Od vyhlášení amnestie už opustilo vězení přes 6200 odsouzených
Po novoroční amnestii už je na svobodě více než 6200 vězňů. Okolnostmi, za kterých premiér amnestii spolupodepsal, se dnes zabývá vláda. Prezident republiky Václav Klaus svůj krok hájí.
Podle Václava Klause byla amnestie správný krok a pozná se to, až vychladnou horké hlavy. Výhrady k amnestii mají jak opoziční, tak vládní politici. ČSSD vyvolá hlasování o nedůvěře vládě a senátoři chtějí amnestii napadnout u Ústavního soudu.
TOP 09 a Starostové požadují kompenzace pro oběti trestných činů, které amnestie zkrátí na jejich právech. Mohlo by se jednat třeba o bezplatnou právní pomoc či finanční pomoc při civilních řízeních, v nichž by se domáhaly náhrady škod. V tuto chvíli se dopady prezidentského pardonu zabývá vláda.
Na možnou pomoc státu poškozeným z amnestovaných kauz jsme se ptali advokátky Hany Marvanové a Petra Macha, předsedy Strany svobodných občanů
Kabinet řeší nejen okolnosti, za kterých premiér Petr Nečas (ODS) amnestii podepsal, a její důsledky, ale také historii této prezidentské kompetence. Například, to, že Tomáš Garrigue Masaryk uděloval amnestii každý rok a k tomu na čtyři stovky milostí.
Advokátka Hana Marvanová, která se podílí na sepsání ústavní stížnosti proti nejkontroverznější části amnestie, si myslí, že vláda by si měla nechat udělat analýzu celé situace a pak hledat postupy, jak poškozeným lidem pomoci.
„Hlavně si myslím, že vláda neměla vůbec připustit, aby v amnestii byl ten článek dva, aby došlo k situaci, že bez ohledu na práva poškozených bude zastaveno trestní stíhání (pachatelů závažné hospodářské kriminality)."
Obžalovaná v případu vytunelované Union banky se dožaduje soudu i přes amnestii
Číst článek
„Řešením bylo, aby třeba ta amnestie zněla jinak, aby podmínkou zastavení trestního stíhání bylo nějaké narovnání mezi potenciálním pachatelem a oběťmi,“ poznamenala Marvanová v Ozvěnách dne.
Proti případné finanční pomoci státu poškozeným z amnestovaných kauz je ekonom a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach. „Ten, komu byla způsobena škoda, má samozřejmě nárok škodu vymoci po tom, kdo ji způsobil. A to, že ten viník nebo ten, kdo tu škodu způsobil, nemůže dostat trest v podobě odnětí svobody nebo podmínky, neznamená, že nemusí platit škodu, kterou způsobil,“ tvrdí Mach, který poškozené odkazuje k civilním soudům.
Řízení před civilním soudem je ale podle Marvanové pro poškozené komplikované nejenom finančně, ale hlavně z hlediska prokázání viny konkrétního viníka.
Některé obžalované v kauzách, zastavených amnestií, stát už odškodnil
Číst článek
„Po skončení trestního stíhání, kde je pachatel rozsudkem uznán vinným, má poškozený v ruce tento rozsudek a pak se opravdu jednoduše obrátí na civilní soud a ten mu přiřkne výši škody. Ale tady poškozený nebude mít žádný rozsudek a nebude moci prokázat před civilním soudem, že ten pachatel mu způsobil škodu,“ namítá advokátka.
