Odpadky na talíři aneb Z popelnice do lednice - protest freeganů proti plýtvání
Což takhle trochu se prohrábnout v popelnicích a najít něco k večeři? Ačkoli to nezní dvakrát povzbudivě, stovky a možná tisíce Čechů to dělají, a to nikoli z hladu, ale z přesvědčení. Říkají si freegani a takzvané dumpstrování považují za životní styl.
Samozřejmě tím dost ušetří, ale na rozdíl od bezdomovců nebo chudých tím také protestují proti plýtvání. Podle údajů Evropského statistického úřadu se na našem kontinentu vyhodí až polovina potravin.
Drobně prší, je po setmění a dva mladí muži přicházejí k zadnímu traktu supermarketu na okraji Plzně. Osmnáctiletý student Vojta si bere rukavice a zkušeně zkoumá obsah kontejneru.
V ústech drží baterku a z hlubiny loví lilek, okurky, mrkev: „Kiwi vypadá dobře, co?“ Kontejner nevypadá vábně, ale vydává svá tajemství. „Hodně záleží na tom, co zrovna v obchodě zbude. Dneska to není zrovna nejlepší, ale obvykle tu najdeme dost věcí,“ říká Josef (28), který pracuje jako kontrolor v automobilovém průmyslu.
„Vadí mi, že se toho tolik vyhazuje - a úplně zbytečně.“ Dvojice mládenců balí zeleninu do tašky a vydává se k druhému supermarketu. Kontejner stojí v zamřížované kleci, ta ale není zamčená.
Supermarkety z druhé strany
„Hele džus v plechovce,“ vytahuje Vojta úlovek. A zatímco vybírá další zeleninu, Josef se zdraví s přicházející dívkou. Studuje na univerzitě, ale své jméno prozradit nechce.
„Máte něco dobrého, já mám na něco chuť,“ tmavovlasá dívka nepřišla pro potraviny, ale pro nějakou lahůdku, sušenku nebo čokoládu. „Já už asi půl roku nekupuju žádné potraviny. Občas olej nebo sůl, pečivo. Jinak všechno seženu tady. Teď jsem přišla, protože mě chytly večerní chutě.“
Skupina freeganů se dobře baví, vyprávějí si o svých loveckých úspěších a do toho bouchnou dveře. Z prodejny vychází dvě ženy, sběračů si ani nevšimnou. „Co máme dělat? Když se věci nemůžou zlevňovat, a vyhazují se docela hezký. Popelnici kvůli tomu zamykat nebudu,“ dodává druhá žena a míří na trolejbus.
Prošlá lhůta - pomocník freeganů
Freegani dokážou za den večer nabrat potraviny za tisíce korun. Kromě zeleniny jsou to potraviny všeho druhu s prošlou lhůtou spotřeby. „Nevím, proč bych to měla kupovat, když tady to je to zadarmo a ve stejné kvalitě.“
Dnešní „dumpster“ má trojice za sebou a dostávám pozvání na večeři druhý den. V panelákovém bytě vaří Josef, chystá lečo a mezitím ukazuje v lednici, co všechno v posledních dnech našel: „Jsou to všechno normální čerstvé potraviny, které jsou vysoce poživatelné.“
Večeře z odpadků chutná skvěle a Vojta se spokojeně usmívá. „Myslím, že z popelnice do lednice, je výstižný název pro tento způsob obživy.“
V Evropské unii se vyhodí polovina potravin
Podle odhadů Evropského parlamentu se v domácnostech, supermarketech a restauracích sedmadvacítky vyhazuje až 50 procent nezávadných potravin. Podle některých odhadů by potraviny, které se v Evropě bez užitku vyhodí, dokázaly bezpečně nasytit všechny hladovějící ve světě. Unie vyhazování jídla chápe nejen jako ekonomický, ale i jako etický problém.
O plýtvání potravinami v zemích EU a možné nápravě mluvila na Radiožurnálu europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová
„Evropský parlament se k tomu vyjádřil v lednu minulého roku. Komise udělala řadu kroků. Vytýčila si, že do roku 2020 by se měla množství 90 milionů tun vyhozených potravin snížit na polovinu. Vytvořily se i určité pobídky v rozpočtu, který jsme už schválili, na snížení zdrojů v celém řetězci výroby potravin,“ říká europoslynkyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová.
Důležitá je podle ní osvěta. „Kampaně, které už jsou velmi úspěšně orientovány v některých státech na vysokoškolské koleje. Jde o změnu návyků, kdy poučení vysokoškoláci mají vliv i na své rodiče a vnesou to do svých domácností,“ vysvětluje.
Umět lépe nakupovat i vařit
Cílem je začít lépe plánovat nákupy, umět vařit z přebytků, lépe doma potraviny skladovat. Důležitý je také výklad trvanlivosti.
„To je jedno z těch usnesení, která jsme přijali, a snažíme se tlačit na členské státy, aby se dohodly na vysvětlování, co to znamená. Ne vždycky trvanlivost znamená nepouživatelnost potravin. Často jde třeba jen o předpokládané snížení aromatu výrobku, ale to neznamená, že je nepoživatelný,“ tvrdí Roithová.
Některé supermarkety už také začínají měnit svou taktiku. „Oni nabízejí třeba dvě balení za cenu jednoho, lidé to koupí a pak jim to přebývá v lednicích. A některé supermarkety už změnily strategii, že umožňují spotřebitelům vyzvednout si to později. To je úžasná novinka,“ upozorňuje europoslankyně.
Klíčová je podle ní i koordinace potravinových a zemědělských expertů. „Ti už začali loni pracovat na vymýšlení nových technologií, protože jde i o ztráty, které vznikají při zpracování a sklizni. V této fázi jde zhruba o 40 procent ztrát, nejen v rozvinutých zemích, ale i rozvojových zemích,“ říká Zuzana Roithová a dodává:
„Do toho se investuje a jde o to, přebytky využívat pro potravinové banky, pro krmení zvířat. 16 milionů občanů v Evropské unii dostává potravinové balíčky, protože trpí hladem.“
