Odbory se na zvýšení mezd s V. Špidlou nedohodly
Zástupci odborových svazů rozpočtových a příspěvkových organizací se s vicepremiérem Vladimírem Špidlou nedohodli na navýšení platů. Původní slib, že jejich mzdy vláda změní od ledna příštího roku, byl totiž při projednávání státního rozpočtu zamítnut. Na protest proti tomu vyhlásily školské a zdravotnické odbory stávkovou pohotovost. Slibované navýšení mezd podle Vladimíra Špidly nyní není možné. Jednání ale budou ještě pokračovat.
Odboráři ze školství zůstávají podle svého předáka Jaroslava Rösslera nadále ve stávkové pohotovosti. "Z dnešního jednání nevyplývalo příliš optimismu pro školské pracovníky v tom smyslu, že by se nějakým výrazným způsobem jejich situace v odměňování zlepšila", konstatoval Rössler po schůzce se Špidlou. Další jednání by se mělo uskutečnit 22. listopadu, a to v rámci tripartity.
Slibované navýšení mezd v rozpočtové sféře je podle Vladimíra Špidly nyní nemožné. Jak řekl, za vzniklou situaci ale nemůže vláda, nýbrž poslanci, kteří neschválili původní návrh státního rozpočtu. "Probírali jsme s odborovými svazy různé důsledky této situace, různé varianty pro řešení této situace, mohu to vyjádřit velmi jednoduše - k dohodě jsme nedospěli, jednání je přerušeno do druhého čtení státního rozpočtu".
Odboráři se původně s vládou dohodli, že se ve státním rozpočtu na příští rok prostředky na platy zaměstnanců zvýší o osm procent a platové tarify upraví o deset procent. Mzdy měly vzrůst od ledna. Tříměsíčním odkladem chce nyní kabinet ušetřit 1,5 miliardy korun. Své rozhodnutí však předem se sociálními partnery neprojednal.
Státní zaměstnanci jsou nespokojeni se svými platy. Zvažují proto, že se přidají k učitelům a zdravotníkům, kteří kvůli neochotě vlády uskutečnit slibované navýšení mezd vyhlásili stávkovou pohotovost. V případě státních zaměstnanců je to však komplikovanější, protože některé profese nemají podle zákona právo na stávku. Šéfka odborového svazu Alena Vondrová považuje rozhodnutí vlády za tristní a upozorňuje, že se mzdy ve státní správě dlouhodobě propadají.
Mzdy ve veřejném sektoru jsou podle ní v porovnání s podnikatelskou sférou o dva tisíce nižší. Státní zaměstnanci si domů pravidelně odnášejí zhruba 12 a půl tisíce korun, řada z nich si navíc nesmí přivydělávat. Dvě třetiny úředníků přitom mají středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání. K prvnímu výraznému propadu mezd ve státní správě došlo v roce 1997 po tzv. Klausových balíčcích a dnes je podle odborářů situace podobná, ne-li horší. Alena Vondrová proto upozorňuje na možnost, že odboráři vyjdou do ulic. K podobnému kroku se už v minulosti dvakrát rozhodli a vždy to prý přineslo výsledky.
