Česko míří na chvost Evropské unie. S pokusem o urychlení dodávek vakcín v Bruselu neuspělo

České republice se podle diplomatických zdrojů Radiožurnálu podařilo v Bruselu vyjednat zrychlené dodání 239 tisíc dávek vakcín proti nemoci covid-19. Na vyrovnání rozdílů v rychlosti zavážek do unijních zemí to ale stačit nebude. Česku tak hrozí, že se do června stane co do počtu získaných dávek posledním v EU.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve druhém čtvrtletí obdrží Česko proti původním odhadům navíc 240 tisíc dávek | Zdroj: Reuters

Bulhaři, Slováci, Chorvaté nebo Lotyši si mohou blahopřát. Jejich zemím se podařilo získat největší podíl z mimořádných dodávek vakcín. V intenzivním a tvrdém vyjednávání naopak neuspěly Česko spolu Rakouskem a Slovinskem.

Česká republika ale neodchází s prázdnou. Ve druhém čtvrtletí obdrží proti původním odhadům navíc 240 tisíc dávek, tedy plný národní podíl z celkových 10 milionů vakcín od společností Pfizer/BioNTech, jejichž dodání už ve druhém čtvrtletí místo čtvrtého zajistila Evropská komise.

Mohlo však dosáhnout na víc. Bez dodatečných dávek se dosavadní české zaostávání za jinými státy EU naopak prohloubí.

Praktici dostanou víc vakcín proti koronaviru, distributor zahájí dodávky přímo do ordinací

Číst článek

Babiš chtěl více

Na různou rychlost v dodávkách vakcín si stěžoval český premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš spolu s jeho kolegy z Rakouska, Slovinska a dalších zemí. Šestice států se společně obrátila na unijní špičky, aby zajistily nápravu. Právě kvůli tomu Evropská komise 10 milionů vakcín na vyrovnání rozdílů zajistila. Rozdělení dávek ale bylo na jednotlivých státech.

Diplomaté sedmadvacítky se dohodli, že si sedm milionů rozdělí všechny země EU podle počtu obyvatel a tři miliony zamíří na pomoc zemím, které nyní zaostávají. Česko dosáhlo na svůj národní podíl v obou částech - tedy více než jiné země.

Na dodatečné dávky v rámci solidarity však už nikoli. Podle diplomatických zdrojů přitom byla na stole varianta, kdy mohlo Česko získat 70 tisíc dávek navíc, to ale odmítlo jako nedostatečné množství.

Abychom si vyjasnili počty: Rozdělovalo se 10 milionů metodou 7 mil. pro všechny, 3 miliony solidarita pro vybrané. V obou případech Česko získalo plný národní podíl, tj. 167 + 72. Dosáhnout ale mohlo v solidaritě na 140, chtělo více, ale nakonec nemá nad rámec pro-rata nic.

19:29 – 01. 04. 2021

3 32

Ve vyjednáváních naopak uspělo Slovensko, kromě národního podílu podle počtu obyvatel by podle dohody sedmadvacítky mělo získat navíc přes 600 tisíc dávek, Chorvatsko 680 tisíc a Bulharsko dokonce 1,151 milionů dávek. Česko, Rakousko a Slovinsko s takovým řešením podle diplomatických zdrojů nesouhlasily.

Proč Česko zaostává

Do České republiky míří dodávky vakcín pomaleji než do zemí severu Evropy, Nizozemska nebo Německa. Česko totiž nevyužilo možnosti objednat si všechny dostupné vakcíny, na které mělo nárok, včetně těch nadbytečných. Česko očekává nejméně 24 milionů dávek, dosáhnout ale mohlo až na 32 milionů.

Ukázalo se však, že si kvůli nižší objednávce už nyní krátí jednotlivé zavážky. Unijní státy se ale dohodly, že pomohou především těm zemím, které jsou na tom nyní hůře, protože si objednaly příliš vakcín od společnosti AstraZeneca.

EMA vyšetřuje 62 případů krevních sraženin po očkování AstraZenecou. Doporučení vydá příští týden

Číst článek

Tato firma i nadále výrazně dodávky krátí, do června se očekávaná ztráta podle očekávání firmy prohloubí až na 200 z objednaných 300 milionů dávek. To však není český případ. Na AstraZenecu se kvůli nižší ceně spolehlo především Bulharsko a Lotyšsko.

Mimořádné rozdělení urychlených dávek těmto zemím pomůže dosavadní ztráty vyrovnat a rozdíly mezi státy se zmenší. Pro Česko to ale znamená, že podle aktuálních propočtů může do konce června dosáhnout na dávky pro proočkování jen 44,7 procent populace, to by byl nejnižší podíl v EU, Česko tak těsně předběhnou Slováci, Bulhaři i Lotyši. Naopak Malta může mířit k víc než 90procentní proočkovanosti, následované Dánskem s 80procentní a Nizozemskem s 65procentní.

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme