List zároveň zmínil, že u dětí mezi 12 a 15 rokem lékaři častěji pozorují právě už zmíněnou zvýšenou teplotu.

„Malinko. Je to nepatrný rozdíl, který nepovažujeme za natolik významný, že bychom vyhodnotili riziko pro tuto věkovou kategorii,“ potvrdila Cabrnochová. List zároveň uvedl, že mladiství (stejně jako dospělí) častěji zaznamenali nežádoucí efekt po druhé dávce očkování.

Podobné vedlejší účinky zaznamenala v klinických studiích i vakcína Moderna.

Bude v nejbližší době pro děti dostupná i jiná vakcína než od firmy Pfizer/BionTech?

Prozatím je možné děti mladší 16 let očkovat pouze vakcínou od firem Pfizer/BionTech. Ty v březnu uveřejnily klinickou studii, která ukazovala 100% účinnost jejich vakcíny proti covidu-19 u zkušebního vzorku 2260 mladistvých mezi 12 a 15 lety.

Vakcíny fungují, ukazují čísla. Po první dávce se nakazilo necelých 22 tisíc lidí z 2,47 milionu

Číst článek

Společnost uvedla, že u dětí dokonce vakcína fungovala lépe než u dospělých. Na konci května ji potom doporučila i Evropská léková agentura.

Brzy by ale mělo dojít i na další. „V případě Moderny to bude velmi krátká doba. Tam lze očekávat rozšíření registrace od 12 let v řádu týdnů,” uvedla Cabrnochová. Společnost Moderna uveřejnila výsledky klinické studie poměrně nedávno. Podle The New York Times se jí zúčastnilo 3732 lidí ve věku 12 až 17 let. Firma uvedla, že po podání druhé dávky je 100% účinná (u dospělých je to mezi 90 - 95 %).

O využití vektorových vakcín jako je Janssen nebo AstraZeneca pro děti se podle Cabrnochové zatím neuvažuje. Česká vakcinologická společnost a později i ministerstvo zdravotnictví doporučily lékařům, aby je aplikovali jen starším 60 let.

Kdy dojde k očkování dětí mladších než 12 let?

Pro děti mladší 12 let zatím Evropská léková agentura neschválila žádnou vakcínu, klinické studie ale probíhají. List The New York Times uvedl, že výsledky by mohly být známé na podzim. 

V září plánuje požádat o nouzové použití vakcíny pro děti od dvou do jedenácti let společnost Pfizer. V současnosti probíhá i studie firmy Moderna pro děti starší šesti měsíců. Stejně jako u předešlých výzkumů plánují experti dětem podat dvě vakcíny s odstupem čtyř týdnů, potom je chtějí 14 měsíců kontrolovat.

Podle Chlíbka je v tomto ohledu zatím nejdále čínská vakcína Sinopharm, která v Evropské unii není schválená ani pro dospělé. „Tam běží studie s dětmi od tří let věku, ale myslím, že v Evropě si na vakcíny pro takto malé děti ještě budeme muset počkat. A pokud se tu objeví, bude to nejdříve ke konci letošního roku,“ uvedl.

S tím souhlasí i specialista na dětské infekční nemoci z Univerzity ve Wisconsinu James Conway. Pro The New York Times řekl, že pro děti starší pěti let bude pravděpodobně vakcína v USA k dispozici na konci roku, pro batolata od šesti měsíců a děti předškolního věku pak na začátku příštího roku.

Jsou rozdíly ve vakcíně pro děti a pro dospělé?

Použití vakcíny Pfizer/BionTech je stejné pro dospělé i pro děti starší dvanácti let. Dávají se dvě dávky s 30 mikrogramy látky s odstupem 42 dnů. Jak informoval server iROZHLAS.cz, ministerstvo zatím neplánuje interval zkrátit.

Odborníci ale očekávají, že pro mladší se bude muset proces upravit. „Lze očekávat, že skupina nejmenších dětí bude mít jiný přístup třeba z hlediska objemu podaných dávek než kategorie starších dětí,“ popsala Cabrnochová. Jak ale bude dávkování upravené, určí až výsledky klinických studií.

Společnost Moderna například ve Spojených státech nebo Kanadě studuje různé strategie u 6750 zdravých dětí. Dospělí běžně dostávají 100 mikrogramů látky, u dětí nad dva roky se zkouší použít 50 a 100 mikrogramů a u ještě mladších 25, 50 a 100 mikrogramů.

Vakcína Moderna | Foto: Eduardo Munoz | Zdroj: Reuters

Máme poznatky k dlouhodobým rizikům očkování proti koronaviru u dětí?

Prozatím není jasné, jestli má očkování nějaká dlouhodobá rizika. Důvod je jednoduchý: očkování probíhá teprve od konce minulého roku a jemu předcházelo několik měsíců klinických studií.

„U všech nových očkování, a to i u těch dětských, nikdy nemáme a nemůžeme mít od začátku dlouhodobé sledování. To vždycky trvá pět, deset nebo patnáct let od očkování. Ale nemáme u žádné nemoci čas čekat patnáct let. A hlavně, kdyby k tomu každý přistupoval tak, že se nebude očkovat, tak ani ta data po patnácti letech nebudeme mít,“ popsal pro Radiožurnál Chlíbek.

Společně se svou kolegyní Cabrnochovou se shodují, že je vakcína bezpečná, a proto byla registrovaná. „Na základě poznatků můžeme dnes konstatovat, že očkování neprovází zvýšený výskyt závažných reakcí, který by v současné epidemické situaci říkal, že v tom nemáme pokračovat,“ podotkla pediatrička.

Jaký má proočkovanost dětí vliv na celospolečenskou imunitu?

Odborníci uváděli, že pro kolektivní imunitu je nutné, aby očkováním prošlo minimálně 70 % populace. Exministr zdravotnictví za ANO a epidemiolog Roman Prymula ale pro Hospodářské noviny zmínil, že možná bude potřeba i větší počet lidí. Například u spalniček je to až 95 %.

Za rok 2020 se v Česku podle dat statistického úřadu narodilo zhruba 120 tisíc dětí, s otevřením nové kategorie by tak teoreticky mohlo přibýt více než 400 tisíc lidí, kteří se mohou nechat očkovat. „Jsem přesvědčená, že i věková skupina adolescentů se může významně podílet na poklesu šíření onemocnění,“ doplnila Cabrnochová.

Česko je ale podle dostupných dat stále hluboko pod stanovenou hranicí. V současnosti je plně naočkovaná zhruba čtvrtina obyvatel, alespoň první dávku dostala polovina.

Zájem napříč věkovými kategoriemi navíc klesá. Nad 70% proočkovanost se dostávají jen senioři starší 65 let. U lidí mezi 18 a 24 lety je zatím naočkováno jen 24 %. Aby se mladší -a mezi nimi i děti - do očkování zapojili, je podle Chlíbka nicméně podstatné k tomu, aby Česko kolektivní imunity dosáhlo.

„Zájem u dětí bude logicky daleko nižší než třeba u seniorů nebo dospělých jedinců, přesto si myslím, že se najde řada rodičů, kteří budou mít zájem oočkovat své děti,“ věřil. Mezi prvními budou nejspíš chronicky nemocní a ti, kteří mají zájem o cestování.

Dominika Kubištová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme