Za vážné zdravotní komplikace po povinném očkování dětí stát nabídne odškodné. Zákon má být hotový v létě
Státní ústav pro kontrolu léčiv ročně eviduje asi tisícovku hlášení na nežádoucí účinky očkování. Ty se nejčastěji objevují po povinných vakcínách u dětí. Jde hlavně o běžné následky, jako je třeba zvýšená teplota. Výjimečně ale může očkování způsobit i vážné zdravotní následky. To se podle České vakcinologické společnosti stane maximálně v pěti případech ročně. Odškodnění se teď rodiny domáhají jen těžko - brzy by se to ale mohlo změnit.
„Vadí mi kombinované vakcíny, že se to dává naprosto malým dětem, které mají první vakcíny mezi devíti týdny a tři měsíci a imunita toho malého organismu ještě na toto opravdu není připravená,“ vysvětluje Tereza, maminka dvouletého Vojty, proč zvažovala, jestli syna vůbec nechat očkovat. Nakonec se rozhodla pro alternativní možnost k hexavakcíně.
Ochrana proti spalničkám u některých dospělých slábne. Další očkování si ale musí zaplatit sami
Číst článek
„Je to pentavakcína, tedy na pět nemocí. Chybí tam žloutenka, protože mi přijde nenormální, aby dítě, které má jen pár týdnů, mělo naočkovanou žloutenku, když my dospělí ji nemáme, protože tam ta povinnost nebyla.“
Rodičů, kteří odmítají očkovat své děti nebo to alespoň odkládají, jak nejvíc to jde, podle pediatrů přibývá. Předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková to dává za vinu i tomu, že nemoci, proti kterým se očkuje, dnešní lidé už nepamatují. „Vždy je rozumné myslet na to, že následek té choroby může mít závažnější dopady než to, že to dítě prodělá závažné potíže,“ říká pro Radiožurnál.
Vzácně záněty mozku
Nežádoucí účinky po očkování eviduje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Jen za rok 2016 jich má nahlášených bezmála tisíc, přesněji 983. Přes dvě třetiny z toho byly reakce na povinné očkování u dětí, doplňuje mluvčí lékového ústavu Hana Šindelářová: „U hexavalentní vakcíny to bylo 364 nežádoucích účinků a pak u vakcíny proti záškrtu, tetanu a černému kašli a vakcíny proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím přibližně okolo 150.“
Mezi běžné reakce těla po povinném očkování patří zvýšená teplota, únava nebo zarudnutí v okolí vpichu. Velmi závažné komplikace jsou výjimečné - objevit se můžou maximálně v pěti případech ročně, odhaduje Roman Chlíbek z České vakcinologické společnosti.
„Vzácně se mohou objevit třeba záněty mozku, tzv. encefalitidy po očkování… Můžou být i poruchy hybnosti, třeba otázka kloubních postižení atd. Nebo je možné, že některé očkování může spustit autoimunitní reakci, která by potom mohla člověka poškodit po pohybové nebo neurologické stránce.“
Spalničky: Česko čelí třetí epidemii za poslední čtyři roky. Počet nemocných se blíží ke stovce
Číst článek
Právě v takových případech by lidé nově mohli žádat odškodné od státu - příslušný zákon teď dokončuje ministerstvo zdravotnictví, potvrdil před časem jeho šéf v demisi Adam Vojtěch za hnutí ANO. „Bude tam doba pro vyřízení šest měsíců, pokud by MZ nárok nepřiznalo, bude možnost přezkoumání u soudu, to jsou základní teze.“
Částky i v řádech milionů
Výše odškodného se bude určovat pro každý případ zvlášť, říká Roman Chlíbek z České vakcinologické společnosti, která se na přípravě zákona také podílí. „Můžeme odhadnout, že se bavíme o řádově statisících korunách, ale při závažných poškozeních se mohou objevit i částky v řádech milionů.“
A dodává, že vyřešit se musí ještě to, odkud peníze půjdou. „Musí se vytvořit tzv. finanční fond, ze kterého se budou ty částky čerpat a musí se vyřešit - a to ještě není na sto procent vyřešeno - čím se bude plnit, jakými penězi, odkud se vezmou peníze na ten fond. Buď to tam může dávat plně stát, ale v některých zemích do toho fondu přispívají i farmaceutické firmy, které vakcíny vyrábějí,“ říká Chlíbek.
Po zavedení odškodného od státu už několik let volají hlavně praktičtí dětští lékaři. Právě na nich si teď odškodné můžou rodiny vysoudit. „Dosud bylo vždy lékařům doporučováno, aby si udělali vysoké pojistky a nebylo pro ně pak likvidační, pokud by tomu dítěti bylo uznáno odškodnění v mimo trestně právním řízení, což nepovažuji za správné vzhledem k tomu, že očkování vyžaduje stát,“ říká Alena Šebková.
Ministerstvo zdravotnictví řešilo možnost odškodného za komplikace po očkování už dřív - mezi lety 2015 a 2016 v reakci na rozhodnutí Nejvyššího soudu začalo připravovat příslušný zákon. Platit měl od roku 2017. Současný návrh by měl být hotový v létě - vládě ho chce resort předložit ještě do konce roku.
