Ministerstvo průmyslu obrátilo. Vyplacené odměny nejdříve tajilo, teď Nováková nařídila jejich zveřejnění

Více než 9 milionů rozdala na mimořádných odměnách ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO) nejvyšším úředníkům za loňský rok. Jaké konkrétní částky a za co její náměstci a ředitelé odborů peníze dostali, ale zůstávalo tajné. Její resort totiž jako jediný ze všech čtrnácti ministerstev odmítl informace o platech zveřejnit. Poté, co se redakce obrátila přímo na ministryni, její resort otočil. Tabulku s odměnami dodá.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Marta Nováková, ministryně průmyslu a obchodu. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne v souladu se zákony požadované informace v anonymizované podobě. Již jsem úkol zadala personálnímu odboru, aby údaje o platech a odměnách zpracoval,“ uvedla pro iROZHLAS.cz ministryně Nováková. Té se redakce ptala, zda ví, že její úředníci informaci odmítli zveřejnit a zda tento přístup podporuje.

Inventura odměn nejvyšších úředníků: náměstek bez bonusu, 400 tisíc za půl roku i tajení částek

Číst článek

Ještě před dvěma týdny přitom resort na dotaz, proč je praxe ve zveřejňování mimořádně vyplacených odměn u ministerstva průmyslu odlišná od ostatních resortů, odkázal pouze na dostupnou judikaturu a tabulku s částkami poskytnout nechtěl. 

Server iROZHLAS.cz žádal po všech ministerstvech údaje podle zákona o svobodném přístupu k informacím u náměstků a ředitelů odborů či sekcí, a to ve formátu: Jméno – funkce - plat – odměny – zdůvodnění mimořádné odměny – počet odpracovaných měsíců.

Žádosti na všechny úřady odeslala redakce už na počátku ledna. Zatímco všechny ostatní resorty údaje poskytly alespoň v anonymizované podobě – ministerstvo spravedlnosti dokonce i se jmény – ministerstvo průmyslu to odmítlo.

„Žadatelka nevysvětlila dostatečným způsobem, za jakého důvodu by měla být informace o platech a odměnách náměstků členy vlády (náměstků ministra) a ředitelů odborů ministerstva předmětem veřejného zájmu,“ uvedl ve svém rozhodnutí Slavomír Novotný, který má vyřizování žádostí na starosti. Několikrát se přitom odkázal na ochranu osobních údajů.

9 milionů

Ministerstvo průmyslu v první odpovědi z konce ledna poskytlo pouze obecné sdělení o platech a odměnách – například napsalo, že odměňování zaměstnanců se řídí zákonem, že představení jsou odměňováni na základě platových tarifů nebo že je možné na webu resortu dohledat organizační strukturu i se jmény.

Po odvolání proti tomuto dokumentu úřad dodal ještě tabulku, ze které je možné zjistit počty náměstků a počet měsíců, které strávili ve funkci, a počet ředitelů odborů. Víc ale nic.

Data o platech a odměnách náměstků ministrů a ředitel odborů na ministerstvu průmyslu v roce 2018 - zveřejněná tabulka, která neobsahuje prakticky žádné údaje. | Foto: Tereza Čemusová

Mluvčí úřadu Miluše Trefancová poskytla redakci alespoň informaci o celkové částce vyplacené na odměnách. „V roce 2018 ministerstvo průmyslu a obchodu vyplatilo na odměnách celkem 42 107 000 Kč (z toho 22,1 procenta odměn obdrželi náměstci ministra, státní tajemník a ředitelé odborů, 77,9 procenta odměn obdrželi zbylí pracovníci,“ napsala v e-mailu.

Z těchto informací je tedy možné dovodit, že top úředníkům ministerstva průmyslu bylo na mimořádných odměnách vyplaceno více než 9 milionů korun. Kompletní inventuru vyplacených mimořádných odměn za rok 2018 si můžete přečíst zde.

Nejtransparentnější resort

Server iROZHLAS.cz žádá o přehled platů a odměn na ministerstvech každý rok. Nejvyšší správní soud v roce 2014 totiž konstatoval, že u vysokých státních úředníků se informace „bez dalšího“ poskytují. Praxi v poskytování informací o platových poměrech ale znejistil nález Ústavního soudu z roku 2017. Ten totiž řekl, že každou žádost je třeba posuzovat jakýmsi testem proporcionality, a stanovil čtyři kritéria, která musí žadatel splnit (viz box vpravo).

Kritéria ústavního soudu

Podle názoru Ústavního soudu mají být při posuzování žádostí o platech a odměnách splněny následující podmínky:

a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu;
b) informace samotná se týká veřejného zájmu;
c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. „společenského hlídacího psa“;
d) informace existuje a je dostupná.
Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu z roku 2014 uvádí, že informace o platových poměrech se „bez dalšího“ poskytnou u „zaměstnanců ve všech řídicích pozicích“, případně těch, kteří se „podílejí na výkonu vrchnostenských oprávnění nebo jej mohou nikoli nevýznamně ovlivnit“, a zároveň těch, kteří mají „faktický vliv na činnost povinného subjektu (např. poradci, osobní asistenti osob v řídicích nebo jiných důležitých pozicích)“.

