Odpadní vody kontaminují hektolitry chemikálií z varen drog, čističky je nezachytí

Při květnovém zásahu v pražské tržnici Sapa policie zajistila spolu s varnou na výrobu pervitinu také zhruba 10 hektolitrů toxických látek, které by jinak s nejvyšší pravděpodobností skončily v kanalizaci a následně v řekách. Se stále rostoucí kontaminací odpadních vod se zhoršuje i funkce jejich čistíren, upozorňuje ve své zprávě ministerstvo vnitra. Dopady znečištění na životní prostředí se ale teprve mapují.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hlavní příjezdová brána do tržnice SAPA v Praze - Libuši. | Foto: Tomáš Adamec

Varnu policie objevila přímo v areálu tržnice, v bezprostředním okolí stravovacího provozu. „Na místě bylo zajištěno cca 1000 litrů odpadních látek, které svědčí o výrobě nejméně 85 kg drogy. Kolik toho bylo vylito či odvezeno jinam, se zatím neví," řekl pro iROZHLAS.cz šéf Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Obviněni byli tři lidé vietnamské národnosti.

Operace Kiwi. Policie rozbila gang, který stál za výrobou několika tun drog

Číst článek

S výrobou drog se navíc mimo jiné pojí ekologický problém, který ve své zprávě o vnitřní bezpečnosti za rok 2016 zdůraznilo i ministerstvo vnitra. „Poměrně novým fenoménem, kterým se Česká inspekce životního prostředí začala intenzivněji zabývat, je vypouštění závadných látek z varen drog do kanalizací, které se promítá do zhoršené čisticí funkce čistíren odpadních vod s následným zatížením povrchových vod. Nadto dochází i k riziku ohrožení kvality podzemních vod," stojí v dokumentu, který má redakce k dispozici.

O potenciální rozsáhlosti problému svědčí i počet tuzemských varen. „Konstantně se pohybujeme okolo 260 odhalených laboratoří ročně. Optimistickým odhadem je to čtvrtina nebo pětina celkového počtu. Zhruba 3 % z těch odhalených, a to číslo má konstantně růst, jsou laboratoře velkých produkcí, které za jeden výrobní cyklus produkují více než 10 kilogramů drog. Na jeden kilogram drogy se vylévá 12 litrů vysoce toxických látek. Těch je v řádech desítek litrů až hektolitr na jeden cyklus a s tím si čistička neporadí," upozorňuje Frydrych. Jedná se hlavně o rozpouštědla, jód, fosfor a různé kyseliny. Velké laboratoře zvládnou i tři výrobní cykly za týden.

Významná většina velkoprodukcí podle šéfa protidrogové centrály používá pro likvidaci zbylé chemie kanalizaci, jen minimum jich látky vyváží na černé skládky nebo vylévá přímo do půdy.

Čističky látky neodhalí

Jak upozorňuje mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek, tamní ústřední čistička odpadních vod za celý rok zpracuje kolem 108 milionů metrů krychlových vody. Vadné látky z drobných varen tak problémy nepůsobí. „Jiné by to bylo v případě nějaké opravdu velké továrny na drogy, kdy by na čistírnu přicházelo větší množství koncentrovaných látek. Obecně látkami, které do kanalizace nepatří, se zvyšuje technologické i biologické zatížení čistírny," dodal. V kanalizaci navíc končí nejen zbytky z výroby, ale i chemikálie vylučované koncovými uživateli drog.

Podle Věry Očenáškové z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka čističky chemikálie neodstraní a dochází ke kontaminaci řek. V letech 2012 až 2015 byla součástí týmu, který zkoumal kontaminaci odpadních vod nezákonnými látkami. „V době našich měření došlo několikrát k velmi výraznému několikanásobnému zvýšení koncentrace metamfetaminu v odpadní vodě a lze předpokládat, že k tomu došlo právě při rychlé likvidaci nezákonných varen," uvedla.

Podívejte se, kde se vyrábějí drogy: policie ukázala mapu varen a pěstíren

Číst článek

Koncentrace v řekách, na kterých je postavena většina čističek, je vzhledem k proudící vodě malá. „Ale kontaminace tam je a vlastně se úplně neznají rizika pro životní prostředí, protože ta se teprve začínají sledovat. Pervitin vyrobili začátkem minulého století, od té doby se bere. Kanalizace se čistila horším způsobem než dnes, takže v povrchových vodách to pravděpodobně bylo, ale nikdo se tím nezabýval," doplňuje. Chemikálie se podle ní zachytávají na říčních sedimentech. Zatím je ale vše ve fázi výzkumu, konkrétní data a závěry chybí.

Některé toxické látky mohou podle Očenáškové působit zdravotní obtíže i při minimální koncentraci, zvlášť když zátěž je každodenní. To je ale většinou případ kontaminace podzemních vod z okolní půdy. K prosaku látek však může docházet i během úniku z kanalizačního řadu, upozorňuje Frydrych.

Tresty za znečištění

Květnový zásah v Sapě je podle něj typický a vůbec ne ojedinělý případ. Za poslední čtvrtrok jen v severozápadních Čechách zajistila protidrogová centrála minimálně čtyři velké produkce, potvrzuje její šéf. Výskyt objemných produkcí určených na vývoz policie pozoruje zejména od roku 2009. „Ty mají bez výjimky společného jmenovatele – vietnamské kriminální skupiny," zdůrazňuje Frydrych další aspekt problému.

I po zásahu v Sapě policie informovala inspekci životního prostředí. „Postoupili jsme informaci provozovateli kanalizace, protože my řešíme případy přímých zásahů do životního prostředí, nikoli těch prostřednictvím kanalizace," potvrdil vedoucí oddělení ochrany vod Robin Náse z pražského inspektorátu. Čističky jsou ale podle Mrázka schopné lokalizovat původce znečištění jen ve výjimečných případech.

Mluvčí inspekce životního prostředí Radka Burketová potvrzuje závažnost problému, doplňuje ale, že v české legislativě týkající se životního prostředí není tento problém řešen. Náklady na sanaci jdou tak většinou z veřejných zdrojů. „Bohužel, ekologické trestné činy se velmi obtížně prokazují. Hrozící trest za drogy také často vede k odložení věci pro neúčelnost," uzavírá Frydrych.

 

Petra Holinková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme