Ne pro všechny členy vlády je školství prioritou, říká předseda odborů Středula o platech učitelů

Dočkají se učitelé lednového zvýšení platů, jak jim vláda už dvakrát slíbila? Nebo se „přidává“ jen těm, kteří umějí kabinet přimáčknout ke zdi? Co by odbory dělaly, kdyby se nakonec dohoda odložila? Na tyto otázky odpovídal v pořadu Českého rozhlasu Plus předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula | Zdroj: Úřad vlády ČR
Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby

Průměrná mzda v České republice vzrostla ve srovnání s loňským rokem o 8,5 % a přesahuje 31 500 korun. Ne ale u všech a někteří, jako jsou teď učitelé a nepedagogičtí pracovníci, zatím na své vládou slíbené patnáctiprocentní navýšení čekají.

I přes očekávané navýšení ale kantoři stejně nedostanou takovou výplatu, jakou jinak běžně dostávají jiní vysokoškoláci. Doporučení zvýšit platy učitelů od 1. září letošního roku bylo součástí doprovodného usnesení Sněmovny ke státnímu rozpočtu na rok 2018. V září se nestalo nic. Nyní ministr školství Robert Plaga (ANO) řekl, že od ledna dostanou učitelé 10 % v tarifní složce a 5 % v nadtarifní.

‚Nastala by naše reakce a protesty‘

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula si prý nedovede představit, že by k naplnění dohody nakonec nedošlo. „Kdyby se tak nestalo, tak se stane reakce,“ říká.

Platy učitelů či armádní investice. Poslanci chtějí v návrhu rozpočtu přesunout přes 130 miliard

Číst článek

„Z případné neaktivity vlády by opravdu mohla vzniknout protestní akce… Je to ale dost nepředstavitelná situace,“ dodává. Pokud by ale vznikla, jsou prý odbory připraveny velmi rychle jednat.

Pocítí učitelé zvýšení platů opravdu i na svých peněženkách? Zlepší se situace ve školství, nebo se tak jen zalepí „nejhorší díry“? „Částečně se situace kantorů zlepší, ale kýžený efekt to pořád nepřinese,“ tvrdí předseda odborů. Situace ve školství prý není dobrá nejen kvůli nízkým platům, ale i prestiži povolání.

„Další navyšování musí následovat. Už jen ve srovnání profese učitel−učitelka zemí OECD patříme k absolutně nejhorším. To všechno dohromady pak rozhodně nevypovídá o tom, co tady občas říkají politici, podle kterých je vzdělávání tak důležité pro současnost i budoucnost. A konkrétních zaměstnanců se to pak netýká tak, jak by mohlo,“ říká Středula. 

Cílem je 48 tisíc korun

Vláda přidala příslušníkům bezpečnostních sborů. Platy jim vzrostou o dvě procenta, zvláštní příplatky o šest

Číst článek

Po úplnost: ve vyspělých zemích, které jsou členy OECD, činí průměrný plat učitele 91 % průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance. V Česku je to 61 %, a aby měl český učitel tento průměr, musel by měsíčně brát asi 48 000 korun. Alespoň to tvrdí akademický ekonom Daniel Münich. Je to vůbec kdy reálné?

„Je to reálné, ale je otázka, kdy a za jakých podmínek,“ odpovídá Středula. Myslet se prý ale musí i na další profese a i ve školství nejsou jen učitelé.

„Je třeba postupovat systémově. Měl jsem schůzku s ministryní práce a sociálních věcí. Domluvili jsme se, že bychom ve druhé polovině února vyhodnotili, jak to přidání dopadlo, jaké to mělo důsledky a jak se toho kdo konkrétně chopil,“ řekl předseda odborových svazů ve čtvrtek. 

Nejde jen o kantory

Podle něj by to totiž přímo na školách mohlo skončit tak, že někdo dostane jen 10 %, bez pětiprocetního navýšení tarifní složky. Zapomínat se prý nesmí ani na nepedagogické pracovníky, kteří spadají do jiné tabulky. Škola totiž závisí nejen na kantorech, ale i na školníkovi, kuchařkách nebo na uklízečkách.

„Nechceme totiž dojít do stavu, kdy mezi nimi vznikne konflikt kvůli tomu, že na ně někdo nemyslí komplexně,“ uvádí Středula. 

Je podle něj pro koaliční vládu hnutí ANO a ČSSD opravdu vzdělávání prioritou, nebo jsou to jen politické deklarace? „Diskuze o tom, jestli to přidání má být 1. září nebo 1. ledna, kolik to bude, jestli 10 nebo 15 %, ukázala, že ne všichni členové vlády vnímají školství jako prioritu,“ dodal Josef Středula v Interview Plus.   

Jan Bumba, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme