Vláda chce motivovat lidi k vakcinaci, proto schválila dva dny volna státním zaměstnanců za to, že se nechají očkovat. „Snaha přesvědčit lidi, aby se očkovali, je systematická. Snažíme se, aby k očkování došli lidé sami, nikoho nechceme nutit,“ tvrdí marketingový expert a koordinátor kampaně na očkování proti covidu-19 Daniel Köppl. Analytik organizace PAQ Research Michal Kunc volno za vakcínu chválí, připomíná ovšem, že na něj dosáhne málokdo.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 18:22 30. července 2021 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Ale je třeba se teď prioritně zaměřit na ty, kteří očkovaní nejsou. A vychází nám, že 16 procent dospělých ještě váhá. Maximální dostupnost a další kroky by mohly toto váhání změnit,“ připomíná výzkumník Kunc, že ani dvoudenní volno nemusí jako motivace stačit.

„Je souznění ve společnosti, že je lidem třeba očkování usnadnit a dát jim zároveň jistotu, že kdyby se cokoliv dělo, mají prostor se vyležet nebo jinak dát do pořádku,“ věří Köppl a vrací se k plánu vlády uvolnit státní zaměstnance z práce na dva dny, pokud se letos nechali očkovat.

„Když ale vytváříte motivace, je to vlastně nespravedlivé, protože ti, kteří se už očkovali, na výhodu nedosáhnou,“ připouští.

Výzkumník Kunc připomíná, že faktorů, které ovlivňují rozhodnutí se očkovat, je mnoho: věk, dosažené vzdělání, důvěra v instituce a vládu a i zkušenost s nemocí z okolí. „Zaměřme se na ty, u kterých kombinací těchto faktorů dochází k tomu, že jsou pro očkování daleko hůř dosažitelní,“ navrhuje analytik.

Koordinátor vysvětluje, že stát sice sleduje, jak se očkuje v regionech, ale nemůže sbírat data nad úroveň věku a lokality. „A nemůžu souhlasit, že se mladí lidé nechtějí očkovat,“ upozorňuje.

„Proočkovanost ve skupině 18 až 30 let je 43 procent po první dávce za dva měsíce. Problém je ale ve skupině 30 až 40 let, tam jsme čekali větší rychlost očkování. Ovšem celková ochota je ale zatím velmi dobrá. A otevřením očkovacích center bez registrace jsme vyvolali vlnu zájmu o vakcinaci,“ vyzdvihuje.

Někteří lidé si totiž chtěli vakcínu vybrat, nebo měli problém se pro očkování online přihlásit. Právě na tyto potřeby centra bez registrace řeší, těší Köppla.

Podle studie PAQ Research je největší překážkou dostupnost vakcinace, doplňuje analytik.

„Aby to bylo bez registrace a člověk nemusel někam jet autobusem. Druhým faktorem je stoprocentní nemocenská. Když přijdou nežádoucí účinky, aby nebyl člověk ohrožen výpadkem příjmu. Zajímavá je i možnost vybrat si vakcínu. Tyto tři bariéry by mohly ovlivnit nejvíc lidí.“

Köppl upozorňuje, že mobilní očkovací týmy, které by se mohly zaměřit na nejstarší věkové skupiny, jsou náročný počin. „Zkušenosti z Izraele nebo Španělska ukazují, že je důležité, aby lidé věděli alespoň deset dní předem, že přijede sanitka. Ovšem proočkovanost u nás ve skupině nad 80 let není špatná a je v ní značná část těch, kteří se ze zdravotních důvodů očkovat nemohou.“

A připouští: „Jako státní kampaň nemůžeme lidi nutit k očkování, musí k tomu dospět sami. Můžeme jim podávat argumenty, proč je to dobré, ale nutit je nemůžeme.“

Výzkumník přiznává, že i když v PAQ Research sledují, jak se lidem žije v pandemii, nezaměřovali se dosud na hrozbu možných represí, které by mohly k očkování přivést i váhající.

„Ale předtím, než přijdou nějaké eventuální represe, musíme mít jistotu, že jsme se snažili efektivně postupovat pozitivními cestami.“

„Dejme očkování až pod nos těm, kteří váhají, a ukažme jim, že je vakcína až tolik neohrožuje. Je to lepší než mluvit o represích, což je až pro krizovou situaci,“ uzavírá Michal Kunc.

Poslechněte si celou debatu. Na důvody, proč se lidé nechtějí očkovat, se ptá Karolína Koubová.

Karolína Koubová, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít