Odborům se reforma nelíbí: chystají protestní akce
Vláda probírá výsledky nedělní expertní schůzky o změnách daňového systému v rámci chystané reformy veřejných financí. V původním návrhu například bylo, že během tří let mají podnikům klesnout daně ze současných 31 na 24 procent, podrobnosti se ale dozvíme až odpoledne. Ministr financí Bohuslav Sobotka je s výsledkem spokojen. Jiného názoru jsou ale odbory: nemohou prý garantovat zachování sociálního smíru v případě, že reforma veřejných financí bude pokračovat v nastoupeném trendu.
Během tří let mají podnikům klesnout daně ze současných 31 na 24 procent. Pokles by mělo kompenzovat zvýšení sazeb spotřebních daní, především u cigaret a lihu. Menší rozsah, než se předpokládalo, bude mít zřejmě reforma systému sociálních dávek. Zachován by tak měl zatím zůstat například příspěvek na pohřebné. Zpřísnit by se naopak měla výplata nemocenské. Jednání o radikálním snížení výše nemocenské v prvních dnech pracovní neschopnosti a její převedení na zaměstnavatele ale koalice odložila. Sítem koaličního vyjednávání zatím údajně neprošel návrh zavést daň dědickou a darovací mezi nejbližšími příbuznými.
Nápad zavést malým podnikatelům povinné minimální sazby daně z příjmu prošel jen částečně a měl by se vztahovat jen na ty, kteří opakovaně žádnou daň neplatí. Všechny tyto návrhy ale musí odsouhlasit také parlament a v něm to vláda rozhodně nebude mít lehké. Proti už se postavila jak ODS tak komunisté. Také odbory zvažují své protestní kroky. Podle nich totiž největší zátěž ponesou především příjmově slabší skupiny jako jsou zaměstnanci a důchodci.
Odborářům se nelíbí především prodloužení hranice pro odchod do důchodu. Návrh reformy počítá se zvýšením hranice pro odchod do důchodu na 63 let. To je podle Štěcha nemístné. "Prodloužení důchodového věku po roce 2007 se tu objevilo zčistajasna. Myslím si, že to předmětem žádných jednání na úrovni sociálních partnerů nebylo a nevím, jestli by to mělo nějaký efekt, protože naším problémem je nedostatek pracovních míst." V Česku je nyní přes 500 tisíc nezaměstnaných, kteří mají k dispozici jen 40 tisíc volných pracovních míst. Systém by se měl navíc změnit ze současného průběžného na příspěvkový, kde by si zaměstnanci mohli na fiktivním účtu sledovat, kolik už na penzi naspořili. Výše penze by se odvíjela podle odpracovaných let.
Některé skupiny obyvatelstva se naopak budou moci podle odborů i nadále odvádění peněz do veřejných rozpočů vyhýbat nebo odevzdávat pouze minimální částky. "Jsou to například lidé, kteří pobírají mzdu formou mandátních smluv, to jsou někteří špičkoví manažeři, tam se neplatí prakticky žádné pojištění. Pak se domníváme, že to jsou problémy týkající se obchodu, jako jsou regitrační pokladny, potom toho podnikatelského sektoru, jako majetková přiznání."
Podle premiéra Vladimíra Špidly odbory úplně nepochopily situaci a věří, že se všechno vyjasní na jednání tripartity v polovině června.
Podnikatelé především proti vyšším odvodům OSVČ
Podnikatelé zase odmítají zpřísnění pravidel pro osoby samostatně výdělečně činné. Vládní návrhy na zavedení minimální plošné daně a zvýšení odvodů na sociální a zdravotní pojištění jsou podle šéfa Sdružení podnikatelů Bedřicha Dandy nepřijatelné. Osoby samostatně výdělečně činné by totiž ročně zaplatily státu skoro 70 tisíc korun. "To ohrozí v tomto okamžiku 679 306 fyzicky podnikajících osob v této republice a tyto osoby zaměstnávají 516 tisíc dalších zaměstnanců. Takže ten sociální dopad by byl veliký a my to odhadujeme jako Sdružení podnikatů, že by se to mohlo dotknout až 200 tisíc těchto subjektů."
Podnikatelé zároveň chtějí, aby firmy nezaměstnávaly osoby pracující na živnostenský list. Podle Dandy jde o nelegální způsob, který mohou kontrolní orgány tvrdě postihovat. Za jeden prokázaný příklad může společnost dostat až 250tisícovou pokutu. Podnikatelé na to upozorňují v souvislosti s reformovou veřejných financí. Tímto způsobem je totiž okrádán stát. "Je hodně lidí, kteří pracují na tento systém, na živnosťák, a tím pádem to není regulérní oproti normálním zaměstnancům, protože tyto OSVČ, které pracují tímto způsobem, platí minimální zdravotní a sociální pojištění, a tím je narušen celkový systém. Je pravda, že řadě zaměstnavatelů se to vyplatí, protože jeho práce přijde levněji, ale celkově to není dobře."
Ekonomové by byli razantnější a omezili by jiné výdaje
S prosazením navrhované reformy veřejných financí to vládní koalice rozhodně nebude mít jednoduché. Shoduje se na tom většina analytiků. Ekonom Jan Sýkora ze společnosti Wood and Company navíc upozorňuje, že plán Špidlova týmu je podle něj málo razantní, a že zatím často zbytečné výdaje státního rozpočtu příliš neomezí. "Ty nápady a plány, které jsou prezentovány, bohužel stále nejsou dostatečné, a nabízí se otázka, že i kdyby byly prosazena, jestli zabezpečí to, že se Česká republika stane ekonomickým drakem a jestli splní požadavky na zavedení eura, ať už to bude v roce 2007, 2008 a dále."
Reformu by proto podle Sýkory měly doprovázet mimo jiné i změny v práci státních zaměstnanců. "Bohužel nevidím příliš mnoho reforem těch největších spotřebovatelů peněz a to je oblast zdravotnictví, školství, kam teče dostatečné množství prostředků, ale bohužel v řadě případů s nimi není dostatečně efektivně nakládáno, takže to by měla být reforma celého státního aparátu."
Dohoda je zatím pouze předběžná a finální smlouva by měla být uzavřena 18. května.