Proto je nyní prakticky nemožné získat od úřadů kompletní seznamy v neanonymizované podobě. Ze všech čtrnácti vládních resortů pouhé ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo výši odměn u nejvyšších úředníků i se jmény.

„Jako ministerstvo se snažíme o maximálně otevřený přístup, přičemž pro anonymizaci údajů týkajících se takto vysoce postavených zaměstnanců nevidíme žádný důvod. Ostatně tento přístup zastáváme dlouhodobě a považujeme jej za správný. Dotčení zaměstnanci jsou s touto již tradiční praxí seznámeni, přičemž ji nevnímají nikterak negativně,“ odůvodnil zveřejňování i se jmény mluvčí resort spravedlnosti Vladimír Řepka.

Zveřejňovat i se jmény

Postupy ministerstev s výjimkou resortu spravedlnosti odborníci kritizují. „Ministerstva by měla zveřejňovat konkrétní informaci o platu a odměně, ne jenom odkaz na právní předpis nebo metodiku způsobu, jak lze výši platu a odměny vypočítat,“ uvedl redakci iROZHLAS.cz advokát Pavel Musil z projektu Platytopúředníků.cz.

U nižších pozic podle něj stačí údaje v anonymizované podobě, u vysokých funkcí by ale měla být data poskytnuta i se jmény. „Tam převažuje veřejný zájem nad právem na ochranu soukromí osoby, jichž se týkají a která je identifikovatelná buď jménem a příjmením, nebo označením určité pozice, která je na daném úřadu jen jedna a je obsazena jednou konkrétní zjistitelnou osobou,“ dodal.

Podle právního experta Jana Vobořila z Iuridicum Remedium, který se zaměřuje na ochranu osobních údajů a soukromí, by v případě vysokých státních úředníků měly být tyto údaje přístupné.

'Dokažte, že jste hlídací pes.' Řada ministerstev tají odměny úředníků, využívají 'návod' od Ústavního soudu

Číst článek

„Pokud by se mělo formulovat obecné pravidlo, což jde ale v podstatě proti zásadám testu proporcionality, který požaduje Ústavní soud, tak bych i vzhledem k mnohem političtějšímu charakteru funkcí náměstků řekl, že u těchto osob spíše převáží právo na přístup k informacím. U ředitelů odborů na obecný dotaz spíše ne a jména by se měla doplnit až například v případě určitých podezření a pochybností o nestandardní výši odměny sdělené na první žádost v anonymizované podobě,“ uvedl v minulosti pro iROZHLAS.cz Vobořil.

S tím souhlasí i poslanec Ondřej Profant (Piráti), který se ve sněmovně snažil zabránit osekání zákona o svobodném přístupu k informacím, tzv. stošestky.

„Je zcela jasné, že nejvyšší státní úředníci, jako jsou náměstci, popřípadě vedoucí sekcí, jsou veřejnými činiteli a informace například o platu jsou jasně ve veřejném zájmu. Nás zajímá, jestli jsou ‚lobbovatelní‘ a podobně. Chápu snahu o jistu anonymizaci, i když upřímně většinou je spíš směšná a je to zbytečná práce navíc. Úplné odmítnutí předání této informace je zcela v rozporu se zákonem a ukazuje na nekompetentnost ministerstva,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.

Informace neexistuje

Redakce požadovala vedle zveřejnění výše odměn u konkrétních úředníků také informaci o odpracovaných měsících ve funkci. Díky tomu je totiž možné určit, zda vyplacená odměna nebyla nepřiměřeně vysoká. Například na ministerstvu práce a sociálních věcí dostal úplně nejvyšší odměnu za loňský rok, celkem 400 tisíc korun, úředník, který byl ve funkci pouhých šest měsíců (více čtěte zde).

Rekordních 463 milionů na odměnách za půl roku. Babišův kabinet překonal i Sobotkovu vládu

Číst článek

Resort průmyslu tyto informace zveřejnil u náměstků, co se týče ředitelů odborů ale podle něj „informace neexistuje“. „Ministerstvo dále sdělilo žadatelce, že informace o počtu odpracovaných měsíců ve smyslu §3 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím neexistuje,“ stojí v dokumentu. 

Odkázalo se přitom na paragraf informačního zákona, podle nějž se informací rozumí „jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního“.

To tedy znamená, že buď ministerstvo nevede evidenci svých zaměstnanců, nebo nebylo vyjádření v dokumentu správné. Mimo jiné totiž úředník v rozhodnutí o nezveřejnění napsal, že by informaci musel úřad vytvořit. 

„Ministerstvo nemá žádnou zákonnou povinnost tuto informaci vytvářet, informace tedy není bez dalšího připravena k poskytnutí,“ stojí v dokumentu.

Důvod, proč se server iROZHLAS.cz každým rokem ptá na ministerské odměny, jsou rekordmani z minulých let. Například za rok 2015 okupovali prvních osm příček žebříčku nejvyšších odměn úředníci ministerstva průmyslu a obchodu.

Tehdy náměstek schovaný pod názvem „Náměstek 5“ inkasoval odměnu 1,3 milionu korun, což bylo o necelých 300 tisíc více, než si za celý rok vydělal na hrubé mzdě, informoval server Lidovky.cz. Za éry ministra Radka Johna dostal zase jeden z úředníků odměnu 170 tisíc korun, a to po 13 pracovních dnech.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme