Od státu nic nechci, ať mě nechají na pokoji, říká pražský bezdomovec

Jedna plus nula s výhledem na Vltavu. Bez topení, zato zdarma - takhle žijí lidé bez domova přímo ve středu Prahy. U Štvanického ostrova neopouštějí podobné příbytky ani v mrazivých dnech a mají k nim stejně vřelý vztah, jako by šlo o luxusní apartmán.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dvaašedesátiletý Václav žije pod mostem už šestým rokem

Dvaašedesátiletý Václav žije pod mostem už šestým rokem | Foto: Eva Rajlichová | Zdroj: Český rozhlas

Dvaašedesátiletý Václav žije pod štvanickým mostem už šestým rokem. Když je venku mínus patnáct, on má uvnitř mínus pět. Společnost bývalému horníkovi dělá jeho nejlepší kamarád, pes Astor. V mini příbytku udržuje Václav téměř vojenský pořádek a má i slušný přehled o současném dění.

„Já tu poslouchám Radiožurnál, mám rádio, magnetofon, všecko. Poslouchám po páté hodině jak je Veselovský nebo zprávy Causidisová.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se bezdomovcům daří přežívat mrazivé počasí, se Zblízka podívala reportérka Eva Rajlichová

Na kousku vltavského nábřeží se Václav přes léto stará o malou zahrádku, kterou i teď v zimě zdobí pestrobarevné hrnky, talíře i velký porcelánový slon. To všechno Václav nasbíral u popelnic. Sběrem si vydělává na živobytí pro sebe i psa. „Sbírám papír, železo, tím se člověk živí.“

O své minulosti mluví Václav úsečně. Na ulici je osm let, neměl se kam vrátit z vězení. Na svůj domov je zvláštním způsobem hrdý. Pečlivě si archivuje články, které o něm vyšly v novinách včetně fotografií, na kterých je s Astorem.

I v největších mrazech přespává raději tady než v charitativní noclehárně.

„Přespal jsem na té lodi Hermes, ale tam vám dávají najevo to, že oni mají nad vámi moc. Tam by měli být lidi, kteří dokážou s lidmi jednat. Je pravda, že je tam spousta bezdomovců, se kterými se jednat nedá, jsou nepoučitelní,“ říká pan Václav.

Podmínky pro nocleh v ubytovnách ale nejsou nijak přísné, většinou stačí, aby byl žadatel střízlivý. Ředitelka pražské Naděje Petra Lakatošová za 22 let praxe poznala mnoho bezdomovců. Václav je ten, který úřady nemá rád, nedokáže si vyřídit doklady a nemůže požádat o důchod.

Pan Václav se živí sběrem papíru a železa | Foto: Eva Rajlichová

"Čím déle žijí na ulici, tím delší je potom návrat do společnosti. Měla by tady hlavně fungovat prevence, aby k tomu vůbec nedocházelo, aby lidé nebyli vystěhováváni z bytů. Aby se ten člověk dokázal udržet ve svém přirozeném prostředí, ve svém bytě, protože každá následná pomoc je daleko dražší, než když tomu člověku pomůžeme předtím, než se vystěhuje," vysvětluje ředitelka pražské Naděje.

V Česku žije podle statistik necelých 12 tisíc bezdomovců. Mezi nimi Václav, založením tulák, kterému drsné podmínky přesto přinášejí zvláštní druh svobody. Od státu nic nechce, snad jen to, aby ho úřady a policie také nechali na pokoji.

Eva Rajlichová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme